,,Kamarádky dnes, zítra a navždycky." Alexandra slyšela svůj a Tabytin hlas říkat přísahu nejlepších přátel ve své hlavě. 

Otočila se na bytost které patřil ten hlas. Stál tam okřídlený jednorožec plemene Irský Tinker, na jehož zádech seděl elfský chlapec. Asi o rok starší než Alexandra. Byl to vládce světla, měl stříbrný prsten se světluškou osázený křišťály. Takoví šperk dostávají vládci živlů v sedmnácti. Alexandřina matka měla malou ampulku vody se zlatým prachem jako přívěsek. Nikdy ho nesundávala. Tyto šperky zvyšovali vládcům živlů moc. ,,Ano jedete správným směrem. Můžu vás doprovodit. Žiji v Goraciotě od jakživa." Odpověděla Alexandra zdvořile. ,, Byl bych rád a podstěn. Již jednou jsem se ztratil..." řekl ten kluk a sesedl z okřídleného jednorožce. Přistoupil k Alexandře a podal jí ruku. ,,Mé jméno je Lucas, patřím mezi vládce živlů. Smím znát vaše jméno?" Alexandra mu podala ruku a odpověděla ,, Mé jméno je Alexandra. Jsem vládce živlů též." pousmála se. Melody přistoupila k okřídlenému jednorožci. Lehce se uklonila a řekla ,,Mé jméno je Melody. Jak jsi si pravděpodobně všiml jsem Afirgo." ,,Mé jméno je Paladius. Jak vidíš jsem okřídlený jednorožec." řekl a poklonu opětoval. Alexandra se vyhoupla na Melody a Lucas na Paladia. Vyrazili na cestu. Řeka byla trochu dál za městem. Mezitím si Alexandra s Lucasem povídali. Zpřátelili se. ,, Mé celé jméno je Alexandra Lidia Cooper. Moje schopnosti o kterých vím jsou: Ovládání vody a telepatie." Řekla Alexandra Lucasovi. ,, Dobrá... Mé celé jméno je Lucas Johan Morison II. a mé schopnosti o kterých vím jsou: Ovládání světla a temnoty." řekl Lucas lehce sklesle. Alexandra přemýšlela. Kde jen slyšela příjmení Morison v kombinaci s takovou mocí... Vzpomněla si! Lucas je syn vládce Torigora! Je to princ! Přátelí se s princem! ,,Waw... Takže proč princ této země jede do takového zapadákova jako je naše město bílích věží?" řekla. ,, Máte přece specializovanou univerzitu pro vládce živlů." odpověděl. ,, To ano. Je od patnácti do dvaceti tří let."  reagovala Alexandra. ,, No v hlavním městě jsou neschopní učitelé kteří ví o ovládání živlů asi tolik kolik ví vlk o pastvě... Nevěděli si se mnou rady..." mluvil Lucas dál. ,,Hm... jsi z půlky elf tím pádem bys měl být velmi inteligentní a učenliví." Odpověděla. ,, No v tom to je! Jsem učenliví a oni mě neměli co učit!" Odpověděl. Už byli ne místě. Pověstné pobřežní město. Přezdívané město bílích věží... Goraciota. ,,Takže jsme tu. Chceš provést po škole?" Řekla Alexandra zdvořile. ,,Po škole? Vždyť je Neděle!" Řekl Lucas udiveně. ,, Ano po škole. Alexandra naráží na to, že ve škole je otevřeno celý týden. Je chráněná kouzlem. Takže ji nemůže nikdo vykrást, poničit nebo zničit cokoli uvnitř." Vmísila se do hovoru Melody. ,, Páni! To je úžasné!" řekl Lucas načež se Alexandra lehce zasmála. Po provedení školou Alexandra řekla ,, Hele kdybych se tvářila nějak bez výrazu tak to je normální. Občas mi ostatní říkají věci level: Dej pozor Alex! Ještě bys pohla mimickými svaly!" Lucas si nemohl odpustit tiché uchechtnutí. Alexandra zbožňovala když v ostatních probudila smích. ,,Jejdamane!" Vyjekla Alexandra. ,, Co se děle?" zeptal se Lucas nechápavě. ,,Zaprvé, za půl hodiny mám být doma. Zadruhé... neukázala jsem ti moji nejoblíbenější místnost ve škole!" řekla Alexandra a uchychtnula se. Chytla Lucase ze zápěstí ruky a rozběhla se. Prováděla Lucase spletitými chodbami než se zastavila před mohutnými ebenovími dveřmi. Velké černé ebenové dveře působili na Lucase lehce děsivě, ale to jen do chvíle než je Alexandra otevřela. Po chvilkovém oslepení se před Lucasem rozprostřela školní knihovna. Dvě patra rozlehlí sál plný knih Lucase uchvátil. ,,Páni tolik knih!" Vyjekl Lucas načež se z několika koutů ozvalo ve stejný čas hlasité ,,Pššššt!" Alexandra zašeptala ,,Můžeš sem i o víkendu. Což je důvod těch pšššt... Chodí sem milovníci knih z celého města a veškerého věku. Je to zároveň i městská knihovna." Lucasovi se tajil dech než Alexandra polohlasně řekla ,,Už budu muset na večeři, ale jestli chceš můžeš se mnou. Bylo by to příjemné rozptýlení od denní rutiny." Lucas přikývl a řekl ,,Jsem pro."