Fulgur se stal bojovníkem, protože to byla jedna z nejlépe placených prací v Eldiaře a oni neměli moc peněz.

Byl připraven na to, že bude nahánět zločince a udržovat v ulicích pořádek.

To taky dělal-a měl za to dost peněz, takže se jim hned žilo o něco lépe, byť už několikrát málem zemřel. A to by mu pak ty peníze byly k ničemu-no, ale aspoň jeho matce by pomohly.

Byl připraven a veden k tomu, že bude nahánět zločince a udržovat v ulicích pořádek.

Ne, že bude stát v armádě proti neznámé hrozbě.

Přál si aspoň vědět, proč tu je a co se vlastně děje.
Ale jelikož byl člen armády, tak jen dostal rozkazy a to bylo vše-žádné zbytečné informace. Jeho úkolem bylo bojovat a chránit, ne se zajímat o to, co se vlastně děje.

Stál mezi ostatními vlky v několika řadách a všichni byli stejně nervózní.
Stejně jako on, tihle vlci byli vycvičení k pouličním potyčkám, ne otevřené bitvě.
A ještě proti neznámému nepříteli.

Fulgur nebyl nijak zvlášť vysoký a tak musel natahovat krk, aby vůbec přes hromadu vlků něco viděl. Přesto věděl, že je jich málo-byla to jenom výzkumná výprava, která měla nahnat strach případným nepřátelům, či zapůsobit, až budou vyjednávat.

Masakr, který nastal, proto nikdo nečekal.

✴️✴️✴️

Rada rokovala několik týdnů v kuse, zatímco došlo k několika dalším zmizením.

Starlia věděla, jaká je její matka-napovrch se sice jeví jako inteligentní a hrdá královna, ale ve skutečnosti byla impulsivní a agresivní.

Navíc, jejich země vzkvétala-a lvi se nudili. Pořád to byli bytosti, co měli v sobě instinkty šelem a s obdobím blahobytu přišla nuda.

Královna Calianthe začala pomalu shromažďovat armádu ze všech koutů země, což samozřejmě vyvolalo zvědavost ostatních lvů.

Mnoho mladých dokonce uteklo od rodiny, aby se přidalo k nim, protože tušili, že se něco bude dít.

,,Matko," oslovila jí Starlia v tom krátkém čase, který královna nestrávila s radou. Vypadala unaveně, ale oči jí bojovně zářily. ,,Nedělej to."

Calianthe vycenila zuby. ,,Jsi snad královna, aby ses mi opovažovala odporovat?"

,,Nic o té zemi nevíš," zavrčela Starlia. ,,Nevíš, jak jsou mocní. Můžou umírat naší lvi! A tohle všechno může být jenom nedorozumění!"

,,Už dávno jsem tam vyslala průzkumníky," řekla Calianthe a napřímila se. Ze zadu jí osvětlovalo slunce, takže vypadala jako obklopená zlatem ,,Vlci mají modernější svět než my-a to je jejich problém. My jejich technologie srazíme z povrchu zemského a oni se nebudou mít jak bránit-magie už v jejich životech nehraje roli, zatímco u nás vzkvétá a rozrůstá se."

To byla pravda. S každým rokem, jakoby magie v zemi sílila.

,,A navíc, nemůžeme je nechat, aby unášeli či dokonce zabíjeli, naše poddané," zavrčela Calianthe.

,,Můžeme zkusit vyjednávat!" Navrhla Starlia. Jí samotnou vždycky fascinoval boj a magie a radši se vrhla do všeho po hlavě. Jenže nyní věděla, že na konci té propasti není řeka, která by ztlumila její pád. Na konci téhle propasti je jen smrt.

Calianthe si posměšně odfrkla. ,,Myslíš si, že rasa která začala unášet naše poddané, bude ochotná vyjednávat?" Řekla. ,,A navíc, musíme zaútočit, dokud jsme silní! Kdybychom uzavřeli mír, kdo ví co by se stalo, po nějaké době. Musíme zajistit bezpečí i budoucím generacím."

Starlia vycenila zuby. ,,Víš vůbec, do čeho se pouštíš?! Tohle bude válka! Ne třídenní šarvátka! Války mohou trvat klidně i roky! Vždyť ani nevíš, jak se taková válka řídí!"

Calianthe zařvala a praštila přední tlapou o zem tak silně, až sebou Starlia cukla-ale neuhnula pohledem.

,,Jsi pro mě neskutečné zklamání!" Zavrčela. ,,Jak se opovažuješ, napomínat královnu? Dnes si mi konečně dokázala, že tvá sestra bude lepší dědičkou!"

,,Fajn!" Vyštěkla Starlia. ,,Obě dvě jste příkladem příšerných královen!"
Než jí stihla Calianthe jakkoliv potrestat, Starlia se obrátila a utekla.

✴️✴️✴️

Její dramaticky odchod ani hádka s matkou však k ničemu nevedl.

Po asi dvou měsících, královna Calianthe, její rada a spousta nebešťanů, odletělo do Říše posledního měsíce-a spolu měli hodně zeměrůstů.

Jednalo se o lvy, kteří uměli ovládat zemi a přírodu-neměli však křídla, takže je nad Lávové moře museli odnést nebešťané.

Brzo se ke Starlii donesly zprávy, že Lávové jezero bylo zakryto kamením a horninami.

Starlia čekala, že se nyní Calianthe vydá se svou početnou armádou do vlčí země, jenže to se nestalo.

Brzo jí došlo, co udělala.

Říše posledního měsíce bylo to největší a nejhorší vězení na světě-posílali se tam ti nejnebezpečnější vyhnanci a vrazi, zradci či dokonce jenom ti, kteří se nějak zprotivili královně.

Tak jako tak, to bylo místo smutku, krve a zla.

Spoustu lvů tam zešílelo-aby přežili, museli se jíst navzájem, takže platilo pravidlo, nejsilnější přežije.

A jakmile Calianthe zahladila Lávové moře...
...otevřela cestu všem vězňům ven.

✴️✴️✴️

,,Jak je možné, že přežil jen jeden?" Vykřikla Faezana nevěřícně. ,,Co se tam vůbec stalo?"

Aurin byl stejně šokovaný, jako ona. Teprve před chvílí se jim donesla zpráva, že průzkumná jednotka, která byla poslána proti nové hrozbě-ať už s úmyslem je zastrašit, nebo vyjednávat-byla rozprášená.

Nikdo nečekal, že budou bojovat-ale bylo jich dost na to, aby se ubránili, obzvláště v ochranných brněních, které měli zastavit většinu ran.

,,S vaším svolením bych toho vojáka zavolal," řekl Vládce Kalosiru, Kaulevan.

V jejich rodě před nějakou dobou došlo k několika nepříjemným věcem-jako například smrt Vládkyně a následné vyhnání původního Vládce, či pohřešovaní jejich dcery-ale Faezana se do toho odmítla montovat.

,Jaribovci vždycky dělali problémy a vždycky je dělat budou,' odpověděla tehdy na Aurinovi námitky. Bylo to krátce poté, co se stala královnou, takže bylo logické, že nějaké problémy v urozeném rodě jí vůbec nezajímají. Přesto měl Aurin pocit, že jako královna by tyhle věci měla řešit.

,,Jistě," přikývla Faezana.
Kaulevan vykřikl: ,,Fulgure!"

Otevřeli se staré dvoukřídlé, zlaté dveře s podobiznami legendárních postav, jako byla Pharsa, Silen a její přátelé.

Dovnitř vstoupil žlutý vlk s bílou přední tlapou a ovázaným břichem.
Taky znatelně kulhal na jednu zadní nohu-ale přesto ze sebe dokázal vydat jakous takous úklonu.

,,No," pobídla ho Faezana nešetrně, až sebou Aurin trhl. ,,Řekni mi, co jste to vlastně potkal.i"

Fulgur zavřel čokoládově hnědé oči a roztřeseně se nadechl.

,,Stáli jsme tam a nějakou dobu se nic nedělo..."

Další postava, konkrétně Fulgur! XD
A jinak asi nemám co říct... XD Takže ahooj! XD