Cindy začala šplhat nahoru společně s Djangem v její tlamě. Tlapy dávala do řetěze. Zadními se odrážela nahoru.
   Přehoupla se přes palubu. Padla udýchaně na zem. Její bok se jí rychle zvedal a ve své tlamě cítila pach soli.
   Nikdo si ale ani nevšiml, že tu nějakou chvíli nebyla. Všichni se radovali, že jedou dál. Ale bez ní by nikdy nejeli. Mohlo jí to stát život.
   Ani nebyla naštvaná a rychle začala olizovat Djangovu tvář. ,,Django...." začala. ,,Prosím....vstávej....já....já...." Slzy se jí začaly valit na jeho kožich. Přitiskla k němu hlavu.
   ,,Django....já...." Zabořila obličej do jeho srsti. U srdce jí bolelo. Smutek jí zžíral zevnitř. ,,Miluji tě...."
   Rychle ho začala olizovat a hlavu měla pořád na jeho srsti. Skoro nic spolu neprožili, ale když se oba dva řítili do vody, pochopila, co k němu cítí. A teď ho ztratila.
   ,,Můj Django...." zašeptala a slzy jí zaslepily oči. Chtěla tam takhle zůstat navždy. S ním. S Djangem. S tím, kterého milovala.
   Proč se to ale muselo stát? Riskovala život pro něj a on jí teď opouští. Obličej nedávala pryč z jeho srsti, která byla celá promáčená od slz.
   Nikdo z lodi si jich ale nevšímal. Měli jen sami sebe.

______________________________________

201 slov😔. To je tak smutné.....😭