„Xave!" okřikla jsem ho, jelikož se mi jeho jednání nelíbilo.

„Ne! Tenhle tady nemá co dělat! Seber se a vypadni! Musí být v klidu!" zvýšil na Jasona hlas a zuřivě se na něho mračil. Vjel do mě vztek.

„Přestaň! Jason, za to nemůže. To já jsem tam vlezla." Snažila jsem se ho bránit, ale hodil po mě tak zlostným pohledem, že mi došla slova. Se strachem jsem se zadívala na Taylera. Vzala jsem ho za ruku, aby pochopil, že chci, aby se mě zastal. Povzdechl si.

„Xave. Všichni s tebou souhlasíme, ale myslím si, že bychom jim měli dát chvilku o samotě." Pověděl mu Tay, přičemž brácha byl neodbytný. Chtěl něco namítat, ale táta ho umlčel se slovy, že má Tay pravdu. Všem pokynul, aby odešli ven z pokoje kromě Jasona. Nakonec jsme tam zůstali sami.

Přešel k mojí posteli, kde se usadil na kraj. Chvíli jsme si jen tak dívali do očí, dokud neprolomil ticho.

„Mrzí mě, co se stalo. Tvůj brácha má pravdu, že je to má vina." Začal se bičovat za to, co se stalo. Vzala jsem ho za ruku.

„Ne tak úplně. Mám na tom svůj podíl viny."

„Ne tak velký jako já. Měl jsem ti říct, že jsem v utajení. Nic z toho by se nestalo. Je zázrak, že sis nezlámala všechny kosti v těle. Vyvázla si s několika zlomenými žebry a k tomu jsi byla dva týdny v komatu. Myslel jsem, že se už nikdy neprobudíš. Měl jsem o tebe strach a pořád mám." Musela jsem se usmát. Líbilo se mi, jak si o mě dělá starosti. Když viděl můj úsměv na tváři, tak ztichnul. Nechápavě pozvedl obočí.

„Nedělej si starosti." Naklonila jsem se k němu, že ho políbím, ale místo toho jsem zaskuhrala v bolesti. Schoulila jsem se zpět, přičemž se ke mně nahnul, aby zjistil, že jsem ok.

„Dobrý?" staral se se strachem v hlase. Pousmála jsem se a kývla na souhlas. Jason mi úsměv oplatil a pak mě políbil na rty. Bylo to příjemné, ani jsem nechtěla, aby to skončilo.

„Chloe, musím ti něco říct." Začal vážně, hned co se odtáhl. Zvedl se z postele a začal chodit po místnosti.

„Co se děje?" zeptala jsem se nervózně. Jason vypadal nepokojně, jakoby ho něco hodně trápilo.

„Jasone, tak o co jde? Děsíš mě." Pokárala jsem ho, jelikož už moc dlouho mlčel. Povzdechl si a zadíval se na mě.

„Je nutný, abys měla ochranu svědků. Musíš zmizet z dohledu a já taky. Vedení, se postará o to, abychom byli v bezpečí, ale musíme ti změnit jméno i vzhled."

„A co ty? Tebe se ty změny netýkají?" zajímala jsem se, jelikož mluvil jako bych musela projít změnou jen já.

„Chloe, mě stačí mé pravé jméno. Nejmenuji se Jason Kreig. Ve skutečnosti se jmenuji Jay Nelson. Jméno mi změnili právě kvůli utajení. Teď se mohu ke svému jménu zase vrátit." Když mi řekl své pravé jméno, tak bylo vidět, jak pookřál. Poznala jsem, že z něho spadla tíha, takového tajemství.

„Jak to tedy bude?" zajímala jsem se dál. Jason, vlastně Jay. Vše mi polopatě vysvětlil. Znamenalo to ale, že musím daleko od své rodiny a být s ní v kontaktu jen minimálně. Jay se odstěhuje se mnou, aby mi mohl být oporou a hlavně, aby mě mohl chránit. Přidělí mi nové jméno, změní mi účes a dokonce i styl oblékání. Bylo to velké rozhodnutí, ale viděla jsem v tom možnost nového života. Byla to naše druhá šance.

„Já půjdu s vámi." Ozvalo se z ničeho nic ve dveřích pokoje. Stál tam Tayler.

„Jak to myslíš, že půjdeš s námi?" zeptal se ho zmateně Jay. Tay se pobaveně ušklíbnul a přešel k nám.

„Slyšel jsem všechno. Nenechám ti ji jen tak na pospas. Půjdu s vámi. Udělám cokoliv, abych mohl být Chloe na blízku. A taky ji před tebou chránit." Uvedl ho na pravou míru, při čemž jsme na něho zůstali zírat s otevřenou pusou. Jako Jay a Tay se mnou? Oba? Tohle nemůže nikdy dopadnout dobře...

O měsíc později

Zůstala jsem stát ve dveřích bytu o velikosti 4+1 v Dublinu, hlavním městě Irska. Tay vlastně teď už Clay, prošel kolem mě, aby se usadil na gauči. Doslova se tam svalil, protože cesta nebyla zrovna dvakrát příjemná. Neustále se s Jayem hádal. Já jsem měla pro jistotu sluchátka na uších, abych je nemusela poslouchat.

,,Jsi v pohodě?'' zeptal se, když procházel kolem mě.

,,Vole, jak jí asi tak může být? V pohodě rozhodně není.'' odpověděl mu za mě Tay.

,,Tayi přestaň.'' pokárala jsem ho a snažila se být nad věcí.

,,Clayi. Musíš si dávat pozor na to, jak se teď jmenuje.'' začal Jay, proto jsem ho jen spražila pohledem. S lítostí si povzdechl a nechal mě na pokoji. Prošla jsem si byt, aniž bych si jich všímala. Musela jsem to celé ještě vstřebávat. Vše bylo již zařízené a tak jak jsme si sami navrhli. Když jsem došla do své ložnice, tak jsem skočila na postel, kde jsem si dala ruce pod hlavu a dívala se na strop. Alexa Bishop... Chloe Messer je pryč... Vůbec netuším, zda si na své nové jméno zvyknu. Alexa...Alex...Není to špatné jméno. O to nešlo, ale když se na sebe dívám do zrcadla, vidím Chloe. To jméno mě definovalo, patřilo ke mně. Teď když se dívám na Alex, tak vlastně nevím, co je zač. Kdo doopravdy je.

,,Alex?'' Tay, vlastně Clay na mě zvýšil hlas. Zadívala jsem se ke dveřím, kde stál.

,,Promiň, že jsem tě oslovil tak hlasitě, ale několikrát jsi nereagovala.'' omlouval se mi a přešel ke mně do pokoje. Nic jsem neříkala. Neměla jsem chuť si povídat, tak jsem se zase zadívala do stropu. Clay se posadil k mým nohám a jen mě chvíli sledoval.

,,Ta.., ehm Clayi, co chceš? Nemám náladu na tvoji společnost.'' zavrčela jsem nevrle a propíchla ho pohledem se staženým obočím. Rušil moji chvilku.

,,Já vím. Promiň. Já jen... myslel jsem, že by sis chtěla promluvit o tom co se teď děje. Víš, že na to nejsi sama. Jsem tu pro tebe.''

,,Já vím. Nechci ale nic řešit. Nechci mluvit. Snažím se to vstřebat a ty mi s tím nepomůžeš.''

,,Mám teda říct Jayovi, aby...'' skočila jsem mu do řeči.

,,Taylere tohle není o Jasonovi!'' vyjela jsem na něho a pak jsem se zase opravila.

,,Tohle není o Jayovi. Jen vás nechci vidět. To já jsem musela změnit vzhled. Měla jsem krásný hnědý vlasy a teď? Jsem zrzka a jmenuji se Alexa! Jsem úplně někdo jiný, než jsem byla. Já nevím kdo jsem a s tím mi ty ani Jay rozhodně nepomůžete, ani kdyby jste mi snesli modré z nebe!!''

,,Nebuď na něho tak nevrlá. Clay se snaží.'' ozvalo se od dveří. Jay si složil ruce na hrudi a držel si neutrální výraz. Nedokázala jsem říct, jestli se zlobí nebo ne.

,,Takže teď budete stát při sobě? Ještě před hodinou jste se chtěli porvat.'' vyčetla jsem jim, ale oni se rozesmáli. Vůbec jsem nechápala, co je jim k smíchu.

,,Víš Alex, tohle prostě k nám chlapům patří. V jednu chvíli se chceme přizabít a v další chvíli držíme při sobě. Tohle je normální všude na světě. A hlavně, oba tě máme rádi. Záleží nám na tobě a sama vidíš, čeho jsme se vzdali, abychom tě dostali do bezpečí.''

,,Já vím. Možná to je ten problém. Jak mám bydlet se dvěma muži, na kterých mi záleží? Které mám ráda.'' podotkla jsem, ale hned na to jsem to chtěla vzít zpět. Jay se zamračil, zatím co Clay se pro sebe usmál. Tohle nikdy nemůže dopadnout dobře...

,,Jdu se dívat na film.'' oznámil nám Jay a odešel.

,,Takže ty mě máš ráda?'' zajímal se Clay. Protočila jsem nad ním oči a šla za Jayem. Seděl na kraji gauče, tak jsem se usadila vedle něho. Hned po mě se k nám přidal i Clay a tak jsme se společně dívali na film John Wick, který dávali na HBO. Během filmu jsem ale dostala hlad, tak jsem nám nachystala menší pohoštění a donesla to na stolek, kde si kluci hned vzali taky. Najednou jsem se cítila pohodlně, proto jsem si udělala pohodlí. Opřela jsem se o Clayovo rameno a nohy jsem si dala na klín Jayovi. Jay mě hladil na lýtkách a Clay přehodil ruku přes mé rameno. Bylo mi příjemně. Najednou se vše zdálo být v pohodě. To jsem se ale spletla...

,,Dej tu pracku pryč.'' osočil z ničeho nic Jay Claye.

,,Já? A proč ne ty?'' urval se i nazpět. V tom mu ale Jay odstrčil ruku z mého ramene a doslova se začali postrkovat. Rychle jsem se skrčila, aby mi nějaká v tom zmatku nepřilítla. Kluci na sebe pokřikovali nadávky a v tom svém zapálení se postavili na nohy. Strkali do sebe, jako dva malí kluci, co se perou o hračku. Nehodlala jsem být součástí takového chování, proto jsem se zvedla a dala se na odchod. Ti dva to ani nepostřehli. Dál si vráželi do ramen a oba se kasali, kdo je z nich ten lepší. S nezájmem jsem bouchla dveřmi a svalila se zpět na svoji postel. Strčila jsem sluchátka do uší a užívala si příval hudby v podobě Alana Walkera.

Tady máte jak nynější Chloe alias "Alexa" vypadá. Snad se vám k našim krasavcům líbí :)

Vím, že moc teď nepřidávám, ale mám toho bohužel hodně. Měním pozici v práci na pojišťovacího poradce, tak nevím jak přesně na tom budu s volným časem kvůli učení, ale budu se snažit dál psát a přispívat, jen mějte strpení, pokud tu delší dobu nebude kapitolka :)