Jeli domů. Motor příjemně vrčel a míhající se světla střídavě osvětlovala Jakeovu tvář.

„Jak šel test?" zeptal se jí.

Pokrčila rameny. „Asi dobrý. Věděla jsem skoro všechno. Aspoň mám ten pocit. Co v dílně?"

„Mám tam teď jeden motor, co se tváří, že je na odpis. Uvidím, co se s tím dá dělat. Chceš ještě skočit nakoupit?"

Zívla a zavrtěla hlavou. „Ne, doma máme asi všechno. A už se těším na Leah."

„A na mě ses netěšila?" poškádlil ji.

Dloubla ho do boku. „Jasně že jo. Ale tebe už mám u sebe."

Usmál se a položil ji ruku na koleno. Po chvíli spokojeného ticha řekl: „Volal mi Carlisle."

„Vážně? Co říkal? Zapomněla jsem si zkontrolovat mobil."

„Pozvali nás na oslavu výročí své svatby."

„A které?" zeptala se s úsměvem, zatímco projížděla zmeškané notifikace.

„To nemám ponětí. Ale říkal, že nás všechny rádi uvidí, a že to rozhodně platí i pro Leah."

Skousla si rty. „Ještě s námi u nich nebyla. Vždycky jí do toho něco vlezlo."

„Ne, vždycky se vymluvila," opravil ji Jacob. „Ale jsou tvoje rodina a když s nimi zvládnu být v jedné místnosti já, tak ona taky."

„Zníš, jako bys přitom strašně trpěl."

„Vždyť ano. Emmett je z nich nejhorší," řekl s vážnou tváří.

Odfrkla si. „No jasně. Jen protože jsi s ním minule prohrál kulečník."

„No tak dobře, no. Vlastně není tak špatný." Zastavil na semaforu.

„Myslíš, že se tam Leah vážně nechce? Nechci ji nutit."

Naskočila zelená a zase se rozjeli. Dneska byla doprava z Port Angeles dost v klidu. „Jen má strach, že to bude divný. Ale vždyť už se s nimi potkala, když jsme lovili Viktorii. Bude to v pohodě."

„Snad máš pravdu," přikývla. „Chtěla bych ji tam mít taky."

Chytil ji za ruku. „Však tam taky bude. Když se do tebe zvládla otisknout, tak zvládne i cestu letadlem a oslavit upíří svatbu."

Zasmála se. „To je pravda."

Vzal její ruku a přiložil si ji ke rtům a dal ji na ni pusu. Oči přitom nespustil ze silnice, „Stejně jsi to zvládla skvěle."

Pokrčila rameny. „Byla to jediná možnost."

Zavrtěl hlavou. „Možností bylo víc, ale tys vybrala tu nejšílenější a zařídila jsi, aby fungovala. Doteď mě polije studený pot, když si na to vzpomenu."

„Tak strašný to zase nebylo."

„Ale pro ni jo," namítl. „Všichni v rezervaci nás znali jako pár. Potom, co se proměnila, tě viděla poprvé zrovna, když jsi celá šťastná vystupovala se mnou z auta. A v ten moment se do tebe otiskla. Byl to pro ni šok."

Nakrčila obočí. „To si vůbec nepamatuju."

„Zrovna jsem se chystali vyzvednout tátu a vzít ho k Charliemu. Poslal jsem tě dovnitř a šel za ní."

„A co jsi jí řekl?"

„Už u ní byli Sam se Sethem a snažili se jí vysvětlit, co se stalo. Moc je neposlouchala. Balila se."

Bella zalapala po dechu. „Nene! Nikdy mi neřekla, že chtěla odjet."

„Jo. Když mě viděla, jen zbledla a začala mumlat něco v tom smyslu, že se nemusím bát, a že už mizí. Seth se Samem se ji snažili přesvědčit, ať zůstane." Dal blinkr a pomalu zatočil volantem.

„Cos jí přesně řekl?"

Usmál se a krátce se na ni podíval. „To, co bys jí řekla ty. Že mi buď může pomoct udělat něco k jídlu, nebo si sednout na zadek a počkat, než něco vyrobím sám."

„A co ona?"

Usmál se na ni. „Pomohla mi udělat skvělý grilovaný sýr."

Oddechla si. „A kde jsem byla já?"

„Poprosil jsem Setha, ať ti pomůže vzít tátu k vám, že přijdu, co nejdřív."

„To bylo tehdy?"

„Jo," přikývl. „A když jsme jedli ten sýr, tahal jsem z ní, co má v plánu. Dost mi pomohli zkušenosti s tebou," poznamenal. „Tipy tvého terapeuta pomohly."

Cítila, jak se jí červenají tváře. „To jsem ráda. Takže, o co tam hlavně šlo?"

Povzdechl si. „Měla pocit, že u tebe nemá vůbec šanci. V jejích očích si byla šťastně zadaná. A ještě se mnou. Ani ji nenapadlo, že bys ji mohla chtít. A radši by odešla, než abys ji odmítla. Neviděla jinou možnost, než navždy zmizet a nikdy nám nezkřížit cestu."

Zamlaskala. „Achjo. A jak jsi ji přemluvil, aby mi to řekla?"

Pokrčil rameny. „Jednoduše. Řekl jsem jí, že jediné, co potřebuješ, je pravda. A že si zařídila, aby se naše smečka i upíři spojili. A že tohle je mezi vámi dvěma a ty si zasloužíš to vědět."

„Tos jí řekl pěkně," poznamenala.

„Jo. Ale ve skutečnosti jsem se třásl strachy, že mě pošleš k vodě."

„I tak jsi jí za mnou poslal?"

„Kdybych to neudělal, nemohl bych se na sebe podívat. Bylo to tvoje rozhodnutí. A já věděl, že ji pryč prostě nepošleš."

„Ale neposlala jsem pryč ani tebe," stiskla mu ruku.

„To ne. Místo toho jsi Leah pozvala na rande. A na druhé rande si pozvala nás oba. Byl jsem nervózní, jako by to bylo naše první."

Usmála se. „Však taky bylo. A dopadlo to dobře, ne?"

Zasmál se. „To jo. Šokovala jsi všechny v La Push."

Pokrčila rameny. „Někdy je potřeba jít mimo vyšlapaný cesty. Kdo říká, že když se vlk do někoho otiskne, tak se musí zrušit předchozí vztah? Podle mě to je výborné vylepšení. My s Leah jsme rozhodně skvělý tým."

„Naprosto s tebou souhlasím." A šeptem dodal: „Myslím, že mě začíná mít ráda."

Zasmála se a šeptem odpověděla: „Asi jo. Požádala o ruku přece nás oba."

Stále šeptem odporoval. „Ale tebe jako první."

„Protože jsem dáma a ta má přednost," vysvětlovala mu jevištním šepotem s vážnou tváří.

„Ne, myslím si, že má tebe radši," spiklenecky pokračoval.

„To nepopírám."

Jacob zalapal po dechu a podíval se na ni. „Přiznalas to!"

Zasmála se a plácla ho po rameni. „Nech už toho. A už bychom měli vymyslet termín svatby."

„Dohodli jsme se, že až dokončíš školu tady v Port Angeles, ne?"

„Jo. A to už je za pár měsíců. Ale už by to chtělo přesnější datum. Mohli bychom pozvat Cullenovi během jejich výročí."

„Pak to s Leah probereme. Ale mohlo by jí to přesvědčit, aby tam s námi jela."

Přikývla. „Snad máš pravdu."

Zase ji chytil za ruku a ona se podívala na jejich propletené prsty. Na jejím prsteníčku se leskly dva kroužky. Jeden zlatý, co vypadal jako široký uzel, a druhý stříbrný s drobným nazelenalým jantarem. Hodily se k sobě, i když byl každý jiný. Zlatý od Leah a stříbrný od Jacoba. Jacobovi visely dva prsteny na šňůrce na krku. Stejný zlatý jako měla Bella, jen větší, a pak jednoduchý stříbrný, který zdobily jen prohlubně, jako by byl tepaný, od Belly. Leah na ty prsteny šetřila jako divá. V obchodě byla už asistentkou manažera a brzo ji asi i povýší.

V tichu dojeli na příjezdovou cestu jejich domu. Svítilo se uvnitř a v kuchyni byl vidět pohybující se stín. Usmáli se na sebe a vylezli z auta. Jacob si přehodil přes rameno Bellinu brašnu a chytil ji za ruku. Když se zouvali, Bella zavolala: „Jsme doma!"

Z kuchyně přišla Leah. Krátké vlasy měla v rozcuchaném culíku a něco náramně vonělo. „Jste tady brzo," nadšeně je přivítala a každému dala pusu.

„Jo, nebyla žádná zácpa," souhlasil Jacob. „Jaký jsi měla den?"

„Takový normální," pokrčila rameny a vrátila se do kuchyně. Jacob s Bellou šli za ní. Průhledem z obýváku se s nimi pozdravil Billy z houpacího křesla. Když si všimli slavnostně prostřeného stolu se svíčkami, zbledli a podívali se na sebe.

„My jsme na něco zapomněli?" zašeptala Bella vyděšeně, zatímco Leah vyndávala pizzu trouby.

Jacob se tvářil stejně vyděšeně. „Asi jo, ale já nevím co. V březnu se nikdy nic nedělo, ne?"

Leah s klapnutím zavřela troubu a otočila se. Potřásla hlavou. „Klid vy dva, žádný průšvih nemáte."

Oba si nahlas oddechli.

Vzala dopis z vršku mikrovlnky a podala ho Belle. „Tohle dneska přišlo."

Když viděla znak v rohu, zbledla.

Leah ji objala. „Ale no tak. Je to jen kus papíru. Žádná věda. Nic nebezpečnýho. Není čeho se bát."

Bella se na ni vděčně podívala a dala ji pusu. Když se odtáhla, přikývla. „Máš pravdu. Žádná věda."

„Kdy to chceš otevřít?" zeptal se jí Jacob, který vyndával z ledničky vychlazené pivo a džus. „Teď, nebo po večeři?"

Vydechla. „Teď. Nemohla bych myslet na nic jiného. Pojďme do obýváku za Billym, ať jsme u toho všichni."

V obýváku si mezi ně sedla na pohovku. Jacob ji položil ruku na levé stehno a Leah na pravé. Billy se na ni povzbudivě usmál. Rozechvělými prsty roztrhla obálku a vyndala dopis. Opatrně ho rozložila a začala číst.

Vážená slečno Swannová,

s potěšením Vám oznamujeme, že jste byla vybrána k přijetí na Univerzitu Seattle na podzimní semestr studií práv.

Vzhlédla a s úžasem se podívala nejdřív na Leah a potom na Jakea. Oba dva měli úsměvy od ucha k uchu.

„Jsem tam," zašeptala. „Jsem tam!" zavýskla.

„Jó! To je ono, gratuluju, Bello!" tleskal Billy.

Leah s Jacobem jí objímali a říkali jí, jak jsou na ni pyšní. Nemohla tomu uvěřit. Opravdu tam byla!

„Tak to chce víno!" zvolala Leah a odběhla do kuchyně.

„Počkej s ním k té pizze!" zavolala na ní Bella a ještě jednou objala Jakea. „Musím zavolat tátovi!"

„Jasně, zlato. Jen mu zavolej."

Když dotelefonovala s tátou, zavolala ještě Carlislovi, který slíbil, že tu novinu řekne všem ostatním. Pak pomohla Billymu z houpacího křesla do kolečkového a přivezla ho do kuchyně. Jacob s Leah už seděli u stolu a čekali na ně.

Billy zvedl sklenku s vínem. „Na Bellu. Která dokáže všechno, co si umane, i když je to nemožné."

Bella se zasmála a ostatní zopakovali jeho přípitek. Pak si cinkli skleničkami a dali si výbornou pizzu, kterou Leah vlastnoručně vyndala z mrazáku a upekla v troubě.

Po večeři vyndal Jake z mrazáku čokoládovou zmrzlinu. Billy nechtěl, hlídal si cukr, ale Bella si jeden kopeček dala ráda. Jacob s Leah měli každý tři. Chvíli bylo slyšet jen spokojené mlaskání a pak se do toho přidalo Billyho chrápání. Ti tři se na sebe usmáli a Jacob vstal a odvezl Bylliho do obýváku, kde přes něj přehodil deku. Pak se vrátil, dal každé pusu na tvář, a ještě si přidal jeden kopeček.

Bella si pohrávala s prstýnky na prstě. Stehnem byla opřená o nohu své snoubenky.

„Na co myslíš?" zeptala se jí Leah.

„Žes tu večeři připravila výborně."

Leah se usmála. „Děkuju. A kromě toho?"

„Ráda bych měla svatbu v létě. Co myslíš?"

Leah se na ni usmála tak zářivě, že Belle žaludek udělal kotrmelce. „To zní jako výborný nápad. Co v červenci?"

„Červenec zní dobře. Jakeu?"

„Jo, ten mi vyhovuje. Kde se budeme brát?"

„Na pláži tady v rezervaci?"

Oba dva se na ni usmáli ještě zářivěji. „A chtěla bych poprosit tvoji mamku, jestli by nás oddala," svěřila se nesměle. „Jako členka rady starších může, ne?"

„Mohla bych tě milovat víc?" řekla Leah a vášnivě ji políbila.

„Ale je tu ještě jedna věc..." zastrčila si vlasy za ucho, když se konečně odtáhly.

„Copak?"

„Můžeme pozvat i Cullenovi? Prosím?"

Leah přikývla. „Vím, co pro tebe znamenají. Ale musíme se zeptat rady starších, jestli jim povolí jít na pláž."

„Děkuju!"

„Takže bys mohla s námi za měsíc letět za nimi a osobně je pozvat? Slaví výročí," přidal se Jacob.

Leah znejistěla. „Nevím, jestli dostanu volno v práci..."

„Jdu pomoct tátovi do postele." Vstal a než odešel, dal každé pusu na tvář. „Vy to nějak vymyslíte."

Leah ji chytla za ruku a začala jí palcem dělat po hřbetu kroužky. „Zvládnete to i beze mě," řekla po chvíli.

Zavrtěla hlavou. „Ale nebude to ono. Vždycky jim o tobě vyprávím, ale kromě lovu Victorie se v podstatě neznáte."

Leah vydechla. „Jsem ráda, že je ta mrcha mrtvá."

„Já taky. Nečekala jsem, že to bude takový oříšek. Málem mě dostala."

Objala ji. „To bylo na tom to nejděsivější. Byla tak blízko. Ale pak jsme ji s Jasperem roztrhali na kousky. A spálili."

„Emmetta mrzelo, že to zmeškal," pousmála se Bella.

„Jacoba taky," připomněla jí Leah.

„Tak vidíš. Rozumíš si s nima víc, než chceš přiznat. Pojeď, bude to dobrý. A Carlisle vždycky kupuje letenky první třídou. A to je zážitek!" Leah vypadala už napůl přesvědčeně. „A jestli budeš chtít, budu tě celou dobu držet za ruku. Nebudeš se vůbec muset bát," ujistila ji Bella. „Prosím!"

Leah to vzdala. „Tak dobře. Ale nepustíš mě!"

„Ani na minutu," ujistila ji Bella.

„Stejně tě miluju."

„Já vím, jinak bys mě s létáním poslala do háje."

„Létání je proti přírodě. Ale já jsem na tebe tak pyšná. Dostala ses na práva!"

„Jo!" nadšeně se usmála. „A je to jen čtyři hodiny cesty. Každý víkend budu doma tady s vámi."

„Co kdybych jela s tebou?" navrhla jí Leah. „Práci si v Seattlu určitě najdu."

Bella zavrtěla hlavou. „Jsi už tak blízko povýšení. A co by si bez nás počal Jake? Jednu pryč zvládne, ale obě dvě ne."

Leah se zasmála. „Už teď mi chybíš."

Mlaskla. „Ale prosím tě. Máme celý život pro sebe. Co jsou tři roky práv?"

„Je to tak," přikývla Leah. „To je skoro nic."