I. Neměla jsem zdání, Světlonoši
◤Myslím, že není důležité hledět na pohlaví, stejně jako nezáleží na barvě pleti, nebo náboženskému vyznání. Víte, jsme svobodná stvoření a je důležité kráčet světem s otevřenou myslí. Protože i to, co nám zprvu může připadat hloupé, třeba později dostane smysl.
Pokud jste nečetli Jitřenku, některé části příběhu vám mohou připadat neúplné, doporučuji tedy Světlonoše nakousnout až po ní.◢
„Víš, jaks mě požádal, abych vyklidila tvoji pracovnu, protože jsme se konečně stěhovali... netušila jsem, co všecko tu najdu."
Prstem obkreslila vybledlé jméno na obálce.
„Nejsem v tom moc dobrá, víš? Fakt nerada mluvím, neumím to... ne tak dobře jak ty. Ani nevím, proč tohle dělám, ale asi si mi vnuknul nápad."
„Proč diktafon, když bych to mohla napsat? Taky se sama sebe ptám. Asi proto, že je pro mě dost těžký vyjádřit emoce, který teď cítím. Vždyť jsou to tři roky, tři roky, kdy jsem neměla zdání, co se ti tenkrát honilo hlavou. A teď nevím, co s tím."
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top