Den je ještě dlouhý.
Pomyslela jsem si.

Byla třetí hodina a nějakým zázrakem jsem jí měla zrovna s Lili.

Po našem rozhovoru s Clarkovýma jsme se ještě chvíli procházeli chodbou a povídali si o všem možném.

Lili se nám svěřila, že je moc ráda, že jsme jí zachránili z oné situace.
Já jsem také byla ráda, našla jsem totiž spojence.
Všechny tři jsme byli Bethaninym terčem celý prvák a jak jsme se domluvili pomsta bude sladká.

Zatím náš rozhovor sice byl jenom o tom, že až jí někdy potkáme na obědě tak na ní vysypeme obsah našeho talíře, ikdyby bylo jídlo sebe víc dobré.

Znala jsme se s Kendall teprve pár hodin, s Lili asi tak pět minut, a proto jsem chápala, že zatím nepovedeme otevřenější rozhovor.

Poté jsme se s Lili zjistili, že máme spolu Angličtinu, což bylo pro mě velmi příjemné překvapení.

Chci poznat tuhle krásku s rezavými vlasy a smaragdovýma očima, protože Lili opravdu byla krásná a po naší krátké debatě jsem zjistila, že je i vtipná.

Tímhle nechci říct, že by Kendall nebyla hezká, byla a moc, ale jiným způsobem než Lili.
Měla hnědé oči stejně jako vlasy, na sobě měla obyčejné bílé tričko z kterého vykukovala černá krajková podprsenka, poté měla roztrhané džíny a k tomu Vans batoh. Na nohou měla černé conversky.
Přišlo mi, že Ken je právě přesný opak Lili, má docela dost prořízlou pusu a nebojí se říct svůj názor, prakticky si dělá srandu skoro ze všeho.
Za to Lili měla vždycky jenom trefné poznámky, které se pohybovali ve slušných kruzích. Byla to prostě slušňačka a také docela šprtka jak jsem se dozvěděla na hodině angličtiny.

,,Tak třído kdo napsal Malého prince?"
Zeptal se nás učitel angličtiny pan Clatford.

Lili se hnedka zapsala odpověď do sešitu, ale nepřihlásila se.

Asi to měla dobře, to nevím, o to kdo napsala zrovna tuto knížku jsem se moc nezajímala, jediné co jsem věděla bylo, že to byl nějaký Ital, né Španěl a nebo francouz?
Tak ani to jsem nevěděla.

Ve třídě bylo hrobové ticho, takže nikdo nevěděl jaká bije.

,,Proč se nepřihlásíš?" Pošeptala jsem do ucha Lili.

Ta nejdříve trošku ztuhla.

,,No já.. chci dát prostor ostatním", pošeptala mi zpátky.

,,Ale nikdo to neví a když se přihlásíš nemusíš psát ten dodatkový úkol o Sheaksperovi", opáčím na to.

,,Já vím.. chci si ho napsat", řekla tiše.

No páni tak to jsem nečekala, myslela jsem, že se stydí a ona jen chce psát esej o Sheaksperovi.

,,Aha", povzdechla jsem obdivně a u toho se ni usmála.

Achjo vůbec se mi to nechce dělat.

,,Na řekni to, určitě máš doma něco lepšího na práci, než dělat třístránkovou esej", pošeptala mi.

To mě dostalo věděla jsem, že třeba nemusí vědět co se děje teď u nás doma, ale věděla jsem taky, že Lili je za tím ta nejchytřejší holka co jsem poznala a asi se to k ní odněkud dostalo.

,,Dekuju", opáčila jsem vděčně a ona se na mě usmála.

Po tom jsem tedy přečetla jméno autora malého prince, které bylo pěkně dlouhé.
Učitel mě samozřejmě pochválil s poznámkou toho, že to ode mě nečekal, a že ostatní mu mají odevzdat do zítra tu esej.
Poté skončila hodina.

Zbytek školního dne asi ani nestojí za zmínku.
O přestávkách jsem se vídala s Ken a Lili, Axela jsem bohužel nepotkala. Párkrát jsme se potkali s Bethany a s jejimi vymytými mozky, která se na nás už jenom dívala z povzdálí.
S holkama jsem šla ještě na oběd kde jsme si vyměnili svoje telefoní čísla.

~

Po tomto dlouhém dnů jsem si lehla do postele bylo asi pět hodin a já jsem se před chvílí vrátila, ikdyž tenhle den za tím neskončil hodnotím ho kladně.

Poznala jsem dvě úžasný duše, s kterými tenhle školní rok bude ještě zajímavý.
A byl.

Vyhlédla jsem z okna jestli nahádou Brandon není ve svém pokoji, nebyl.

Ano máme na proti sobě okna, což pro mě byla docela dost výhoda, ikdyž minulí rok jsem měla neustále zatoženo.

Brand chodil s jednou dívkou jménem Cara, byla velmi pěkná, chodila do stejného ročníku jako on. Dost jsem na ní žárlila.
No a tak asi chápete co se odehrávalo skoro každý večer v jeho pokoji.
Před prázdninama se rozešli, protože Cara se se svými rodiči odstěhovala někam daleko za oceán a vztah na dálku jim nevyhovoval.
Nebo tak mi to aspoň řekl Patrick.

Rozhodla jsem se tedy, že zavolám Axelovi.

,,Píp píp píp".
Ozívalo se v telefonu.

,,Ahoj Ari", ozval se v telefonu Axelův hlas.

,,No čau frajere, moc jsme se dneska neviděli tak ti volám jaký si měl den", zeptám se ho.

,,Ále taková normálka, skamarádil jsem se z jedním klukem - Peterem. Je hrozně fajn, ale slyšel jsem, že ty jsis našla také nové kamarádky", řekl mile, nemyslel to nijak špatně.

,,Jo jo, Kendall a Lili určitě je od vyprávění znáš, musím vás někdy seznámit", řeknu s úsměvem.

,,Aha už vím co vás spojilo, že by nenávist k Bethany", řekne.

,,Bingo a proto vím, že si s nimi budeš také rozumět", řeknu a Axel se tomu zasměje.

,,Haló, haló je někdo doma", ozve se mamka ze zdola.

,,Hele musím končit tak zítra, čau", řeknu.

,,Jasný, čau", opáčí Axel a já zavěsím.

,,Už jdu", zavolám.

,,Ahoj mami", pozdravím mamku a přitom jí pomáhám vybalit nákup.

,,Ahoj zlatíčko, tak co jaký byl první den? Kolikrát se na tebe podíval Brandon?" Zeptá se mě s úsměvem.

Ano s mamkou jsme si byly hodně blízké, po té co nás opustil táta, jsme si říkaly skoro všechno, včetně toho, že se mi líbí náš soused.

,,Ha, ha, ha", vyslabikuju.

I když upřímně jsem dneska viděla Brandona jenom jednou, což mě trochu mrzí.

,,No dnešek na to, že je první školní den ke všemu pondělí, tak byl super, poznala jsem dvě skvělý holky", řeknu s úsměvem.

,,A k té druhé otázce se nebudu vyjadřovat", dopovím.

Mamka se tomu zasměje.

,,Tak to jsem ráda, vždycky je super mít nějaké holčí kamarádky", poslední dvě slova řekla trochu opatrně.

Věděla, že jsem měla nejlepší kamarádku - Bethany. A asi si myslela, že mě ještě pořád bolí to, že jsme naše přátelství ukončili.

Upřímně.. mě to už vůbec nemrzí za ten rok co se s ní nebavím jsem se stihla docela dost zocelit. Ano ještě když jsme nastupovali do prváku jsme nosili náramky nejlepšího přátelství. I Axel ho měl.
Všichni tři jsme byli už od malička nejlepší kamarádi.
Hned první den na střední škole vedl bohužel k našemu rozdělení. Scott, který dříve také patřil do naší party, ale na základce měl menší incident s Axelem, přetáhl Beth na svojí stranu. Začala toužít po oblíbenosti, jaký ale nemohla dosáhnout po boku vyhublé holky a kluka s peďarama všude po tváři.
A tak se s náma přestala bavit, našla si nové kamarádky a začala být na škole populární.

První půlrok tedy na nás ani nepromluvila, poté však ale zjistila, že aby dosáhla mnohem větší popularity, musí si někoho vybrat jako obětního beránka.
Samozřejmě jí nenapadl kdo jiný než já. Vymyslela jsi stovky důvodů proč mě nenávidět.

Ze začátku mě to hodně bolelo nazývala mě anoretičkou, kterou jsem v té době opravdu byla.
Také takhle vznikla moje přezdívka tyčka, kterou mě začalo oslovovat nějaké množství lidí. Byl to pro mě trochu šok nečekala jsem, že by tohle udělala, moc dobře věděla jaké jsem to v tu dobu měla doma a že to teď rozhodně nemám lehké. Už to nebyla ta Bethany, kterou jsem znala.

Chvíli se tohle o mně šířilo, ikdyž jsem se snažila nějak bránit nikoho to nezajímalo a to je na pomluvách nejhorší, každý věří tomu, čemu chce věřit.

Pokračovalo to do té doby, než to Patricka přestalo bavit a došel si to s ní vyřídit osobně.
Nevím co jí řekl, nebyla jsem u toho, ale od té doby mi tyčka už nikdo neřekl.
Jestli se ptáte jestli mám doteď problém s příjmem patravy, tak nemám.
Po pár schůzkách s psychologem jsem začla zase papat. Nebylo to tak těžké, protože jsem se nestala anorektičkou, z důvodu, že bych si připadala tlustá.

,,Jo mami už jsem si říkala, že je na čase se zase skamarádit s někým novým", řekla jsem a usmála se, mamka mi úsměv oplatila.

Z očí jí bylo poznat, že po dnešním dnu je unavená, a tak jsem se nabídla, že připravíme večeři.

,,Teda ségra, nečekal jsem, že jsi tak dobrá kuchařka", poznamenal Patrick ironicky.

Ve vaření jsem moc nebodovala, a protože jsem dneska chtěla, aby jsme se dobře najedli po tom dnu, řekla jsem si, že na špagetách se nedá nic zkazit. K mému velkému překvapení dá.
Jako jinak jsem je svou nešikovností rozvařila.
Jelikož maminka nerada plítvá jidlem, rozhodla, že dneska budou prostě k večeři rozvařené špagety.

,,Tak jsi měl vařit ty", řeknu kysele.

,,Hele neštěkejte", poznamená mamka trefně.

,,Dneska se za mnou stavil váš otec..", začala vážně a my jsme zmlkli.

,,Chce aby jste jeden pátek v měsíci chodili k němu, Sáře a dvojčatům na oběd", dořekla.

Mě zamrazilo při myšlence na ty dva malý fakany. Táta si vždycky žil na velké noze, než nás opustil, také jsme na ní žili. Sára je jeho nová manželka, viděla jsem jí jenom párkrát a řeknu vám, že mi to stačilo.
Jejich dvojčata, kterým bylo devět let, vyrůstaly v přepichu, stejně jako my s rozdílem toho, že náš přepich byl dočastný.

Sára, která nepocházela z moc bohaté rodiny, je hrozně rozmazlila a jsou z nich hrozní spratci, kteří neposlouchají na slovo.
Už jsem se nadechovala k velmi jedovaté poznámce, ale mamka mě zastavila.

,,Vím, že se vám do toho moc chtít nebude, ale nabídl mi, že bude více platit a tím by jsme se nemuseli stěhovat".

Byla tu ještě tahle věc. Moje mamka předtím byla žena v domácnosti a tím, že se od nás táta odstěhoval si musela najít práci. Jak už jsem říkala minulí rok měla prací hodně, ale ani to nedokázalo pokrýt částku, kterou jsme platili tento dům. A tak tu byla možnost, že se budeme tento rok v pololetí stěhovat do menšího. Za tohle jsem byla na tátu naštvaná, nechápala jsem proč prostě neplatí trochu víc, když jsme jeho děti.

Mamka to argumentovala tím že investuje do svojí nový rodiny.

,,Dobře", ozval se Patrick, vždycky byl znás dvou ten rozumnější a zodpovědnější.

Věděla jsem, že pro něj je to ještě horší, nesnášel dvojčata ještě víc jak já.

Ja jsem si jenom povzdechla "fajn".

,,Takže nezapomeňte příští pátek", ozvala se mamka.

,,Jo mami tenhle pátek je u Willa uvítací párty", oznámil jí Patrick.

Ano nebyla to otázka pouze oznámení ať s ním v pátek nepočítáme.

,,Takže v pátek mám od vás dvou pokoj", usmála se mamka.

,,Jak od nás dvou, Ari nejde", řekl a podíval se na mamku pohledem alá co tím jako myslíš, udělala jsem to samé.

,,To víš, že jde Ari, už není malá, bude jí sedumnáct a kdo jiný by jí měl naučit jak se chovat na večírkách, než její bratr".

,,No, ale Ari tam nikoho nebude znát myslím, že to není dobrý nápad", opáčí trochu naštvaně Patrick.

,,Ráda půjdu, pozvu holky", usměju se na něj sladce.

Na párty jsem nikdy nebyla, Patrick mě tam nikdy nebral, protože jak už jsem řekla nechtěl, abychom byli spojováni. A asi se i trochu o mě bál. Ale já už toho měla dost, chci taky někdy něco zažít.

,,Fajn", řekne otráveně a odejde do pokoje.

No jo, né vždy je po jeho, ale já už nejsem malá, to by si měl uvědomit.
S mamkou se na sebe vítězně usmějeme.

,,Děkuju".

~

Už jsem měla po higieně a chystala jsem se na kuťe.

Na sobě jsem měla černé pyžamo, které se skládalo z krajkovaného tílečka a krajkovaných kraťasů. Bylo fakt pěkné, ikdyž možná odhalovalo příliš.

Zrovna jsem zatahovala rolety, když se z proťejšího okna ozvaly hlasy.

,,... Ježíši mami, už mě nech, je to moje volba", zařval Brandon a práskl dveřmi.

Já jsem tuhle scénou zaujatě pozorovala.

Když si všiml, že ho někdo pozoruje podíval se na mě.

,,Co je?" Zeptal se trošku hnusně, ale já jsem se nenechala vykolejit.

,,Nic jen..", načala jsem větu a on povytáhl obočí.

,,Jen jsem nikdy neviděla, že by ses hádal se svojí mamkou", dořeknu a stále se na něj koukám.

On si jenom odfrkne.

,,Ty jsi ještě neviděla věcí", řekne trochu posměšně.

Věděla jsem, že když nemá náladu není dvakrát příjemnej, ale takovej být nemusel.

,,Ale zaslechl jsem, že si to dneska té Bethany natřela", řekl už trochu normálnější tónem.
Pyšně jsem se usmála.

,,No jo", nevěděla jsem úplně co dál říct.

,,Teď si na ní budu muset dát ještě větší pozor", plácnu.

Co to sakra meleš Ari?

,,V tvém případě, bych si dal radši pozor na kluky, když se tu takhle promenáduješ", řekne a oči mu sjedou na moje pyžamo.

Co tím myslí?

Podívámse na něj trochu nechápavě, on se jenom usměje ,,Dobrou Ari", řekne a zatáhne rolety.

Hajzl.

,,Dobrou", řeknu neslyšně.

Tak tohle byla asi první normální konverzace s Brandonem Dallasem.

S pocitem, že tenhle rok bude ještě zajímavý usnu.

Ahojky💗
Vítejte u druhé kapitoly.
Budu ráda za každou hvězdičku a like.
Uvidíme se u dalšího dílu.
Vaše My Lady Jane🖤