23.Knihovník
K diskuzi o Alfa vlcích se nedostali, protože Layla se snažila z Lonteii dostat vše, co věděla o těch lvech.
,,U bohyně, proč tě to tak zajímá?" Nechápala Lonteia, když jí už po několikáté opakovala, že má málo informací.
Layla chvíli zaváhala, protože si přišla nesmírně trapně se svým pocitem nějakého osudu a věsteckým snem.
Eilima s Arifasem mají věštecké schopnosti, blesko Layle hlavou, což jí dodalo sebevědomí. A já mám stejnou krev, jako Arifas.
,,Víš, Lonteio," začala Layla. ,,Nejdřív bych se vrátila do paláce. A pak ti to řeknu."
Lonteia zmateně zamrkala, ale přikývla a změnila směr.
✴️✴️✴️
,,Takže," řekla Lonteia, když Layla skončila s vyprávěním.
Do oběda měly ještě čas, takže si sedly do pokoje Layly a ta Lonteie řekla o svém snu. Nebyla zvyklá se takhle někomu svěřovat-obzvláště o svých snech-ale vzhledem k tomu, že Lonteia patřila k urozeným, byla lépe informovaná než Layla. A ta si nemyslela, že se jí o lvech zdálo jen pro nic za nic.
,,Ty si myslíš, že máš věstecké sny," prohlásila.
Layla zakoulela očima. ,,Ne," odsekla. ,,Jen se mi zdálo o lvech, i když jsem v životě neslyšela o něčem takovém."
,,Kdyby tady měl někdo věštecké sny, budu to já," zamyslela se Lonteia. ,,Věštec byl hlavou našeho rodu a měl schopnost vidění do budoucna. Po svých předcích, Eilimě a Arifasovi. Což z nás praktický dělá hodně vzdálené příbuzné."
,,Haha, super," zabručela Layla. ,,To mě momentálně nezajímá. Chci vědět, co si myslíš o tom snu, ne o tom, jestli jsme příbuzné nebo ne."
Lonteia zvážněla. Očividně se jí těžko věřilo něčemu takovému, jako že by Layla zničehonic měla věštecké sny.
Ta o tom ostatně pochybovala taky. Jenže jak jinak by znala to slovo lvi, když ho v životě neslyšela?
,,Jak že vypadal ten vlk, o kterém jsi mluvila?" Zeptala se Lonteia po pár minutách přemýšlení.
Layla se zamračila a popsala ho: ,,Žlutý s bílou tlamou, čumákem a hrudí. A zlatýma očima."
Lonteia se napřímila. ,,Nejsem si úplně jistá..." Řekla a zaváhala. ,,Ale podle tvého popisu to skoro sedí na prince Aurina, bratra královny Faezany."
Layla zamrkala. Princ? No, začíná to být čím dál zajímavější.
✴️✴️✴️
Při obědě, který Layle až podezřele připomínal uvítací večeři Irablijců, když ona a královská rodina přijeli do Fedgaru, se ozval Vládce Caron: ,,Lonteio, po obědě si s tebou chci promluvit, ano?"
Lonteia se nechápavě zamračila, zatímco Layla zvědavě nastražila uši. Bylo jí jasné, že kdyby tu nebyla, Caron by to řekl hned teď.
Když dojedla a vyrazila ke dveřím, Lonteia po ní vrhla zvláštní pohled.
✴️✴️✴️
Layla místo toho, aby zamířila do pokoje, vyrazila ke knihovně. Lonteia jí totiž navrhla, že by se tam mohla jít podívat.
Ne snad, že by Layla nějak milovala knihy. To ne. Jen jí napadlo, že by tam mohly být nějaké zajímavé informace.
Nějakou dobu jí trvalo, než knihovnu našla a několikrát se musela někoho zeptat na cestu.
Konečně došla ke starým, velkým, dvoukřídlým dveřím.
Layla do nich strčila a ony se s hlasitým skřípěním a vrzáním otevřely. Vrány musela nechat na chodbě, jelikož jí Lonteia upozornila, že by je tam nepustili.
Laylu okamžitě zarazila velikost knihovny. Vsadila by se, že se jedná o největší místnost v paláci.
Měla opravdu vysoký strop s žebrovou klenbou, na které visel jenom jeden velký, ale obrovský zlatý lustr, který kdyby spadl, by dokázal zabít několik vlků najednou.
Lustr avšak ani zdaleka neosvětloval celou knihovnu-rohy a další části obrovské knihovny, které se rozkládaly až moc daleko od světla, halil stín.
A dále tu byly regály s knihami.
Byly skoro stejně tak vysoké, jako strop a zakrývaly stěny. Kolem nich se obepínalo jako nějaká popínavá rostlina spoustu točitých schodů a říms, které měly umožnit přístup vlkům i ke knihám na nejvyšších policích.
Celé to tu budilo dojem sakra velkého bludiště.
,,Ehm, halo?" Ozvala se Layla, protože nikoho neviděla ani neslyšela.
Zpoza regálu vykouklo několik vlků a jednotně zavrčelo: ,,Pšt!"
Layla zakoulela očima, když jejich hlavy zase mizely. Otravní knihomolové.
Ona by však potřebovala jejich pomoc, protože nevěděla, kde co je. A byla si celkem jistá, že by se brzo ztratila.
Layla tedy vyrazila k jednomu z vlků, který na ní ještě před chvílí vrčel pšt.
Její kroky se tlumeně rozléhaly po knihovně a ona sebou trhla kdykoliv šlápla na nějaké skřípající prkno.
Nakoukla za jeden široký regál, kde uviděla šedomodrého vlka s brýlemi na čumáku, který měl hlavu skoro zabořenou do nějaké knihy.
,,Pardon," odkašlala si Layla.
Vlk jí zlostně probodl pohledem, což vypadalo s těmi brýlemi neobyčejně komicky. ,,Neslyšela jsi?" Vyštěkl. ,,Buď ticho."
Zase se ozvalo hromadné, zlostné pšt.
Vlk se na Laylu naštvaně zamračil. ,,Vidíš? Teď se zlobí i na mě," řekl, tentokrát tichým hlasem.
Layla si odfrkla. ,,Potřebuji pomoc s hledáním nějakých knih..."
,,Vypadám snad jako knihovník?" Odsekl šedomodrý vlk zlostně.
Páni, ty jsi teda příjemný, pomyslela si Layla kousavě a jen stěží odolala pokušení, říct mu to do očí.
,,Tak mi řekni, kde toho knihovníka najdu," zavrčela Layla a ignorovala další naštvané tišení těch knihomolů.
Vlk pokrčil rameny. ,,Nevím."
,,Nevíš?" Vyprskla Layla.
Vlk vycenil zuby. ,,Možná tu je, možná ne. Možná je daleko, možná blízko. Najdi si ho, když ho tak nutně potřebuješ."
,,Najdu si ty knihy sama," odsekla Layla a vyrazila pryč.
Procházela mezi obrovskými regály, zatímco světlo vyzařující lustr sláblo a nahrazovaly ho malé, oranžové lucerny, položené na každém stole, který uviděla.
Layla nevěděla, jaký je v této knihovně systém.
V Rablestu nebyla jejich knihovna zrovna kvalitní-všeobecná vlhkost pralesa ty knihy ničila a byť se nějakou dobu najímali vlci se schopností větru, aby knihy před vlhkostí chránily, brzo se od toho odpustilo a většina knih z Rablestu byla poslána do jiných knihoven.
V Blackstaru to chodilo tak, že každý regál měl své téma-takže v jednom regálu byly historické knihy, v jiném třeba vědecké.
Tady to vypadalo, že jsou knihy úplně v náhodném pořadí.
Layla zlostně zavrčela, když vytáhla knihu o nějakých rostlinách a hned vedle našla knihu o architektuře.
Hloupá knihovna! Kdo by se tady vyznal?
,,Vypadáš trochu ztraceně," poznamenal někdo a Layla se prudce otočila.
Na okamžik-na dobu jednoho mrknutí-si myslela, že se dívá sama na sebe. Na vysokou, modrou vlčice se zlatýma očima a k jejímu neskutečnému úžasu, s velkou korunou na hlavě.
To však brzo zmizelo a místo ní tam stál malý, hubený šedý vlk, který vypadal, že už má svá léta za sebou.
,,No, ano," přikývla Layla. ,,Vy jste tady knihovník?"
,,Dnes asi ano," prohlásil vlk vesele, což Laylu kapku zmátlo. ,,Rád bych se tě zeptal, jak se jmenuješ Laylo, jenže to vím. A rád bych se tě zeptal, jakou potřebuješ ode mě pomoc, ale to už taky vím. Tahle knihovna má svou vlastní hlavu. Kniha, kterou dnes vidíš na nejnižším regálu, může být zítra na tom nejvyšším. Hold je to velmi tvrdohlavá a trošku škodolibá knihovna. Nikdo se v ní nevyzná, tedy až na mě, dle mého skromného úsudku. Dokonce i ti knihomolové, jak jsi je v duchu nazvala, potřebují moji pomoc, když chtějí nějakou knihu. Nesnáší tuhle knihovnu, ale je to ta jediná, kterou mají. Prostě nedokážou pochopit, že kouzla stále žijí, ať už se někteří snaží o opak sebevíc."
Layla se na něj vykuleně podíval. Ten vlk znal její jméno a mluvil úplně jinak, než všichni, se kterými se Layla kdy setkala.
,,Kdo jsem zač?" Zeptal se vlk vesele, jakoby znal její myšlenky. Layla by se tomu nedivila. ,,Knihovník. Jsem Knihovník."
Z regálu po celé knihovně vyletělo pár knih, které hladce přistály na nejbližším stole.
,,Tady máš ty knihy," dodal Knihovník.
Layla se nedůvěřivě zamračila, ale sotva jednou mrkla, Knihovník byl pryč.
Zavrtěla hlavou a sedla si ke stolu.
Taaakžeee, další taková odpočinková kapitola, ale tak cooo XD
Každopádně, mám otázku XD
Já osobně nemám moc ráda, když autoři dávají LGBTQ do knih, protože mi přijde, že to tam dávají ne proto, že se jim to tam hodí, ale proto, že to tak diktuje dnešní společnost. Takže možná proto jste to u mě neviděli, protože se mi to tam prostě nikdy nehodilo.
Jenže jsem se dostala k jedné části, kdy jsem měla prostě takový ten pocit, TY POSTAVY MUSÍ BÝT SPOLU!
Nevím, jestli to tak opravdu udělám, jen se chci zeptat, jestli by vám to vyloženě vadilo, nebo tak něco XD
Možná to tam dám, možná ne, jen mě zajímá, jaký na to máte názor XD
No nic, zatím ahoooj! XD
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top