XI.
,,To si ze mě děláš srandu", křičí na mě máma, poté, co Patrick vyprovodí moje 'nové' kamarády ven.
Patrick mlčí, Everly se prohrabuje v jídle a předstírá, jako by se celá situace nestala, moje babička na mě nevěřícně kroutí hlavou a Brandon mě pozoruje s kamennou tváří.
Mamce blýskají blesky z očí.
Tak teď jsem jí hodně namíchla.
,,Ty jsi pila?!", nahlas vykřikne.
A je to venku.
Moje mamka je v hodně věcí tolerantní, ale jedna jí není - nalitá dcera, která se vrátí domů s bandou neznámích lidí.
Jenom tam stojím neschopná slova, asi bych jí řekla něco ve smyslu "tak odpověď už asi znáš, ne?!", ale na to jsem nebyla dostatečně opilá.
Cítila jsem se provinile, nejen že jsem ponížila sebe, ale hlavně jsem ponížila svoji mamku.
Co sousedé řeknou na to, že si nejdříve neuhlídala svého manžela a pak i svoji patnáctiletou dceru?
Co tomu řekne Brandon?
Z jeho pohledu se nic nedalo rozeznat.
,,Tak mi asi půjdem", ozvala se Everly a drkla do svého syna, ten ale ze mě nespouštěl oči.
,,Ne! My to tady dojíme jako normální lidé a Aria půjde do svého pokoje!" řekla Anna rozhodně.
To jako fakt, nejsem žádné malé dítě!
,,Ale..", pokusím se.
,,Běž!" řekne máma rozkazovačně.
Otočímse a mířím ke schodům, po kterých stoupání velmi pomalu, abych nespadla.
Tak to bylo trapný, však mě máma sprdla úplně přede všemi a hlavně před Brandonem. Věděla jsem, že to nejhorší ještě příjde, tohle byl teprve záčatek.
Svalim se na postel a v tom mi pípne mobil.
Kendall: Tak co doma?😕
Povzdechnu si.
Me: Ani se neptej😵🔫
Dalších pár hodin jsem si psala s Kendall. Na chodbu se mi vůbec nechtělo chodit, žila jsem v přesvědčení, že za mnou ještě mamka přijde, sprdne mě a nazávěr s pláčem a v obětí se usmíříme, tak jsme to dělávaly, ale hodinky ukazující půl jedné ráno říkaly něco jiného.
~
Ráno jsem se probudila docela brzo, napadlo mě, že bych mohla stihnout mamku předtím než odejde do práce.
V kuchyni potkám ale někoho jiného.
,,Dobré ráno", usměje se na mě babička a podá mi čaj.
,,Eh, dobré?" odpovím překvapeně.
Není náhodou na mě celá rodina naštvaná?Včera to tak aspoň vypadalo.
,,No tak, nestuj tam jak solný sloup a sedni si, jinak ti ty palačinky vystydnou."
Zaraženě jsem přešla ke stolu a posadila se, vydličku do rukou jsem si ale ještě nevzala.
,,Babi, ty na mě nejsi naštvaná?" zeptám se na otázku, u které by mě její odpověď opravdu zajímala.
,,Milé děvče", usměje se na mě mile Pettie a posadí se na proti mě.
,,Bejvaly časy kdy i já jsem to takhle rozjížděla, ale možná jsem byla o krapet starší, mimo to mě už stejně nudil rozhovor co jsme vedli", nabodne si jahodu na vydličku.
,,Ta Everly je ale pěkná křupanka", poznamená ještě.
Přestože moje babička nehynoucně milovala Brandona a jeho sestru, ze srdce nenáviděla jejich matku. Přišla jí moc upjatá a také, že jí vůbec nezáleží na jejích dětech, což z části byla pravda.
,,Nic si z toho nedělej, ale mamce kup radši nějaký kytičky, protože u ní se z toho jen tak nedostaneš", mrkne na mě.
,,Dobré ráno", zahučí energicky za mnou Patrick.
To všichni spadli z Marsu nebo co?
,,Tady máme naši holčičku", rozcuchá mi vlasy a posadí se vedle mě.
,,Nejsi na mě naštvanej?" podivím se.
,,Co bych byl, ve svých patnácti jsem na tom nebyl o nic líp, ale je fakt, že namazanej jsem domu nikdy nechodil", zasmál se a už se ládoval palačinkama.
Pořád na něj koukám.
,,Co? Jo a jestli si se přidala do týmu, nevadí, jsem na tebe pyšnej dostane se tam málokdo", zamumla s plnou pusou.
Tady něco nesedí, znám Patricka už nějakou tu dobu, pomineme ten zápas, ale tohle? Tohle by mi nikdy neprominul.
,,Že ty někoho máš!" vykřiknu.
Patrick se na mě jen usměje a Pettie na mě radostně zamrká.
Ha, takže tady tu vůbec o mě nejde!
Patrick je u nás miláček rodiny, očividně, takže když se mu něco přihodí, viz asi nová přítelkyně, nikdo u nás neřeší nic jiného. Na jednu stranu jsem byla ráda, na druhou mě to trochu mrzelo, možná jsem trochu toužila po pozornosti, které se dostávalo jenom mému bráchovi.
~
Do školy jsem se těšila, i přesto jsem se bála, aby skupinka mých nových kamarádů ve škole neroznesla trapas co se mi stal.
,,Tak doma", mrkl na mě Patrick, když jsme šli do školy a zmizel za zdmi již zmiňovaného ústavu.
,,Ario", zamával na mě Matthew stojící u školního zábradlí.
Byl tam i zbytek fotbalistů, s kterýma jsem včera flámovala, mezi něma nechyběla Hazel.
,,Tak co kočko, co doma?" zeptala se mě s cigaretou v ruce.
,,Pohoda, znáte to", jen jsem nad tím mávla rukou.
Musela jsem před nima hrát takovou tu 'v pohodě' holku, chci přece aby mě měl fotbalový tým rád.
,,Chceš?" nabídl mi Justin cigáro.
,,Ne díky", odpověděla jsem automaticky.
,,Ne před školou, chápu", ušklíbnul se Michael.
Zvonilo.
,,Zlato zvoní, tak já jdu, uvidíme se po škole", Justin vášnivě políbil svoji partnerku a společně s Michaelem se vydali na parkoviště.
,,Oni nejdou do školy?" divila jsem se.
,,Oni? Ne", zasmála se Hazel a vydala se se zbytkem party po schodech do školy.
Než jsem se rozkoukala, už byli u hlávních dveří a tak jsem se za nima musela rozběhnout.
Nečekala jsem teda, že fotbalisti mohou být záškoláci.
~
,,To je ta holka?" kývla hlavou Lili k holce, která se věsila na Patricka.
,,Asi", zavřela jsem skříňku a opřela se o ni.
Bylo mi líto, že mi oní Patrick vůbec neřekl, ani její jméno jsem neznala.
,,Hnusná není, ale moc chytře nevypadá", nakrčela vedle mě Kendall nos.
Blondýnka s hnědýma očima se smála nějakému vtipu, až málem spadla na zem.
,,Jé", vykřikla najednou Lili, když jsem zrovna s Ken probíraly náš společný projekt na dějepis.
,,Tak to jste mi holčiny neřekly, že se z vás staly roztleskávačky", řekla překvapeně.
,,To máš jako nějaké jasnovidcké schopnosti, že tě to teď najednou trklo", zasmála se moje hnědovlasá kamarádka.
,,Ne, projížděla jsem instagram a vykoukla tady na mě vaše fotka", ukázala telefon v ruce.
Naše fotka?
,,Uka", hmátla jsem po mobilu.
Byla to fotka, kterou jsme fotili včera v "baru", všichni jsme tam seděli v jednom boxu a usmívali se do kamerky od telefonu. Nevěděla jsem, že to dá někdo na instagram.
Fotka byla přidaná před 10 hodinama a byla jsem tam označená, už mi bylo jasné, proč jsem tak nevystopovovatelná, byla jsem tam pod přezdívkou @ilovebananamilkshake, popisek pod ní byl: My a naše nové krásné roztleskávačky.
Ale ještě jedna věc mi byla divná.
,,Naše škola má instagram?" Zeptala jsem se, když jsem viděla, kdo fotku přidal.
,,No tenhle účet má někdo z fotbalistů a přidávají tam různé fotky z akci a událostí", řekne Lili nevzrušene.
Divný nikdy jsem o něm neslyšela.
Hned první co udělám, až budu na telefonu, dám follow účtu @wearemarshalls.
,,Jo a Ari", zastihla mě ještě Ken před tím, než jsem vstoupila do třídy.
,,Dej si na Hazel a její partu pozor, nejsou tak neškodní, jak se zdají", poradí mi.
Jen kývnu hlavou a spěchám do třídy. Nechci přeci přijít pozdě že.
Až v lavici se zamyslím nad jejíma slovama.
~
Na obědě si začnu všímat zvědavých pohledů, nejsou to ty samé, co na mě koukali v pátek, dneska byly plné zvědavosti, dokonce se jich pár na mě i usmálo a nebo uznaně pokývalo hlavou.
,,Jak vlastně dopadl ten včerejší dějepis", podívala jsem se na své dva nejlepší kamarády.
Ti na sebe jen pohlédli.
,,Učili jsme se", pousmála se po chvíli Lili.
,,Jasně", usmála se ironicky Ken.
Že bych je začala shipovat?
,,No nic, děvčata a chlapci, ještě bych tu s vámi ráda klábosila, ale jsem po škole", usměju se falešně.
Do třídy se hrnuly davy fotbalistů, což mě trochu rozesmálo, byl mezi němi i Patrick a kdo jiný než Brandon.
,,Ale, ale paní je taky po škole", posadí se vedle mě Matthew.
Celá třída je plná fotbalistů a pár roztleskávaček, svým periferním viděním zaznamenám, jak si Brand a můj brácha sedají do lavice vedle nás.
,,Takže pro ty co tu jsou nový, dělejte si úkoly a držte klapačky, za dvě hodiny se vrátím a neuslyším ani padající špendlík", zahřmí učitel španělštiny a s prásknutím dveří zmizí.
Dvě hodiny? Co tu budu dělat dvě hodiny.
,,Mizíme", ozve se Matt a postaví se na nohy.
,,Jak to myslíš, máme tu být dvě hodiny?" podívám se na něj udiveně.
Zaznamenala jsem, že se pár studentů už vytratilo a učitelovo "držte klapačky" asi taky moc neplatilo, protože všichni se začli normálně bavit.
,,Před školou na nás čeká Justin s Hazel", natáhne pro mě ruku brunet.
Se zaváháním ji příjmu, no co každý se někdy musí odvázat.
U dveří se ještě naposledy rozhlédnu po učebně, můj bratr je přílepený k telefonu, asi si píše s tou blondckou, za to Brandon na mě upřeně kouká. Výměníme si krátký pohled. V jeho zaznamenám trochu obavy, pak už za sebou zavírám dveře a společně s Matthewem opouštíme školní budovu.
Ahojky💗
Dneska jsem tu s novou kapitolou, tak doufám, že se bude líbit.
Hrozně bych vám chtěla poděkovat za 5k přečtění na mém příběhu😱❤️ a samozřejmě za vaše komentáře a hvězdičky😊 Děkuju!
Mějte se krásně, vaše My Lady Jane🖤
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top