Měla jsem v plánu dneska stávat po 5 hodině, ale moje tělo si prostě dělá co chce. Je 4:47 a já nemůžu už spát, vzala jsem si teda věci a šla do sprchy, udělala jsem si ráno hygienu a rovnou šla do kuchyně. Když už tak udělám snídani, snad mu palačinky chutnají...

Už jsem dělala poslední kus když v tom jsem slišela jak se zabouchly dveře a následovaly kroky. Vypla jsem sporák a začla jsem umívat nádobí. Ještě jsem udělala čaj a kafe a položila jsem to na stůl.
Došla jsem k ledničce a v ten moment vešel do kuchyně...

Ehm.. dobré ráno.

Otočila jsem se a usmála..

Dobré ráno pane kime...

Vzala jsem z ledničky marmeládu a šla mazat. Dala jsem mu na talíř 3 kousky a z úsměvem jsem mu to položila na stůl, oděla snem dodělat poslední 3 kousky a zbytek umila.
Chtěla jsem odejít ale zastavil me z otázkou jestli jsem už jedlá. Zalhala jsem.

Ano. Pokud dovolíte půjdu uklízet.

S tím jsem se odebrala do svého pokoje uklidila jsem si postel a šla něco dělat.
Za necelé 2 hodiny jsem měla uklizeno a zbýval už jen jeho pokoj.
Vzala jsem si prachovku a ruční vysavač.

Zaklepala jsem, jelikož jsem nevěděla jestli je tam.

Ano.

Byl tam.

Můžu vám tu uklidit?

Jistě.

Seděl na houpacím křesle a abych nepoznala že mě sleduje měl u sebe knížku a dělal že čte. Ustlala jsem mu postel a utrela prach, pak vzala ten vysavač a začla jsem. Byla jsem nebezpečně blízko něho a zády otočená, takže měl krásný výhled. Trochu jsem se ohla abych vysala pod sedačkou a já se periferně koukla...

Měl zaraženy pohled a šlo slišet jak polkl.
V duchu jsem se vážně smála. Vypla jsem vysavač a otočila jsem se na něho, hned sklopil zrak ke knížce ( jako by nic ahahah)

Hotovo.

Dobře, máte teď volno..

Byl trochu červený a zrak měl pořád upřený na té knížce.
Já to prostě musela udělat .....

Jste v pořádku? Pane kime? Jste nějaký červený, nemáte horečku?

Byl zařazeny, a já se nedivím vnitřně jsem se smála.

Ne ne... Jsem v pohodě, můžete jít.

Periferně jsem viděla jak si tu knížku stahoval ke klínu a lehce skousaval vnitřní ret.

Dobře tak já půjdu. Kdyby něco jsem na telefonu.

S tím jsem za sebou zabouchly dveře ale zbystřila jsem sluch na dveře a slisel jsem si jak si vzdechem ulevil. Uchechtla  jsem a odešla do pokoje. Vzala jsem si kraťasy a volné dlouhé tričko a šla si hodit sprchu.
Vylezla jsem že sprchy a namířila jsem si to do pokoje, ale při mě nemehlosti jsem do něho vrazila a upadla jsem na zadek.

Au.
Omlouvám se, jste v pohodě?
Jo dobrý,  nedávala jsem pozor.

Když mi pomáhal na nohy zase jsem viděla jak byl rudy, já prostě nemohla odolat..

Bože, vážně nejste nějak nemocný? Teď nabírate větší červenou než jste měl. Vážně nemáte horečku?

Už jsem se chtěla natáhnout z rukou k jeho celu ale zabránil mi v tom s tím že mu vážně nic není že je mu jen horko, tím se zarazil a pak jak rychle zčervenal tak i rychle zmizel ve své tělocvičně...

Vešla jsem do svého pokoje a nechala jsem otevřeno ale jen tak aby šlo vidět na mojí postel..  šel se asi vyřadit na těch strojích, já si počkám..

Po asi 1hodine čekání jsem zaslechla jak se pouští voda. Šel do sprchy. Hra mohla začít.
Vzala jsem telefon a...

RM..
Pane kime, je možnost využívat vaší tělocvičnu? Nebo je pro jiné tabu?

Sprchu jsem už neslisela tak jsem odeslala sms a čekala jsem jestli mi nepodepíše ale slišela jsem u dveří cinknutí.. nic jsem nedělala jen jsem ležela na břiše z knížkou v ruce a čekala.
(Zase ta představivost bez těch rámu.. a samozřejmě jsem byl otočená tak aby viděl jen mě záda a pozadí 😁😁)

Během minuty mi přišla odpověď.

Catharin..
Nevadí mi to. 🙂

RM..
Dobře, děkují....

Věděla jsem že je ještě u dveří, tak jsem se začala vrtěl a pohupovat nohama nahoru a dolů.. naschvál jsem dělal že se chci postavit a už jsem jen slišela chůzí po schodech, zasmála jsem se a šla si zase číst.

Měla jsem už hlad tak jsem šla dělat obě. A tentokrát jsem šla dělat naše české jídlo.  Vzala jsem si sluchátka a vrhla jsem se do toho. Byla jsem tak zábrana do vaření a ani jsem si nevšimla že mě pozoruje...

Leknutí jsem upustila hrnek z čajem a ten se rozbil. Polekala jsem se a zabodla si do nohy střep, sykla jsem bolestí a namjoon byl hned v pohotovosti.

Stát ani hnout.

Obešel to a ....
Bože.. byla jsem v jeho náručí a vedl mě ke stolu. Posadil me na stůl a koukal se na mě zranění.

Seďte, hned jsem zpátky..

Seděla jsem tam nehnutě a do tváře se mi nahrnula červeň..  vrátil se během 2 min i z lékárnickou.
Vytáhl pinzetu a vatičku, nalil na to dezinfekci a pinzetou mi opatrně odebral střep. Hned se mi upustila více krve a hned to i utřel a pak očistil dezinfekci. Vzal další a přiložil. Vzal obvaz a obvázal mi tu ránu. Já jsem se na něho jen koukala a nemohla jsem odvrátit zrak.

Ty jeho oči a jak se tvářil provinile mě bolelo ale...byl tak sladký...

Pak se na mě provinile podíval a.

Omlouvám se nechtěl jsem vás polekat, a už vůbec ne aby jste se zranila.

Usmála jsem se...

To je v pohodě, neměla jsem mít ty sluchátka. Určitě by se to nestalo.

Ale zpivate dobře, to musím uznat.

Děkují, není to ani polovina toho co umíte vy ale i tak děkuji. Dlouho jsem nezpívala.

Chtěla jsem zeslest dolů ale zastavil me. Kde chcete vezmu vás, na tu nohu nesmíte teď stoupat.

To je dobrý, nic to není vážně, můžu jít....

Bez řečí takže kam.

Už mě zase držel, já byla zase v šoku a samozřejmě jsem zase byla rudá. Koukal se na mě a pak promluvil a já myslela že se propadnu.

V tom co máte na sobě vám asi horko není ne? Jste Červená...

Odvrátila jsem zrak a zamumlala jsem co si jako, horečka?

Když už mě máte, můžete mě odnést ke mě. Lehla bych si.

Stín se rozešel do mého pokoje a už byl skoro u mojí postele když v tom zakopl a upadly jsme oba. Ležela jsem na zádech ze zavřenými očami..
Otevřela jsem je a namjoon byl nademnou ze zavřenými očami.

Pak je otevřel a my se koukaly navzájem do očí... Bylo tam ticho, a pak jsem to viděla sjel z mich oči a koukal se na mé rty a pak hned zase do očí.

Dyng dong......

Pokračování ještě dnes, slibují..

A kdo nám to zvoní u dveří? Hmm kdo nám to překazil? A bylo to dobře nebo ne??
OHHH sama nevím...

HopeTynka

🫂🫂🫂🫂😏😏😏😏😏😏😏