,,Dneska, jsme se tu všichni sešli, aby jsme zjistili, kdo se utká v souboji, na život a na smrt. Žertuji, nikdo bohužel neumře," roznášel se hlas ředitele Augustina Crucigera, přes celou velkou síň, plnou nedočkavých studentů, ,,na začátku měsíce, se mohli studenti starší dvanácti let, přihlásit do tohoto turnaje. Můj drahocenný zástupce vybral náhodně dvě jména studentů, kteří se v něm už za par chvil utkají."

Celou velkou síní, se ozval jásot a potlesk všech studentů. Všichni byli natěšení a zároveň vystrašení. Jen malí prvňáci naštvaně seděli a sledovali všechno okolo se smutkem v očích.

Ředitel všechny umlčel pouze zdvižením ruky a přešel ke svému zástupci, Thomasi Wilsonovi a přebral si od něho obálku. S nechutným úšklebkem, si obsah obálky přečetl a vzhlédl ke studentům.

,,Tento rok, se v turnaji utkají dva nebelvírští studenti."

,,Cože?"

,,Nebelvírští?"

,,Nemají na to koule!"

,,Tohle není fér!"

Začali se ozývat protesty studentů, ze všech ostatních kolejí. Ředitel, je ale opět umlčel mávnutím ruky a svým přísným výrazem na tváři.

,,V turnaji, se utká Nebelvírský prefekt, Lotus Slautir," pokračoval, ,,a nebelvírská prefekta, Adele White. Prosím, věnujte těmto budižkničemům drobný potlesk, ať se necítí tak blbě."

Od nebelvírského stolu, se ozval ohromný potlesk,vycházející od stojících studentů. Všichni nebelvírští, šli svým prefektům pogratulovat.

Po pár chvílích byla velká síň prázdná a všichni studenti včetně profesorů, se přesunuli na famfrpálové hřiště, kde měli tribuny i prostor na souboj.

,,Tak prosím! Na jedné straně stojí Lotus A
na druhé Adele!" hlásil zmijozelský primus, přes celé pozemky Bradavic, ,,a musím uznat, že té to dneska opravdu sluší!"

,,Campbelle!" dala profesorka Wise svému primusovi pohlavek.

,,Omlouvám se, paní profesorko," zakřenil se a pohladil se na bolavé místo, ,,jak jsem již říkal, naši nebelvírští prefekti už stojí připraveni na souboj, ze kterého může přežít jen jeden! Tedy, změna informací, údajně musí přežít oba. To je teda pěkně trapné."

,,Campbelle! Že já tě upálim!" zakřičela znovu jeho kolejní ředitelka.

,,Už mlčím. Tak tedy. Tři, dva, jedna, můžete začít!" odstartoval souboj Sebastian.

Prefekti naproti sobě však jen nečinně stáli, s hůlkami v ruce. Studenti na tribunách skandovali jejich jména, tleskali, ale mezi něma se nic nedělo.

,,Mdloby na tebe!" zakřičela nakonec Adele.

,,Protego!" před Lotusem se objevil štít, do kterého kouzlo pouze narazilo a rozpustilo se, ,,levicorpus!"

Adele se pohotově vyhla, ale za jejími zády, slyšela, jak někdo vyslovil kouzlo, které se nepromíjí.

,,Crucio," zašeptal někdo a Adele se ve vteříně krčila v křečích.

,,Co se děje? Nechte toho! Bolí jí to!" rozběhl se hned Lotus k jeho spoluprefektce.

,,Avada kedavra!" zakřičel ředitel a záhadný muž, se hned po záři zeleného světla, sklácel k zemi.