Probudila jsem se kolem oběda, při čemž jsem cítila vůni kořeněného jídla. V ten moment mi zakručelo v břiše a já si uvědomila, jak jsem hladová. Zhluboka jsem se nadechla se zavřenýma očima, abych se pokusila rozpoznat, co tam kluci vaří. Sběhly se mi sliny na jazyku, když jsem si představila boloňské špagety s parmezánem. Rychle jsem vyskočila na nohy a došla do kuchyně, odkud se vanula vůně špaget. Clay stál u plotny a akorát dával na talíř dvě porce.

,,Co tam máš dobrého?'' optala jsem se zájmem a zasedla ke stolu. Clay se po očku na mě usmál a už mi podával talíř s boloňskými špagetami. Navrch mi to ještě posypal sýrem, ale parmezán to nebyl.

,,Tvoje oblíbené.'' posadil se vedle mě a hned se pustil do jídla. Vypadal hodně hladově, vzhledem k tomu, jak rychle to jedl.

,,Měl bys zpomalit, já ti to nesním.'' nadhodila jsem pobaveně, při čemž zpomalil.

,,Já vím. Včera jsem moc toho nesnědl a dnes mám velký hlad.''

,,Kde je vůbec Jay?'' zajímala jsem se a nabírala si sousto. Clay se tím nenechal vyvést z míry.

,,Musel do práce jít něco vyřídit. Víc mi neřekl.'' koutky úst pohnul dolů a pohodil ramenem, aby dal najevo, že je mu jedno, co Jay dělá.

,,Aha. A mysleli jste vážně, že půjdete se mnou do práce?'' nadhodila jsem další téma a doufala, že si to rozmysleli.

,,Jasně že jo. Jde nám o tvé bezpečí.'' řekl mi jakoby nic a zase si hleděl jídla. Chvíli jsem si ho prohlížela. Vypadal dost bezstarostně. Přesto jsem si byla jistá jeho změny. Něco s ním bylo jinak.

,,Chloe co je?'' zajímal se, jelikož akorát dojedl a všiml si, že si ho prohlížím. Jen jsem pohodila rameny, že nic a dala se zase do jídla. Chvíli mě pozoroval, ale pak si hleděl zase svého. Dal se do úklidu nádobí a mě si už nevšímal. Mě to ale nedalo. Jídlo jsem do sebe rychle naházela a postavila se k němu u dřezu. Okamžitě mi vzal talíř z ruky, aby ho umyl.

,,Tayi? Můžu mít malou prosbu?'' zády jsem se opřela o linku a visela na něm pohledem. Nechápavě pozvedl obočí, ale přikývl mi. Ani se na mě nepodíval.

,,Můžete s Jayem za mnou dorazit až během mé směny? Cítila bych se dost trapně před svým šéfem, kdybyste mi dělali doprovod hned na začátku.''

,,Jasně, není problém. Nejsme přeci žádní suchaři, abychom tohle nepochopili. Dorazíme teda později. Aspoň si budu moct v klidu taky najít práci. Musím jít, tak zatím pa.'' líbnul mi rychlou pusu na tvář a dal se na odchod, při čemž si ještě utíral ruce od vody. Než vyšel z místnosti, tak utěrku hodil na stůl. Chvíli jsem sledovala dveře, kudy odešel a přemýšlela nad tím, jak tohle půjde dál. Je tu vůbec šance, že by se vše mohlo vrátit do starých kolejí?

V práci šlo vše jako po drátkách. Bar byl narvaný lidmi jako den před tím a Ewen mi trochu pomáhal, abych to stíhala. Za barem tu byl s námi ještě jeden muž jménem Mordag. Jeho jméno se vyslovuje Murtag. Bylo mu kolem čtyřicítky. Měl plnovous, který si udržoval a nad levým obočím se mu táhla tlustá jizva. Co vím, tak se dostal do potyčky tady v ulici, když bránil jednu holku před znásilněním. Na první pohled vypadal jako velký drsňák, ale jinak byl opravdu moc přátelský a budil dojem velkého bráchy, který vás uchrání před vším. Docela jsme si padli do noty a celý večer z nás padaly vtipy a byla sranda. Ewen byl skutečně roztomilý, když dostal záchvat smíchu. Myslím, že jsem si nemohla vybrat lepší místo na práci.

,,Alex, asi tu máš dva ctitele. Jsou tu už pěknou chvíli a nespustili z tebe oči.'' drcnul do mě Mordag a hlavou mi naznačil, kam se mám podívat. V tom shluku lidí jsem si hned všimla Jaye s Taylerem. Oba mě okamžitě obdařili úsměvem a drali se ke mně na bar. Trochu jim to dalo zabrat, ale povedlo se.

,,Co si dáte kluci?'' optala jsem se jich zvesela. Ewen, byl ale rychlejší než oni dva a postavil před ně dvě sklenice s whisky.

,,Na účet podniku hoši.'' mrknul na ně a zase šel za Mordagem. Kluci se trochu napili, aby ochutnali, co jim to dal. Věděla jsem, co jim dal, protože mě ji dal ochutnat hned, jak jsem dorazila do práce na posilněnou.

,,Je to pravá irská whisky. Chutná vám?'' zajímala jsem se a nepřestávala se usmívat.

,,Je výborná.'' usmál se Jay od ucha k uchu a znovu se napil.

,,Vypadáš šťastně.'' podotkl Tayler. Vypadal ale spíš, že ho to trápí, než že by měl z toho radost. Popravdě, ani to mi tu dobrou náladu nijak neovlivnilo. Po dlouhé době jsem se cítila šťastná a zase jsem měla smysl života.

,,To jsem Tayi.''

,,Clayi. Alex dávej si pozor na to, co říkáš.'' pokáral mě hned na to Jay.

,,Tak co, jak se vám tady líbí?'' objevil se vedle mě Ewen. Postavil se přímo vedle mě s tím, že položil svoji ruku přes má ramena. Kluci si ho měřili pohledem. Vypadali dost zaskočeně, když viděli Ewena, jak se ke mně má. Ten si toho taky všiml, proto dal ruku po chvilce pryč.

,,Ewene. Tohle je Jay a Clay. Bydlíme spolu. Jsme přátelé.'' chopila jsem se slova místo nich. Kluci zamumlali něco ve stylu, že je těší. On se ale rozpovídal a pořád se na něco ptal. Kluci vypadali nejistě a docela podezíravě. Mě to přišlo vtipný. Ewen byl opravdu živel. Vychvaloval mě před kluky, jak mi to jde a to jsem tam teprve chvilku. Dokonce jim nabídl, že dnes mohou pít na jeho účet.

Bar zavíral v pět hodin ráno, tak jsme tam zůstali jen my a kluci. Tay s Jayem byli dost připitý, což jsem musela říct i o sobě. Vůbec nevím, jak se to mohlo stát. Večer probíhal v naprosté pohodě a občas jsme si dali všichni panáka. Mordag odešel chvilku před zavřením, protože ho Ewen poslal domů. Já jsem pomalu vše sklízela a ti tři se tam pořád bavili. Evidentně se klukům můj šéf zamlouval, jinak by se s ním nebavili. A nebo to bylo tím alkoholem, co měli v krvi.

,,Už musíme jít.'' zamumlal Jay a zvedl se z barové židle. Při tom se ale zapotácel, tak ho Tayler rychle podepřel, při tom měl sám co dělat, aby neupadl s ním.

,,Hoši, nahoře už na vás čeká taxi, vezme vás domů.'' Ewen se jich chopil, aby jim pomohl do schodů.

,,Dík kámo, máš to u nás.'' poplácal ho Tay po rameni a vydali se ven. Ewen vyšel pár schodů, aby měl jistotu, že to vyšli bez problémů. Pak se vydal pomalu zpět. Já jsem začala dávat židle na utřené stoly.

,,Jsem rád, žes to místo vzala áilleacht.'' promluvil na mě Ewen, když mi šel pomáhat. Věděl moc dobře, že nebudu rozumět poslednímu slovu, proto si byl jist, že se na něho podívám. Což jsem taky udělala. Na tváři mu pohrával úsměv, až se zastavil přede mnou.

,,Co to slovo znamená? Použil jsi ho teď už podruhé.'' zajímala jsem se a chtěla pokračovat ve zvedání židlí. Ewen mě ale vzal za ruku. Lehce se dotkl mého zápěstí a dotykem jel směrem nahoru. Okamžitě mi naskočila husí kůže.

,,Znamená to, krásko. Alex, jsi neuvěřitelně sexy holka.'' rukou mi zajel na týl, aby si mě přitáhl blíž k sobě. Zadívala jsem se mu do očí. Jeho tón hlasu mě rozpaloval, ale zároveň mě to i děsilo. Sotva jsem začala a začínat si s Ewenem nebyl dobrý tah.

,,Ewene, tohle nemůžeme.'' ustoupila jsem o krok dozadu a dala mu ruku pryč, ale on okamžitě udělal krok ke mně. Popadl mě za pas a vysadil mě na stůl za námi. Rukama uchopil můj obličej, aby se mi mohl podívat do očí.

,,Můžeme, cokoliv jen chceme Alex. A já chci tebe. Od první chvíle, co jsi vešla do dveří mého baru, nemyslím na nic jiného, než že chci být v tobě a vnímat každičký kousek tvého nahého těla.'' zaklonil mi hlavu, aby měl lepší přístup k mým rtům. Chtěla jsem mu říct, že nic z toho nepřichází v úvahu, ale nedal mi prostor, abych ze sebe vydala hlásku. Vpil se do mých rtů v náruživém polibku a okamžitě si probojoval cestu jazykem do mých úst. Na vteřinu jsem ztratila půdu pod nohama, protože líbat uměl dokonale. V životě mě nikdo nelíbal, tak jako on. Musela jsem sebrat všechnu svoji zbylou sílu a hlavně možnost jasného uvažování. Rukama jsem se zapřela do jeho hrudi a zatlačila. Přestal mě okamžitě líbat.

,,Já tohle nemůžu. Nezlob se na mě. Jsi můj šéf a já nechci míchat osobní život s prací. Mimo to, miluju někoho jiného.''

,,Jsi si jistá? Tvé tělo totiž říká něco jiného.'' pousmál se na mě a chtěl mě zase políbit, ale zase jsem do něho zatlačila, aby to nedělal.

,,Jsem. Sice mě vážně moc přitahuješ a jako, že opravdu hodně. Koho bys taky nepřitahoval, víc sexy chlapa, jsem v životě neviděla, ale prostě nemohu. Už tak jsem dostatečně zamotaná ve vlastních vztazích.'' se zklamaným výrazem ve tváři se posadil na židli přede mě.

,,Promiň. Mělo mi to dojít. Jsi zamotaná mezi Clayem a Jayem, viď?'' zeptal se nakonec s lehkým úsměvem. Podívala jsem se na něho s údivem.

,,Viděl jsem, jak se na tebe dívají a hlavně je prozradil jejich žárlivý pohled, když jsem dal ruku kolem tvých ramen.'' ujasnil mi, tak jsem se usmála.

,,Jsi bystrý, ale je to mnohem složitější než si myslíš.'' dodala jsem a zvedla se, abych pokračovala v úklidu. Ewen se rozhodl mi pomoct.

,,Mě můžeš říct cokoliv.'' podotkl při úklidu se zájmem. Hrozně moc ráda bych mu to řekla, ale nemohla jsem. A opravdu moc jsem chtěla mít někoho, s kým bych svoji situaci řešila.

,,Možná ti někdy časem budu moci říct vše, ale dnes to rozhodně není.'' Ewen kývl, že mi rozumí a pak už jsme se bavili o něčem jiném. Jakmile jsme měli úklid hotový, tak mi zavolal taxi, aby se mi cestou nic nestalo. Dokonce řidiči zaplatil předem, což jsem výslovně nechtěla, ale bylo mu to jedno. Rozloučil se slovy, že si to vybere někdy časem, až uzná za vhodné. Jeho škodolibý úsměv mě trochu děsil, což ho samozřejmě pobavilo ještě víc.

Tak jak se vám líbí kolega z baru??? Sympaťák že? :D doufám, že se vždy těšíte na pokračování, snažím se co to dá, aby to bylo nějak zajímavé, tak se omlouvám, jestli se toho momentálně neděje tolik, ale věřte, že se máte na co těšit. :)