Přátelé, vyplouváme! 
Připravte si pádla, opalovací krémy a kamery kvůli případným trapasům, které je třeba zaznamenat! 

Aneb přeji krásný den! Doufám, že se máte parádně, školy vám pomalu ubývá, práce je jednoduchá a rodina vás neštve. Dneska se konečně vydáme na třítýdnové dobrodružství po řece bůh-ví-které. Těšit se můžete na partu praštěných vysokoškoláků, na nové lásky a staré lásky, spálená ramena, špatné jídlo a sex ve stan- Aha, okej, tak Tony tvrdí, že na to ne. Budeme mu to věřit?

Užijte si to!

Nádraží bylo v tuto denní dobu téměř liduprázdné a Steve se tomu ani nedivil. Ohromné hodiny visící pod stropem hlásily půl páté ráno a i dáma za přepážkou usínala. Natasha a Yelena zabraly lavičku, opíraly se jedna o druhou a neustále zívaly, zatímco Steve pozoroval obrazovku mobilu a neklidně poťukával nohou.

"Z čeho je tak nervnyy?" zabručela Yelena otráveně a protáhla se. Blond vlasy měla zapletené do toho nejsložitějšího účesu, jaký Steve kdy viděl - stejně tak Natasha - a na sobě měla zelené šortky a tílko. Natasha na sobě měla podobný outfit a Steve moc dobře věděl, že se obě spálí hned první den. Nemohl se zbavit oné škodolibé radosti, kterou pociťoval.

"Zpozdila se mu manželka. A nejlepší kamarád. Bojí se, že bude muset strávit tři týdny jen s náma," uchechtla se Nat. Odtáhla se od sestry, objala svůh batoh a unaveně na něj zamrkala. Yelena mezitím překvapeně vyjekla.

"Neřekla jsi mi, že s někým chodí!"

"Neptala ses."

"Ty seš ale příšerná svi- Bucky!"

Steve vzhlédl a potěšeně se uchechtl. Bucky se k nim plížil, oči opuchlé, jako kdyby vstal teprve před chvílí. "Čí poťapaný nápad to byl, vstávat takhle brzo?"

"Tady kapitána!" žalovala Yelena okamžitě a strčila do Steva tak silně, až málem přepadl. Nespokojeně na ni zavrčel, než se s Buckym přivítal.

"To jsem si mohl myslet. Čau, Nat."

"Čau, čau," usmála se na něj a tváře jí nepatrně zrudly. Yelena předvedla, že zvrací a následně odběhla k automatu na kávu. Natasha za ní vrhala zlostné pohledy a Steve znovu shlédl na svůj mobil. Skousl si ret.

"Nech toho, laskavě," povzdechla si Natasha. "Je to Tony, víš, že chodí pozdě. On dorazí."

"Já vím," zamručel. Bucky do něj šťouchl loktem.

"Jen ho nech, Nat. Byl opravdu statečný, vydržel bez něj dva měsíce a ani jednou mi s brekem nevolal!"

Natasha se zasmála a Steve se na oba neohromeně podíval, než suše prohlásil: "To neznamená, že jsem každou noc nebrečel do polštáře."

"Ty náš chudáčku," škádlil ho Bucky a poplácal ho po hlavě. Steve se po něm ohnal, Bucky se smíchem uskočil a dáma za přepážkou na ně zakřičela, aby toho nechali, pokud se nechtějí setkat s místními sekuriťáky. Yelena si dramaticky povzdechla.

"A já už chtěla s Nat uzavřít sázku."

"Steve," upozornila Natasha a šťouchla do něj botou. Steve se otočil ke vchodu a spokojeně se usmál. Tony stál ve dveřích, držel popruhy batohu a zeširoka se na ně usmíval. Když v příští chvíli shodil batoh ze zad a rozběhl se, Steve měl jen okamžik na to, aby se zapřel. Tony po něm skočil, nohama ho objal okolo pasu a rukama okolo ramen. Oba se zasmáli, Steve klopýtl dozadu jen o půl kroku a rozesmál se ještě víc. Tony ho políbil a Yelena opět předvedla, že zvrací. Tony se odtáhl.

"Homofob na obzoru?"

"Ne, jen puberta," mávla nad tím Natasha rukou. Bucky se uchechtl. A Steve se znovu naklonil. Nechal Tonyho klesnout zpět na nohy, ale ze sevření ho nepustil a znovu ho políbil. Věděl, že Nat a Bucky nevědí, kam s očima a upřímně, normálně by si tohle nechal do soukromí.

Ale Tony mu chyběl až moc.

Chvíli se může chovat jako barbar.

"Takže nebudeš uražený?" zamumlal Tony škádlivě tak, aby to slyšel jen Steve. Uchechtl se, zavrtěl hlavou a konečně ho pustil. Tony se vrátil pro své věci a když přišel zpátky, přivítal se s Yelenou. Nebo se o to alespoň pokusil, zatímco ona si ho prohlížela od špiček bot až po vlasy a přivírala zamyšleně oči. Napůl úst něco řekla sestře - rusky - a Steve byl očividně jediný, kdo nerozuměl, protože se Bucky i Natasha zasmáli a Tony bez zaváhání něco rusky odvětil. Všichni na něj vyvalili oči.

"Ty govorish' po-russki?" zeptala se Yelena. Tony přikývl.

"Da."

Holky hvízdly, zatímco Steve ho zaraženě sledoval. "Italsky a ještě k tomu rusky?"

"A teď se učím španělštinu. A mám v plánu darí."

"Darí?"

"Dialekt perštiny, mluví se tak v Afghánistánu," vysvětlil Tony bez mrknutí oka.

"Samozřejmě, protože to je běžný jazyk, který si vybereš," řekl Bucky posměvačně. Tony se na něj zašklebil.

"Docela jo, když s nimi firma tvé rodiny obchoduje. Nikdy neuškodí jim rozumět."

Rozhostilo se na okamžik ticho a nikdo z Tonyho nespustil oči, než se ozvalo hlášení, že jejich vlak přijede na první kolej za pět minut. Všichni se beze slova sebrali a přesunuli se na nástupiště.

Venku bylo chladno, den se ještě nestihl pořádně oteplit. Přijíždějící vlak rozvířil vzduch, brzdy pištěly a Steve nespokojeně přivřel oči a zakryl si uši. Yelena si nadšeně poskočila a Bucky si s funěním pohodlněji nadhodil batoh na zádech.

"Kde jsou ostatní?" zajímal se Tony.

"Clint a Laura jsou v kempu už od včerejška a Rhodey a Carol se s námi potkají až večer," vysvětlila Nat s mrknutím. Tony přikývl.

Většina členů jejich skupiny usnula hned po kontrole jízdenek. Natasha a Yelena se sesunuly jedna na druhou, zatímco Bucky se opíral o okýnko a hlava mu poskakovala každých pár vteřin. Očividně mu to nevadilo, nadále nerušeně chrápal. Steve byl vzhůru. Sesunul se nízko na sedadle, ruce měl založené na hrudi a nespouštěl oči z Tonyho, který seděl před ním a hrál na mobilu nějakou hru. Několikrát vzhlédl od obrazovky a usmál se. Když to tak udělal po třetí, mobil odložil.

"Co vejráš?"

"Rád tě vidím," zamumlal. Tony ze sebe vydal překvapený smích a tváře mu jemně zčervenaly. Honem se zase schoval za mobil.

"Nebuď trapný," zamumlal. Steve se zeširoka usmál a drcl do něj kolenem. Tony něco zafuněl, ale Steve viděl, že se i on usmívá.

Cesta ubíhala zvolna, vlak tiše hučel a Steve začal poklimbávat. Musel na chvíli opravdu usnout, protože když znovu otevřel oči, na stolečku mezi nimi stálo pět šálků kávy, pět sendvičů a pět muffinů, zatímco Tony se s úsměvem bavil se stevardkou a přemlouval ji, aby si to spropitné přece jen vzala.

"Dá vám ty peníze do zadní kapsy, pokud si je nevezmete," zamumlal Steve rozespale a přejel si dlaní po obličeji. Tony přikývl, že má pravdu a stevardka se rozesmála a peníze si nakonec vzala a odešla. Vůně jídla mezitím probudila ostatní, začali se protahovat a zívat a Yelena se natáhla po jednom sendviči ještě s jedním okem zavřeným.

"Kdo to koupil?" zeptala se.

"Tony."

"Tony, ya lyublyu tebya," zasmála se a dlouze si zívla do dlaně. Tony jí vysvětlil, že je zadaný a Natasha přidala, že by se to jeho "manželce" určitě nelíbilo. Steve se na ni zamračil a ukradl jí rajče ze sendviče.

"Héj! To je moje!"

"Na, vezmi si moje," uklidnila jí Yelena a otevřela svůj sendvič. Natasha si vzala její rajčata a Yelena její sýr. Obě se spokojeně usmály a pustily se do jídla. Bucky si, ještě napůl spící, sypal do kávy už čtvrtý cukr a Tony je všechny zamyšleně sledoval. Uchechtl se.

"Vy jste museli být na střední dobrá parta."

"Ta nejlepší," přikývl Bucky a zakousl se do vlastního sendviče. "Učitelé z nás tří šíleli, kdykoliv jsme se jim sešli ve třídě. Ale bylo to fajn."

Steve se pousmál nad nostalgií v Buckyho hlase, ale musel s ním souhlasit. Nebyly to nejhorší časy. Navzdory všemu, čím si každý z nich procházel, čas strávený na střední byl skvělý.

"Hele, potřebuju info," začal Tony najednou a opřel se o Buckyho ramenem.

"Koupil jsi mi jídlo, jsem tvůj," zasmál se Bucky na oplátku. Natasha hvízdla a znovu zopakovala, že "to by se Tonyho manželce nelíbilo". Steve jí už neměl co ukrást, tak ji dlouhou dobu propaloval nepříjemným pohledem.

"Steve mi odmítá říct víc o jeho Panu Božském ze střední, alias trenéru Jonesovi. Chci slyšet všechno."

"Nebyl to žádný Pan Božský!" bránil se Steve okamžitě, zatímco ostatní vybuchli smíchy. Yelena po něm hodila papírový košíček od muffinu a drobky se rozletěly všude okolo.

"Byl jsi z něj pěkně na větvi, uznej to. Každý to viděl."

"Nebyl!"

"Ale byl," přikývla Nat, stiskla mu rameno a zatvářila se jako chápavá máma. "Ale to je v pořádku, Stevie, vážně. Byl starší a zkušenější a rozuměl ti. Na tom není nic špatného, mít menší crush na autoritu."

"Já neměl-!"

"Měl," souhlasil i Bucky, když se konečně dosmál, zatímco Tony nadšeně sledoval chaos, který způsobil. A přiléval olej do ohně.

"Starší? Zkušenější? To to došlo až tak daleko?"

"Nemyslím si," zavrtěla hlavou Natasha. "Trenér Jones měl manželku a čtyři děti. A věř mi, kdyby se na jednoho ze svých svěřenců jen špatně podíval, naběhla by na něj armáda vojáků a veteránů."

"Trenér Jones," začal Steve a dal si záležet, aby mu každý věnoval pozornost, "byl můj trenér, můj mentor a jediný člověk, kterého bych kdy nazval otcovskou figurou. Jako první pochopil, čím si procházím a jako první mě ujistil, že se mnou není vůbec nic špatně. Konec příběhu. Jestli jsi čekal dojemnou lovestory, hledej jinde."

Načež vstal, vyšel z kupé a odešel až na konec vagónu. Rozčileně zatínal čelisti a frustrovaně si projel vlasy rukama. Důvod, proč ho to rozčílilo, byl prostý. Všichni měli svým způsobem pravdu, doopravdy se do trenéra zakoukal. Jenže to bylo v době, kdy ještě nebyl se vším smířený a znechucení nad sebou samým převyšovalo vše. Jeho city k trenérovi bral, jako kdyby ho zradil. Teď mu to znělo zvláštně a iracionálně, ale tehdy to tak viděl. Naštěstí to netrvalo dlouho, bylo to jen krátkodobé zalíbení.

Trenér Jones s ním mluvil mnohokrát, ujišťoval se, že je Steve v pořádku. Vysvětloval mu, že církev má určitý přístup k homosexualitě, protože si to jednou někdo špatně vyložil v Bibli. Snažil se ho přesvědčit, že svět tam venku ho jistě přijme takového, jaký je. Jednou se ho Steve zeptal proč to dělá. Seděli na tribunách a trenér mu ošetřoval roztržené obočí.

"Máš sebedestrukční sklony, kluku," řekl mu a zadíval se mu vážně do očí, "nerad bych jednou zjistil, žes to přehnal."

Steve se nad tou vzpomínkou uchechtl. Většina vzteku z něj vyprchala a byl za to rád. Chtěl se vrátit, ale Tony v tu chvíli vyšel z kupé a šel k němu, ruce ležérně schované v kapsách. Steva nejednou napadlo, jestli nedělal tak často proto, aby tak divoce negestikuloval.

"Nechtěl jsem tě naštvat," řekl. Steve povytáhl obočí.

"Je tohle tvůj způsob omluvy?"

"Když řeknu, že jo?"

"Pak bys měl zařadit slovo promiň do svého slovníku."

Tony se usmál napůl úst a odvrátil pohled, než opět vzhlédl. Zhluboka si povzdechl. "Promiň."

"Dobrý pokus," usoudil Steve. "Příště se zkus zeptat přímo mě a ne vyslýchat ostatní. Jo?"

"Málokdy mi doopravdy něco řekneš. Jako kdybys mi nevěřil..."

"Tak si zkus tu důvěru zasloužit." Steve se ušklíbl a dal dost jasně najevo, že ho vyzývá. Tonymu se zablesklo v očích.

"To zvládnu!" souhlasil. Steve se zasmál. Přivinul ho k sobě jednou rukou, líbl ho do vlasů a vykročil zpět ke kupé. Tony mu byl v patách.

"Víš, asi už začínám chápat, proč ti tvoje mamka říká fouňa."

"Polib mi."

"Jo, totálně to začínám chápat!"

---

Vystoupili na zastávce až po dalších dvou hodinách. Konverzace zase v klidu plynula a jakákoliv zlá krev byla zapomenuta. Nasedli na dva autobusy, ušli dva kilometry a konečně se před nimi objevil rozlehlý kemp. Tony se zvědavě rozhlížel. Na nose mu seděly ty nejstylovější sluneční brýle, jaké kdy Steve viděl.

"Teď tu rozložíme tábor a další tři týdny se nepohneme z místa?" zeptal se nadějně. Yelena si odfrkla.

"Lenochu! Kdepak, teď si vyzvedneme lodě a zatímco ostatní budou hledat ty vaše dva kámoše, já a Nat ti ukážeme, jak se na loďce chovat."

"Zníš, jako kdybys tomu velela," ušklíbl se. Steve se na něj ohlédl.

"Ona a Nat tomu velí, už odjakživa. A věř mi, budeš za to rád."

Tony zamručel něco o tom, že pochyboval, ale Yelena se na něj podívala tak přísně, že si nedovolil nic říct nahlas. Steve se pobaveně šklebil.

Dobrodružství mohlo začít.  

Předem upozorňuji, že jsem opět odkázaná na google překladač xD Pokud je mezi vámi někdo, kdo Rusky umí, prosím, opravte mi chyby! Budu se vám za to klanět.

nervnyy - nervní
Ty govorish' po-russki - Ty mluvíš rusky?
Da - Ano
Tony, ya lyublyu tebya - Tony, miluju tě

- Mám dojem, že pokračujeme v našem naučném seriálu "Sto a jeden způsob jak mučit Steva Rogerse.", který se odehrával v Have Mercy on Me. Očividně mám na toho kluka nějakou pifku a ani si to sama neuvědomuju. xD

- Ship tohoto týdne je Hawksilver. Já vám toho dneska moc nepovím, protože je moc neshipuju (osobně totálně žeru, že je Clint táta a hlava rodiny xD). Ale vy mi povězte, co si myslíte!

- Mám přání, přátelé. Chtěla bych rozjet něco jako povídky na přání. Na anglické straně internetu je to hodně rozšířené a mně se to líbí :D Takže se chci zeptat, jdete do toho? Máte nějaké nápady, které byste rádi viděli sepsané? Pokud bude nějaká ta pozitivní odezva, domluvíme se na pravidlech a jak na to. Osobně si myslím, že by to mohla být sranda. :D 

- Mějte se krásně, děkuji vám za veškerou podporu a uvidíme se!