Tak jo, to zvládnu.
Pomyslel si Leon. Odložil batoh, prohrábl si tmavohnědou kštici, a počal se soukat dovnitř.
     Po lítém zápase s dírou v plotě se konečně dostal na zahradu tohoto podivného domu. Zdála by se docela normální, ale to by tam na stromech nesměly viset zpívající višně a třešně, a místo sedátek být obrovské dýně. Nejzvláštnější však Leovi připadalo, že ačkoliv byl konec srpna, plodila všechna zelenina, a všechno ovoce.
   Díra byla naštěstí schovaná za keřem, takže se nemusel bát, že ho někdo zpozoruje. Podíval se skulinkou mezi listy, a uviděl malou plavovlasou dívenku se zářivě modrýma očima. Uniklo mu tiché: 'wow', ale přes višňový zpěv vůpec nebylo slyšet. To byste museli mít vážně bystré uši, aby jste to zaslechli. Jenže ta dívenka je měla. Otočila se, a spatřila ho.

Už to začíná být zajímavé. Aspoň myslím. Pěkné počtení! 😄😅💙💚💛❤️

                                               Vaše Ily_Snape 🌺🌺