V kavárně jsem zůstala sedět přesně hodinu. Christen se mnou čas od času prohodila nějaké to slovo a dokonce jsme se společně smály jednomu chlapíkovi, který mluvil hrozně potichu a tak se ho Chris musela aspoň desetkrát zeptat, co si teda dá.

Bylo mi trochu líto, že jsem jí odsoudila dřív, než jsem jí poznala. Ve skutečnosti to byla milá dívka, která se ráda smála. Měla výrazné smaragdově zelené oči a ďolícky v tvářích, které ukazovala každému zákazníkovi kavárny.
Nechápu jak se může kamarádit s Bethany, jsou úplně odlišné.

Ke Christen jsem necítila už skoro žádný odpor, ikdyž kousek ho tam ještě zůstal. Přeci se vždy smála Bethaniným poznámkám a v prváku jsem od ní také slyšela nějaké ty urážky. To byla ale minulost.

Cestou domů jsem čekala nějakou promluvu o tom jak se mám na zítřejším večírku chovat a čeho se mám vyvarovat.

Nic takového nepřišlo.

,,Takže dneska žádné promlouvání do duše o zítřejšku?" zeptám se s nakrabatěným čelem.

Od doby co mě vyzvedl, vládlo v autě ticho. Patrick neměl ve zvyku jen tak mě někam pouštět, vždycky mi o tom dával hodinovou přednášku.

,,Cože?" vytrhl se ze zamyšlení.

,,Ptám se na ten zítřek", řeknu trochu hlasitěji než je nutné.

,,Zítřek? Jo aha, akce u jezera. Stejně tam nejpůjdeš", řekne klidným hlasem jako by to byla samozřejmost.

,,Pozvali jste celý roztleskávčský tým, ve kterém jsem teď taky", podívám se na něj trošku výtězně.

Asi na to zapomněl.

,,To já vím, byl jsem u toho", usmívá se.

Tak co je za problém?

,,Jedna věc je, aby tě někdo někam pozval a druhá věc je, aby tě někdo někam pustil", mrkne na mě.

Mamka.

Nedošlo mi, že ještě žiju pod matčin střechou a že vlastně musím mít na všechno její souhlas. Máma na mě byla ještě pořád naštvaná z pondělní večeře a šance mě pustit na večerek se rovnala nule.

,,Nemohl bys se za mě přimluvit", podívám se na něj psíma očima.

,,I kdyby, stejně by tě nepustila a upřímně si myslím, že ani kdybys ses jí omluvila, tak by řekla, že nikam nejdeš", řekne omluvným tónem hlasu.

Ale já tam tak moc chci, budou tam holky z týmu, Kendall a hlavně Brandon. Měla jsem jasný plán. Omluvit se mámě.

Když jsme s Patrickem přijeli, nikdo doma ještě nebyl. A tak jsem se vydala do svého pokoje vymýšlet tu nejdůvěrnější omluvu. Bylo to těžké, protože jsem z části na ní byla trošku naštvaná. Neposlouchala mě. Nikdy. Ale pro zítřejší akci jsem byla schopná vraždit, takže jsem ještě rychle skočila do obchodu koupit její oblíbené sušenky. Když jsem se vrátila, byla už doma. Uf... Here we go.

,,Teda", podívala jsem se s úžasem na naší pohovku v obýváku.

Byla celá pokrytá šatamy. Modrými, černými dokonce i zlatými. Bylo jich tam hodně.

,,Mami, ty se někam chystáš?" podívala jsem se na mamku sedící u stolu a přišívající knoflík k zeleným šatům.

,,O víkendu budou v galerii probíhat workshopy, a já to budu uvádět", usměje se.

Musela být hodně šťastná, vždycky snila o průvodkyni po galerii, ale díky tomu, že místo průvodkyně bylo velmi žádané v tomto městě, zůstala na kase.

,,Pomůžu ti", sedla jsem si ke stolu.

Začaly jsme poupravovat a přešívat šaty. Mamka byla hodně natšená ze zítřejší události, a proto omluva byla o to snažší.

Pondělí jsme hodily za hlavu a povídaly si o roztleskávačkách a o Brandonovi, hlavně Brandonovi. Za ten večer jsem se hodně nasmála, takový časy, kdy mamka hodila všechno za hlavu, tu dlouho nebyly.

Neřekla jsem jí o večírku, stejně by mě tam nepustila. V hlavě se mi ale zrodil nový plán. Půjdu tam na tajňačku.

                                       ~

Ráno jsem se probudila brzo, nemohla jsem se dočkat dneška. No jo, jsem jak malá.

Mamka už dopoledne musela jít. Nechala nám v ledničce špagety s omáčkou na oběd a seznam věcí, které bychom dneska měli udělat. Na mým bylo vyndat myčku, vyprat prádlo, vyluxovat a koupit jídlo na večeři. Mamka by se měla vrátit až ve dvanáct, do té doby to musím vše stihnout, i s večírkem u jezera. Kolem čtvrté k nám přišla Kendall.

Vše už jsem měla hotové, teda až na večeři.

,,Vezmi si ty roztrhané riffle a k tomu to bílé triko s žlutými pruhy", zavelý na mě Ken z mojí postele.

Vezmu si na sebe přesně to co mi řekla. Pruhy byly spíše hořčicové než typicky žluté.

,,Já myslím, že dobrý", usmála se na mě moje kamarádka.

Byl to spíš její styl, ale mě se to také líbilo a hlavně jsem chtěla zapadnout mezi ostatní roztleskávačky.

,,Byla jsi už někdy u jezera?" zeptala jsem, když jsem se shlížela v zrcadle.

Akce u jezera se řadily mezi ty "nejprestižnější" byly tam jenom fotbalisti, roztleskávačky a ještě nějací vybraní, jinak nikdo. Normální živáček z naší školy se tam neměl šanci dostat.

,,Jasně, s Taylorem", odpověděla rychle, na čež se zadrhla.

S Taylorem.

,,Nebude to vadit, když ho tam potkáme? Nemusíme tam chodit", podívala jsem se jemně na Ken.

,,To je v pohodě, zvykla jsem si na to ho výdat každý den, myslím, že to zvládnu", usměje se na mě trochu smutně.

Za tu dobu co jsem ji znala, věděla jsem, že její city ke Taylorovi byly pořád dost silné a každý pohled na něj a jeho holku jí trhal srdce.

,,A hlavně si myslím, že tam ani Bethany nebude. Bylo by to divný, aby se po celém týdnu nechození do školy ukázala na večírku", řekla už vyrovnaně.

Pravdy na tom něco bylo.

Patrick i přesto, že měl řeči na to, že jsem neřekla mamce o večírku, nás odvezl k jezeru. Musel se stavit ještě pro Ellu, a proto nás tam jenom vyhodil.

,,Tudy", Ken ukázala na malou cestičku proplétající mezi stromy.

Cesta lesem trvala asi deset minut. Před nám se rozléhala malá pláňka která byla pokryta různými stoly s kelímkami. Vedle každého stolu ležel jeden sud hádám že s pivem. Byla tu malá plážicka u jezera. Trochu víc bylo schované tabořistě, museli jste obejít pár stromů, aby jste se k němu dostali.

Celá rozloha byla pokryta studentami Marshallské střední. Byli tu všichni co něco znamenali, všichni kdo vlastnili minimálně jednu stránku v ročence jenom pro sebe.

,,Vítejte u jezera", přispechala k nám Sandra s kelímkama plnýma nějakou tekutinou.

,,Pláž. Pití. Ohniště. Bavte se", bleskově nám vysvětlila co kde je.

Jak rychle přišla, tak rychle odešla. Mezi lidmi sedící na malé plážičce jsem zahlédla Christen.

Moje zamávání mi oplatila zářivým úsměvem a lehkým pokývánim hlavy, dál se věnovala svému rozhovoru s Britney.

Ken se na mě podívala s nadzvedlím obočím.

,,Dlouhý příběh", přisvědčím.

Zas tak dlouhý nebyl, jen se mi to teď nechtěla rozvádět.

,,Ahoj", odchytly nás dvě roztleskávačky, jejichž jména jsem neznala.

,,Tak co, poprvé u jezera, jak se vám tu líbí?" vyhrkne s úsměvem zrzka.

,,Ah.. je to tu moc pěkný", vyjede ze mě nervózně.

Kendall se na ně jen falešně usměje.

Věděla jsem, že tyhle holky nebyly zrovna její šálek čaje. Jsme spolu v týmu a tak by se hodilo kdybychom spolu vycházeli. Po půlhodinovém tlachání o tom jak to Markovi sluší a jak je Lucas v té košili neuvěřitelně sexy, jsme se s Ken odebraly ke stolu plném pití.

,,Myslím, že mi praskne hlava", ušklíbne se brunetka, když si nalévá pití.

Já se zasměju.

,,Nebyly zas tak špatné", řeknu pořád se ještě smějicí.

Kendall se na mě podívá s povytaženým obočím.

,,No jo, byly", začnu se znovu smát a moje kamarádka se ke mně přidá.

Už jsem byla docela rozjetá. Za celou dobu co jsem tu byla jsem nepotkala Brandona. Patrick se pořád někde ocicmával s Ellou a já s Ken jsem přeskakovaly z jedné skupinky na druhou.
Hodně jsem se bavila s Kylem a klukama z týmu. Jsou hrozně v pohodě. Také jsem se jednou zakecala s Ashley a Camilou.

Když jsem šla už asi pro pátý kelímek s pivem, někdo na mě zahvízdal. Bylo to od ohniště, byla tma a ikdyž tam žhnul oheň, nepoznala jsem kdo to je. A tak jsem se tam vydala. Myslela jsem si, že to bude Brandon, ale na místo toho tam seděl Justin s jeho partou.

Tělem mi projela vlna zklamání. Justinovi na klíně seděla Hazel a kouřila. Nebyla to ale obyčejná cigareta, ale joint. Hned jak vydechla podala zabalenou trávu Michaelovi. Matt se na mě usmál a poklepal na místo vedle něho.

Nechtělo se mi tam s něma sedět, radši bych se bavila s Kendall a holkama, než tady sedět a čuchat mariánku. Ale jelikož se mi díky alkoholu už trochu motala hlava, sedla jsem si.

,,Tak jak se má naše prinzecna", usměje se na mě opile Justin.

Hazel se mírně zamračí, ale možná je to proto, že zafoukal vítr a kouř se jí nahrnul do očí.

,,Jde to", usměju se.

,,Promiň, že jsem dneska nepřišel na školní trest", podívá se na mě omluvně.

Zasměju se, ten kluk už má dost. Kdyby nebyl opilý neomluvil by se kvůli takové pitomosti.

,,Né, fakt se omlouvám", už se taky směje.

,,Na", Michael podá Mattovi trávu.

Matthew popotáhne a nad tím ohrnu nos. Jsem sice už v náladě, ale tohle fakt ne.

,,Dáš?", ukáže mi jointa.

,,Ne díky", usměju se.

,,Ale no tak, zkus to", posadí se vedle mě Michael.

Jen zavrtím hlavou. Hazel to pozoruje s úšklebkem na rtu.

,,Šup", natahuje ke mě Matt ruku.

Trávu si vezmu ale hulit z ní nehodlám.

,,Dělej", naléhá na mě Michael už trochu otrávený hlasem.

,,Řekla, že nechce", řekl za mnou známý hlas.

,,Dallas musí všechno zničit, jak nečekaný", odfrkne si Justin.

Brandon mě vytáhne na nohy.

,,Pojď ", šeptne mi do ucha.

Vezme mě za ruku a táhne mezi stromy za sebou.

,,Počkej", zatahám ho za ruku a opřu se o strom.

Ještě se mi pořád trochu motala hlavu.

,,Kdyby tě viděl Patrick s tou trávou, asi by jsi byla už mrtvá", podíval se na mě trochu naštvaně Brandon.

,,Vím, že to jsou tvoji kmarádi, ale měla by ses od nich držet dál. Hlavně od Michaela, protože...", nestihl to doříct.

Nevím co mě to popadlo a kde jsem vzala tolik odvahy. Rychle jsem popošla k Brandnovi a políbila ho.

Ahojky💗
Taaak co říkáte na dnešní kapitolu? Guys máme to tadyyy jejich první pusa. Proč jsem tak nadšená? Nevím. Ale jsem ráda, že už to nastalo, protože chápu, že jste se museli načekat fakt hodně kapitol.
Přesněji 14. Ano už jsem vydala 14 kapitol chápeteto?! Já ne. Už dlouho jsem vám chtěla poděkovat za počet přečtení 8k, to je sakra velký číslo a 1k na první kapitole, whaaat! Takže moc všem děkuju za komentáře, hvězdičky, za to že to čtete, no prostě za všechno. Chtěla bych jsem ještě napsat, že vždycky když mi někdo něco okomentuje nebo ohvězdičkuje, tak se podívám na jeho profil a jsem hrozně nadšená, když on sám něco píše (to byla jen taková kulturní vložka😅)
Doufám, že se vám dnešní kapitola líbila😍
Vaše My Lady Jane🖤