Týden se neuvěřitelně vlekl, s Brandonem jsme nezapomínali na neše nové kamarádství a pravidelně jsme vedli "okení tallky", s mámou jsem se pořád nebavila, Patrick se každou přestávku poflakoval s jeho novou přítelkyní -Ellou.

Ella nebyla tak zlá, jak jsem si myslela, byla hodná a dalo se s ní normálně bavit, ikdyž inteligencí se moc chlubit nemohla. S Hazel a s klukama jsem se moc nepotkávala, nechodili do školy, kromě teda Matthewa, s tím jsem si odpikávala naše poškolní tresty, pár krát jsem se chytla se Scottem, který mi neustále připomínal, kvůli komu je po škole celý týden.

Moje "popularita" opadala. Každým dnem jsem se stávala nezajímavější a nezajímavější. Možná to bylo dobře, ale možná se mi po tom zlomku slávy trochu stýskalo, to jsem si ale nechtěla připustit.

,,V pondělí máme trénink kočko, tak na to nezapomeň", mrkla na mě Ken, když jsem procházeli chodbou.

Už bylo poledne a protože byl pátek a byl již mnohokrát zmiňovaný čokoládový moučník, všichni se hrnuli do jídelny.

,,Debil", zanadávala Kendall, když jí někdo šlápl na nohu a Lili se na ní káravě podívala.

,,No to potěš pandu", zamumlala jsem, celá cantýna byla přecpaná a fronta na oběd byla asi kilometr dlouhá.

,,Achjó", zaskuhrala moje zrzavá kamarádka.

,,Kde je vlastně Axel?" podivila jsem se, v pátek s náma vždycky chodí na obědy.

,,Jel místo školy navštívit tátu", vypadlo z Lili bleskově.

Chtěla jsem to ještě nějak okomentovat, když v tom jsem uslyšela povědomé hlasy za náma.

,,Ježíši fronta, nesnáším fronty", pískla
nepříjemně blondýnka.

Ten hlas jsem znala, Byl to ten samý co jsem slyšela minulý pátek na holčičích záchodech.

,,Už se těším až z téhle školy vypadnu", ozvala se černoška stejně nepříjemným tónem.

Jestli si dobře pamatuju, jmenovala se Kiara.

,,Bonnie, Kiaro buďte chvíli zticha, děkuju", okřikla je jejich hnědovlasá kamarádka a znovu se zakoukala do telefonu.

Byla to ta, co vymýšlela pomstu mému bratrovi a taky ta, co mě nazvala malou mrchou. Přestože všechny tři stály za náma, ani jedna si mě nevšimla, na to byly až moc zahleděné do svých nechtů a gucci kabelek.

,,Co vy tady tak stojíte", objevila se vedla nás Camila.

,,Pojďte", mrkla na nás a společně se svýma kamarádkama začala předbíhat celou řadu.

Tak to byla pro mě novinka, věděla jsem, že Bethany někdy předbíhá, ale až teď jsem pochopila, že to bylo privilegium za to, že je roztleskávačka.

Ken jenom pokrčila ramenama a vydala se za nima.

,,Jen běž", usmála se na mě Lili, když jsem se na ní omluvně podívala.

S tácem plného salátu a čisté vody jsem se posadila k roztleskávačskému stolu. Tak jsem tady, pomyslela jsem si.

Seděly tu skoro všechny, byla tu dokonce i ta nová, která se nám odmítla představit.
Jediné kdo tu chyběly byla Hazel a Bethany. Po Bethany jako by se celý týden slehla zem, ale nikdo to neřešil. Její dva věrní ocásci tu byly samozřejmě taky.

Britney vypadala bez Bethany docela straceně a jen si znuděným pohledem přehrabovala svůj salát, za to Christen to očividně nedělalo žádné vrásky. Radostně se cpala svým salátem a na všechny se usmívala jako sluníčko.
Dokonce jeden takovej pohled hodila i na mě, z čehož jsem málem spadla ze židle.

Bez Bethany nevypadaly tak zlomyslně, ale pořád jsem si od nich držela trochu odstup.
Zadívala jsem se na stůl, kde jsme vždycky sedávali. Byla tam jenom Lili. Seděla tam s plným tácem "opravdového" jídla a koukala do telefonu. Bylo mi ji líto.

Me: nevadí?

Podívala jsem se na ni.

Lili: v pohodě, po škole jdu za Axelem😀

O Axelovi jsem se s Lili ještě moc nebavila, ikdyž mi bylo více než jasné, že se jí líbí. Musím s ní někdy o tom pokecat.

Hodím na ní ještě jeden omluvný výraz a dál se věnuju rozhovoru s mým novým týmem.

Upřímně co si budem byla to docela drbárna, buď se bavily o nových prvácích a nebo, co, kdo poustnul na instagramový účet - @wearemarshalls.

,,No to mě podrž, Kristen Haillová chodí s Mckebenem", zasmála se Sandra, když projížděla fotky již zmiňovaného účtu.

,,Kdo je Kristen?" zajímala se Ken.

Mě to také zajímalo, proč by dívka o které jsem v životě neslyšela visela na školním instagramovém účtu.

,,Kristen Haillová asi před rokem chodila s Alexandrem Heminksnem, nerozešli se úplně v nejlepším, no a Jake Mckaben je jeho nejlepší kamarád", vyprávěla historku Sandra, jakoby to bylo něco neuvěřitelného.

Všechny druhačky horlivě poslouchaly a na konci příběhu se nezapomněly povrchně zasmát.

,,Moje oblíbená děvčata", protočil se kolem nás Brandon, a posadil se na volné místo vedle Camily a zároveň na proti mně.

Zbytek týmu poslušně cválal za nim, včetně mého bratra, který měl zabořený nos v telefonu.

,,O víkendu se pořádá menší akcička u jezera, no vy víte kde, takže počítáme s váma", podívá se na nás a já přísahám bohu, že se všem podlomila kolena.

,,Mohli bychom tady zasvětit nováčky", mrkl na mě.

Zbytkem týmu projel menší šum.

,,Budeme tam", Camila se sladce usmála na MÉHO souseda.

Kluci se rozešli ke dveřím jídelny a samozřejmě nezapomněli na naučenou formaci - Patrick s Brandonem a Kylem ve předu a zbytek za nima.

Patrick vůbec neprotestoval a ani jsem si od něj nevysloužila žádný varovný pohled, což znamenalo jediné, jsem mu úplně u toho.

~

Kde sakra je?

Bylo po vyučování a všichni co mohli už byli dávno doma, samozřejmě kromě mě. Já si musela odsedět svůj poslední den po škole a můj parťák tu stále nebyl.

,,Asi už nedorazí", prohlásí vedle mě Brandon. Bylo moc poznat, že jsem svým pohledem hypnotizovala dveře?

,,Můžu?" usměje se.

,,Jasně", odpovím bez rozmyšlení.

Matthew? Nikdy jsem o žádném Mattheovi neslyšela.

,,Brácha?", kývnu hlavou k Patrickovi, který sám sedí v lavici.

,,Vyměnil mě za telefon", odfrkne si.

,,Bebo spíš Elle na telefonu", řekl pohoršeně.

Ú, tady jí asi někdo nemá rád.

S Brandonem už jsem se normálně bavila, sice jsem s ním neprobírala žádné svoje pocity a tak, ale pomlouvání mamek a utahování si z mého malého "já" bylo na dením pořádku.

,,Pamatuješ jak si jako málá k nám chodila do bazénu v tričku", směje se.

,,Hej, byla jsem malá", drknu do něj, ale na tváři se mi objevý úsměv.

No jo to byly časy, už tak malá jsem se předním styděla běhat jenom v plavkách, a tak jsem vždy na sobě přes plavky měla tričko. Ale možná je to lepší varianta než abych tam chodila nahá.

Upřímně mě bavilo se s Brandonem bavit o mojí minulosti, protože jsem se mohla podívat jeho očima na to, jak jsem se chovala jako úplná "kráva", s prominutím. Teď už mi moje chování bylo k smíchu a bála jsem se aby naše lavice se nerozpadla, po té co jsem do ní vždy bušila rukou při záchvatu smíchu.

,,Běžte!" hlasitě zaburácel učitel, který nás celý týden hlídal. Nikdo na nic nečakal, všichni se rozeběhli ke dveřím. Fotbalisti byli rádi, že si svůj trest už odpikali a že už nemusejí chodit na odpolední dostaveníčko s panem učitelem Barklyem.

,,Tak zítra", rozloučí se se mnou Brand.
Já se na něj usměju a vydám se k Patrickovýmu autu.

,,Ari já teď ještě nejedu domu, musím se stavit u Elli", podívá se na mě Patrick.

Povzdechnu si, podle vyprávění vím, že bydlí úplně na opačné straně co jsme my. Rozhledla jsem se po parkovišti ve snaze najít Brandnovo auto. Nebylo tu.
Autobus už dávno nejezdil a domu jsem to měla čistou hodinku cesty.

,,Můžu tě hodit do Springu a až se budu vracet, tak tě zase nabrat", navrhl brácha.

Spring, celým názvem Springrass Coffee, byla zapadlá kavárna blízko školy. Když jsem byla v prváku chodila jsem do ní v jednom kuse. Nikdy v ní nebylo nacpáno, protože ji někdo jentak nenašel. Malá modrá budova vtisknutá mezi řadové domky.

Jen jsem přikývla na souhlas.

Stýskalo se mi po teplé pistáciové kávě, kterou tam dělali.

Dveře se otevřely s hlasitým zacinkáním zvonku. V kavárně byl počet lidí, který by se dal sotva spočítat na jedné ruce.

Došla jsem k obědnávacímu pultu.

,,Co si dáte?" otočila se na mě baristka s úsměvem, který jí hned ale spadl z tváře.

Christen.

Co tady dělá Christen? Roztleskávačka na proti vypadala stejně překvapeně jako já.

,,Ah... Ario", oslovila mě nejistým hlasem.

Její dlouhé hnědé vlnité vlasy, byly svázené do "hala bala" drdolu. Takhle jsem jí nikdy neviděla, ani makeup neměla tak přeplácaný jako ve škole.

,,Christen", oplatila jsem jí stejným nejistým hlasem.

Obě jsme byly na rozpacích. Ani jedna nevěděla jestli jsme na bitevním poli, anebo jestli jsou naše zbraně odložené. Tak či tak jsem se asi po desetivteřinovém tichu rozhodla promluvit jako první.

,,Hele vím, že ve škole se moc nemusíme. Vlastně vůbec, ale teď tam nejsme, tak bychom se k sobě mohli chovat normálně", poslední věta vyznívá spíš jako otázka.

Podívám se na ní, ale z jejího výrazu nejde nic rozeznat.

,,Tím myslím, že bych si ráda obědnala pistáciové caffee a byla bych ráda, kdybys mi do něj neplivla", řeknu vážně.

Následuje asi tří vteřinové ticho, na čež se Christen začne smát.

,,Malý nebo velký", zeptá se pořad ještě se smíchem v hlase.

,,Střední", usměju se.

,,Dobrá volba", ušklíbne se a vrhne se na přípravu kávy.

Ahojky💗
Vím, že jsem někomu slibovala, že budu vydávat jednu do týdne, ale trochu jsem to nestíhala se školou. Dnešní kapitola nebyla nijak klíčová, ikdyž se Aria potkala už tváří tvář triu, které se chce pomstít Patrickovy, ale za co? A Christen možná není tak špatná, jak si hlavní hrdinka myslela. Doufám, že se vám dnešní kapitola líbila a že ste měli krásný den❤️
Vaše My Lady Jane🖤