A stále žiju!

Přeji krásnou středu, přátelé. Stýskalo se vám? Mně docela ano, ale škola byla fakt na pytel a nestíhala bych vůbec nic. Ale jsem zpátky! A kdo je Instagramu ví, že se brzo na váš Wattpad přiřítí příběh s názvem Na skleničku s katem. Pokud vše vyjde, přečtete si první kapitolu už v pátek. 
Ale teď hurá zpátky na svatbu!

To ráno bylo podobné tomu předchozímu. Steve se probudil vedle teplého a moc dobře známého těla. Tonyho prsty ho vískaly ve vlasech a pod sebou Steve slyšel pravidelný tlukot jeho srdce. Jen se usmál, znovu zavřel oči a pevněji se ho chytil. Tony ho líbl do vlasů.

"Dobré ráno, Šípková Růženko," zamumlal, hlas hrubý po dlouhém spánku.

"Ráno," hlesl Steve. Byl spokojený, nad míru spokojený. Na tohle myslel ode dne, kdy si Tony vzal v té kavárně jeho kelímek. Bylo jedno jak moc se snažil si namluvit opak, stejně se jeho mysl vždycky uchýlila k podobným vzpomínkám a představám.

"Pořád okej? Nerozmyslel ses?" škádlil ho. Tony neodpověděl hned. Byl zticha, hladil ho po hlavě a pohled upíral do stropu. Steve k němu vzhlédl a prohlížel si ho.

"Ne, myslím, že ne," řekl nakonec, hlas vážný. Shlédl k němu a rty se mu roztáhly do jemného úsměvu. "Už se mě nikdy nezbavíš, to ti můžu slíbit."

Stevovi se sevřelo srdce, ale byl to vítaný pocit. Byl teplý a příjemný. Usmál se, zvedl se na loktech a posunul se, aby na Tonyho lépe dosáhl. Okamžik se mu díval do očí a již poněkolikáté žasl nad tím, jak nádherně hnědé jsou. Tmavé a hluboké a tolik toho skrývaly. Steve byl rád, že v nich uměl alespoň trochu číst.

Sklonil se, jemně se otřel svými rty o ty Tonyho a usmál se, když se k němu Tony nedočkavě natiskl. Polibek to byl něžný a pomalý a když se od sebe odtáhli, opět na sebe jen dlouho koukali.

"Máš v puse jako v polepšovně," neodpustil si Tony. Steve se mu opřel čelem o rameno a začal se tiše smát. Jo, všechno bylo tak, jak to mělo být.

---

Celá svatba byla nádherná, ale bohužel už nastal čas, aby i to krásné skončilo. Hosté se pomalu balili a nosili zavazadla do přistavěných aut, aby se hned nato mohli odebrat do sálu na poslední snídani. Na stolku uprostřed místnosti stála velká kniha plná fotek a volného místa pro vzkazy od svatebčanů. Tonymu cukl pobaveně koutek, když ji zahlédl. Odnesl jejich tašky do Stevova auta a hned se k němu připojil u stolu.

Bzučení rozhovoru, cinkání příborů a spokojené mlaskání náhle přerušily rychlé kroky. Ve dveřích se objevil Clint, byl udýchaný, stále v obleku s rozvázanou kravatou a pomačkanou košilí. Usmíval se od ucha k uchu. Natasha se vymrštila ze židle a šla rychle k němu. Něco si šeptem řekli, než se Clint otočil na celou místnost a vítězoslavně zvedl pěst do vzduchu.

"Je to holčička!"

Místnost propukla v hlasitý jásot.

---

"Rozloučil bych se s vámi," prohlásil Steve a schoval ruce do kapes. S úsměvem si prohlédl nejdříve Natashu a potom Buckyho, než pokračoval: "Ale je mi jasné, že jakmile se vrátíte z líbánek, budu vám sedět v obýváku a prohlížet si fotky."

"Přesně," souhlasil Bucky a poplácal ho pořádně po zádech. "Očekáváme tě ode dneška za dvanáct dní, přesně v pět odpoledne. Přines pivo."

"Provedu, seržante!" zvolal Steve a zasalutoval. Bucky se rozesmál a pevně ho objal. Natasha je s úsměvem sledovala, než si vzala bokem Tonyho a upřela na něj vševědoucí pohled. Tony se usmál a líbl ji na tvář.

"Nemysli si, že jsem tě s tím pokojem neprokoukl," zašeptal, když se objali. "Bylo to hodně podlé, abys věděla. Ale díky."

"Zabralo to?" zeptala se, rovněž šeptem. Tony se uculil.

"Zabralo. Děkuju. Jsi skvělá, řekl jsem ti to někdy?"

"Jo, ale říkej mi to častěji."

Zasmáli se. Tony ji pustil, spokojeně se na ně všechny podíval a byl neuvěřitelně vděčný, že mu dali druhou šanci. Všichni tři.

"Odchytla si tě teta Agáta?" zajímal se Bucky. Natasha se škodolibě usmála a Steve se zavřenýma očima zaskučel.

"Odchytla," přiznal nespokojeně. "Seděla vedle mě ten první večer. A z dohazování krásného bratrnce Matthewa přešla na dohazování mi samy sebe. Prý kdybych si tu svoji orientaci nakonec rozmyslel."

Bucky a Nat se rozesmáli, Tony na něj vyvalil oči. "Cože?" vyjekl. "Ta sexy baba byla teta Agáta?"

Tony si vzpomněl na krásnou ženu v růžových šatech a s krátkými černými vlasy, která Steva velmi nevhodně obtěžovala při večeři. Nemohlo jí být víc než třicet a byl to opravdu kus. Steve nakrčil nos.

"Sexy babou bych ji nenazval, ale jo, to byla teta Agáta."

"Je o osmnáct let mladší než můj táta," uchechtl se Bucky. "Vyrostli jsme spolu."

Tony nad tím vrtěl hlavou a pochechtával se zároveň.

"Naštěstí mě zachránil jeden princ na bílém koni, tak jsem to s ní nemusel dál řešit," ukončil Steve svůj krátký příběh a přivinul si Tonyho k sobě. Tony se na okamžik zarazil, ale hned se zase uvolnil a usmál se. Koutkem oka sledoval Buckyho reakci. S povzdechem mu poklesla ramena a oba si prohlížel.

"Dáme jim naše požehnání?" zeptala se Natasha a obrátila obličej k Buckymu. Opět si povzdechl.

"Jediné, co ze mně dostanete, je slib, že vám oběma nakopu zadky, jestli zase začnete blbnout."

"Díky, Bucky. To je dojemné. Lepšího kámoše bych si nemohl přát," zamrmlal Steve sakrasticky, ale koutky mu cukly do úsměvu. Natasha mrkla na Tonyho a Tony jí to vrátil. Rozesmáli se všichni čtyři.

---

Tony se neobtěžoval s voláním Happyho, když mu Steve nabídl svezení. Takže o několik minut později seděli v autě, z rádia se linula tichá hudba a svět jim ubíhal za okny. Steve k němu na okamžik sjel pohledem.

"Proč se vlastně nevozíš sám?"

"Vzali mi řidičák," přiznal Tony s povzdechem a pohodil si mincí z jedné dlaně do druhé. "Ještě si delší dobu nezařídím."

Zasraný chlast, napadlo ho kysele. Už tolikrát myslel na to, že kdyby mohl, vrátil by se v čase a vše udělal jinak. Ale to bohužel nebylo možné a on se tak musel vypořádat s veškerými následky.

Steve v jednu chvíli sjel z dálnice a odbočil k obchodnímu centru. Tony se na něj nechápavě podíval.

"Jedeme do Mekáče? Už? Teď jsme jedli," dobíral si ho. Steve ho plácl po noze a pobaveně se ušklíbl.

"Ne, koupíme nějaké dětské blbosti a půjdeme se mrknout na Lauru a malou, co ty na to? Pokud nás teda bude chtít vidět."

Tony souhlasil a Steve je zavezl do podzemní garáže. Prošli spolu několika obchody, Tony se motal mezi regály plnými dětského oblečení a hraček, rozhlížel se a pobaveně se culil. Málokdy se na podobném místě objevil, nebo spíš nikdy, a upřímně netušil, co by si mohla Laura přát. Naštěstí Steve měl v tomhle větší zkušenosti a taky seznam, který si Laura sepsala s tím, že "jestli se vám zase bude chtít utrácet, tady jsou věci, které by se docela hodily". Tony měl rád praktické lidi.

Nakonec skončili s plnou taškou oblečení od 0 do 12 měsíců, dudlíků, dětských lahví a dalších věcí, o kterých Tony nevěděl, k čemu jsou, ale líbily se mu. Steve se ho pokusil brzdit jen dvakrát, ale nakonec si povzdechl a tašku mu podal se slovy: "Mně je to jedno, Laura zakousne tebe, ne mě."

"Jsem rád, že stojíš při mě, drahý."

"Já? Vždycky."

Smáli se. Smáli se dneska celý den a většinou absolutním hloupostem. Tonyho bolela od úsměvu tvář, ale stejně se smál dál, protože... protože byl šťastný. A cítil se, jako by se znovu zamilovával. Jako tehdy na škole, kdy si ke Stevovi hledal cestu, přestože to ne vždy bylo jednoduché. Tony se usmál, chytil se Steva za loket poslal Lauře zprávu, jestli se můžou zastavit.

A mohli.

Laura ležela v posteli, unaveně se na ně usmála, ale když viděla, co s sebou přitáhli, zamračila se. Tony na okamžik zalitoval, že neposlechl Stevovy rady a nenápadně se za něj schoval.

"Za všechno může Steve, nehlídal mě."

"Bonzáku," ušklíbl se Steve a odložil tašku na zem. Přivítal se s Laurou a probudil Clinta, který podřimoval v rohu místnosti na křesle. Zívl, protáhl se a ospale se na ně usmál.

"Přišli jste se podívat na malou? Jste tu první, ještě ani naši rodiče tu nebyli."

"To je jen dobře. Tvoje máma a můj táta by si ji odnesli a už bychom ji neviděli," usmála se Laura něžně opatrně se zvedla do sedu. Tony se přivítal s oběma a pak se zvědavě sklonil nad postýlku, ve které ležela malá zakuklená věcička s pomuchlaným obličejem a tmavými vlasy. Miminko spalo a hluboce se při tom mračilo, jako kdyby se už muselo potýkat se strastěmi světa.

"Jmenuje se Lila," oznámila Laura pyšně a pevněji se zabalila do županu. Steve se opřel o postel vedle ní.

"Jak je ti?"

"Lépe než po Cooperovi. Lila je bojovnice, drala se ven zuby nehty," zasmála se a začala se Steva vyptávat, jak probíhala svatba, zatímco Clint si znovu opřel hlavu a vrátil se k podřimování. Občas zamručel otázku on sám, když potřeboval, aby Steve své vyprávění doplnil, ale jinak byl zticha a zhluboka oddechoval. Tony se nadále skláněl nad postýlkou a fascinovaně Lilu sledoval. Když se tak nad tím zamyslel, v životě nebyl takhle blízko novorozenci. S několika miminy se už setkal, ale jen letmo.

"Chceš si ji pochovat?"

Tony se na Lauru podíval až vyděšeně a honem ucouvl. "Ne, dobrý," koktal. "Nebudu ji budit."

"Prosim tě, ta spí jak zabitá. Pojď sem."

Než se Tony nadál, seděl Lauře na posteli a v náruči držel spící Lilu. Steve se uchechtl a jemně do něj šťouchl loktem. Laura se culila.

"No sluší ti to s ní. Plánuješ děti, Tony?"

"Já nevím. Možná jednou, ale bůh ví," pokrčil rameny. Lila se zavrtěla, zamračila se ještě víc a otevřela oči. Chvíli mrkala, oči modré jako byly ty Stevovy, než se jí tvářička zkřivila nelibostí a začala nabírat k pláči. Tony vytřeštil oči a zoufale se podíval na Lauru, která se ale počínajícím pláčem nenechala rozhodit a jen mu ukázala, jak s ní má pohupovat a kde poplácat. A opravdu, netrvalo dlouho a Lila se uklidnila a jen hleděla před sebe.

Tony vzhlédl a všiml si, že ho Steve sleduje. Usmíval se napůl úst, v levé tváři měl dolíček a výraz měl jemný a něžný. Tony na něj povytáhl obočí, Steve jen zavrtěl hlavou, ale pohled z něj nespustil.

"Pozor, kluci," zamručel Clint rozespale a zadíval se na ně zpod těžkých víček, "říká se tomu baby fever a je to nakažlivé."

Oba dva si pobaveně odfrkli, Clint se jen vševědoucně pousmál a Lila se znovu začala vrtět a fňukat. Tony znovu zkusil vše podle Lauřiných rad, ale tentokrát to nezabralo a Laura si ji nakonec převzala s tím, že bude mít asi hlad.

Když o několik minut později procházeli chodbami nemocnice, Steve se zeptal: "Mám pár věcí, které bych ti chtěl ještě ukázat na projektu. Pojedeme ke mně?"

Tony souhlasil. A zůstal u něj následující tři dny. 

- připomínám, že můj instagram je @psani_ve_hvezdach Je tam už několik krátkých jednorázovek, často dělám různé Q&A atd.

- doufám, že jste se bavili a uvidíme se!