„Á, pan Potter. Jdete vyvenčit svého pejska? Ach, já zapomněl, Váš kmotr je vlastně mrtvý.“

Chladný smích otce jeho přítele Harryho zasáhl jako ostrá dýka.
Toho muže nenáviděl téměř stejně, jako Voldemorta.
Přesto, že se v chlapci vařila krev, donutil se ke klidnému hlasu.

„Dobrý večer, pane Malfoyi. Vypadáte jinak. Zřejmě se Vaše přeběhnutí odrazilo i ve Vaší eleganci. Zdáte se mi poněkud ošuntělý.“

„Do mého přeběhnutí, jak tomu říkáte, Vám nic není, Pottere. Až získám zpět svého syna, postarám se, aby Vás odkopl.“ sykl nenávistně Lucius.

„Vy máte syna? Řekl bych, že už pár dní ne. Posral jste to.“