Ilaria se na sebe dívala v zrcadla a stěží dokázala rozpoznat chvějící se obraz, který na ní zíral zpět od toho skutečného.
Stála v koupelně svého pokoje, a snažila se neúspěšně vzpamatovat se z večerní oslavy, před pár dny.

Z prvu zdála dokonalá, smáli se, dělali věci které předtím nikdy ani s přáteli pod Horou nedělala.
Tedy jen do doby, kdy jí na první pohled neškodně objal Cassian - dovolila mu to, ale když zavadil rukou o její břicho v místě, kde měla jizvu, prudce ho odstrčila a začala zrychleně dýchat až málem sama spadla na zem.

Jenže to už za ní stál její otec, aby pádu zabránil a okamžitě jí chtěl odvést domů, ona jej místo toho požádala aby jí dali jen chvíli a pak se vrátí zpět ke stolu a bude pokračovala ve večeři.

Cassian který se jí omluvil, stál kousek od ní a tiše pozoroval Rhysanda jak kroutí hlavou aby mu odpověděl na otázku kterou měl ve tváři.

Mohl za něco?

,,Kdo to byl?"
Zavrčel na Rhysanda výhružně, když mu docvaklo proč před každým mužem couvá, proč má noční můry tak často jako on, proč se bojí každého prudkého pohybu který s Azrielem udělají.

Rhysand mu na to neodpověděl, jen po něm hodil výrobny pohled aby se uklidnil aspoň před Ilariou.
Ilaria mu neřekla kdo to byl, ani když jí žádal aby dotyčného za tohle zabil.

Když jí prosil už po třetí pochopil, že mu to neřekne, možná časem, ale ona dobře věděla že když by to udělala, nechal by se ovládnout vztekem a to by ho mohlo stát život.

,,Nebudeme pokračovat?"
Zeptala se tehdy, aby co nejrychleji odvedla pozornost a proklouzla zpět na své místo.

Zbytek toho večera nikdo rozhovor k tomuhle nestočil, věděli že jí bylo ublíženo ale nevěděli jak a kým.

Nepamatovala si kdy přišli domů, ani jak se dostala do postele.

Jediné co s přesností věděla, že to byla tehdy jedna z mála nocí které prospala aniž by měla noční můru.

Tu kterou měla dnes, byla natolik živá až z postele div nevyběhla směrem dolů do přízemí odkud slyšela hlasy.

Vyšla tedy na chodbu, kde se schovala za stolek který byl kousek od schodů dolů.

Nebyly hlasité, a přesto že věděla že tam jsou téměř všichni.

,,Ale proč držela Ilariu naživu?" zeptala se Mor.

,,Myslela si že Tamlin kletbu zlomí, chtěla Ilariu v případě porážky nabídnout králi. A ta druhá, když mučila mě a nutila mou dceru aby se na to dívala. A někdy tomu tak bylo obráceně, ale nevím jestli měla další důvody."

,,Jaké schopnosti měla Amarantha, Rhysi? Pokud je Ilaria zdědí, budeme potřebovat vysvětlení i pro tohle."

Její otec neodpověděl.

,,Jaké Rhysi?"

,,Ukradla moc všech sedmi vladařům. Nevím, jak to funguje, ale měla sílu všech sedmi, když byla Ilaria počata a narozena."

,,Neříkáš…" ozval se Cassian, kterému mu to došlo.

,,Ilaria zdědila moc ze všech sedmi dvorů."

,,Pak je bude muset udržet v tajnosti, aspoň ze začátku než se je naučí ovládat. Mohou být ukázány pouze schopnosti, které pochází z tebe a tvé linie. Sám si předtím řekl, že kdyby se něco stalo můžeš říct že na Ilarii provedla pokusy a proto má jejich moc. Co jsem četla, je tohle možné."
Podle zvuku který se ozval, Ilaria usoudila že Amren položila na stůl knihu.

,,Brzy to budeš muset říct soudu Nočních můr. Čím dříve, tím lépe. Nemůžeme to dál odkládat.
Můj otec bude mít milion otázek a ty budeš..."

,,muset před Ilariou nasadit tu příšernou masku," dokončil Azriel za Mor.

,,Budeme si muset najít čas, abychom jí to vysvětlili, ujistit se, že ví, že je to všechno předstírané." Podotkl Cassian, a Ilaria nad tím jen zavrtěla hlavou a přitáhla si košily blíže k tělu.

Nemuseli jí nic říkat, věděla o jaké masce mluví.
Chladné, bezcitné kterou museli nosit oba.
Jen z jiného důvodu, než by tomu tak bylo teď.

,,U Kotlíku, právě teď mám sám milion otázek. Nedokážu si představit, kolik jich bude mít on."

,,Začněme přesvědčivým příběhem. Máme fakt, že se nic nedostalo dovnitř ani ven z Pod Hory v náš prospěch. Nevědí, co se tam přesně stalo."

Ilaria si povzdechla tak nahlas, až se lekla že jí někdo slyšel.
Ale když nikdo nevyšel, oddechla si.

To že téměř nikdo nevěděl co se stalo, mělo hned dva důvody.

Prvním byla Amarantha, která se postarala aby každý kdo byl přítomný u porodu zemřel.

Tím druhým byl její otec, který udělal to samé jen z jiného důvodu.

,,Můžeme si zítra promluvit s Rhenou, zda nám s přípravou nepomůže."

,,Dobrý nápad Mor, snad bude mít čas."

,,Chceš Rhysi, abych jim dala vědět?"

,,Ať je to překvapivá návštěva. Nechci, aby měl Keir šanci krýt si svůj podělaný zadek, když by cítil něco podezřelého."

,,Budeme muset Ilarii pořídit vhodné oblečení."

,,Uděláme to zítra ráno, hned věc po snídani."

,,Když už jsme u toho tématu návštěv" ozval se Cassian, ,,budete muset jít do Illyrie. Devlon a další táboroví lordi začínají být netrpělivý, jediný kdo snad je ještě v naprostém pořádku je Tieran, Xerxes, Maliah."

Když Ilaria uslyšela slovo tábory, přitiskla se k zábradlí ještě víc.
Už o nich slyšela, ale každá prosba o tom aby mohla jít s nimi skončila nezdarem.

,,Udělám to o víkendu. Potřebuji být nablízku, než se Ilaria tomu všemu přizpůsobí."

,,Možná by bylo dobré vzít jí konečně do Illyrie, nebo do nějakého klidnější tábora. Teda pokud zrovna Rhysande nemáš v plánu, vzít jí k Devlonovi."

,,Možná máš pravdu Azi, uvidím později."

V ten moment se chtěla zvednout a jít zpět do pokoje, ale zvědavost byla silnější.

,,Je ještě něco, o čem si musíme promluvit, když jsme tady?" Zeptala se Amren, současně s Mor.

,,Ano, je tu ještě něco.Pod Horou jsem uzavřel smlouvu s Feyre."

Kdyby nezůstala sedět, tak by se jí podlomila kolena.
Nemohla uvěřit tomu, co zaznělo z úst jejího otce.

,,Co... Proč sakra Rhysande?"
I Cassian zněl stejně udiveně, jako ona.
Jen s tím rozdílem že při myšlence na ní, měla chuť jí strčit z nějakého okna.

,,Byla zraněná. A pro případ, že bys zapomněl, měl jsem pověst, kterou jsem si musel udržet. Nemohl jsem ji uzdravit a nic za to nechtít, to by vše prasklo."

Litovala že jí Amarantha nezabila tak, aby z ní nic nezbylo.

,,Jaká je výhodná nabídka, Rhysi?"
Zeptala se Mor,

,,Musí zůstat na Nočním dvoře jeden týden v měsíci. Ta malá sračka se mnou vyjednávala, abych to odvolal."

Nevěděla jestli litovat svého otce, nebo Tamlina.

,,Není zasnoubená s Tamlinem, Rhysi? Jak zareaguje?" Azriel věděl jak zvolit slova, aby nepřidal olej do ohně.

„Je mi jedno, co Tamlin chce. Nebo jak zareaguje."

"Tak proč to dělat?"

,,Už jsem to řekl jednou, ale raději to zopakuji.
To, co vám řeknu, neopustí tuto místnost. I kdyby se všechny hvězdy dokonale sladily."

,,Vyplivni to chlapče," zavrčela Amren.
,,Chci jít domů."

,,Feyre je moje družka."

Místnost ztichla natolik, že by klidně mohli slyšet spadnout špendlík.

,,Proč jsi jí dovolil vzít si Tamlina!?" Cassian to skoro vykřikl.

,,Drž hubu! Ilaria spí idiote!" Rhys zavrčel, když místnost opět ztichnula.
V ten moment si znovu řekla zda nebude lepší říct že nespí, ale jen nad tím zavrtěla hlavou.

,, Feyre je s Tamlinem spokojená. A to mi stačí. Jdu spát."

Rychle se zvedla a opatrně došla do svého pokoje, u které s největší přesností zavřela dveře svého pokoje.