38. kapitola
Ani nevím, jak mě to napadlo, ale cítila jsem z něho tu bezmocnost a chtěla ho za každou cenu utěšit a být mu na blízku. Vzala jsem ho za ruku, když mluvil s doktorem. Necouvnul ani neuhnul. Nemohla jsem říct, že mě tiskl a možná byl i z toho překvapený, ale neposlal mě do háje, což bylo hlavní.
Pořád jsem měla před očima, jak ráno přišel s Klaudií. Vystupovali z jeho auta a ona se na něho culila jako by snad chtěla ukázat nově udělaný zuby. Třásla jsem se vztekem a ty její kecy mě přímo žraly zaživa. Ničí smích mi nebyl tak protivný jako ten její. Ničí oči mi nevadily jako ty její. Nesnášela jsem ji celou.
Doktor odešel a já jsem tu byla od toho, abych ho povzbudila a dodala mu optimismus do žil.
,,Táta se z toho dostane. Neboj se."
,,Musí. Dáš si kafe? Tamhle za dveřmi jsem viděl automat."
,,Jasně." usmála jsem se a pustila jeho ruku.
Musel si té ruky všimnout, ale raději se k tomu nevyjadřoval.
Vrátil se s dvěma kelímky horkého kafe a moc dobře si pamatoval, že miluju cappuccino.
,,Klidně jdi, zvládnu to tady sám." posadil se do křesla.
,,Jestli ti překážím, tak půjdu. Možná bys tu byl radši s Klaudií."
,,Byla tu, když jsi tu nebyla ty."
,,Myslíš si, že jsem si to vybrala dobrovolně? Že bych byla s někým koho jsem nemohla ani cítit bez výhrůžek?"
,,Vždycky byla druhá možnost."
,,Já druhou možnost neměla, Luku. Já tě opravdu milovala a ještě pořád miluju." podíval se na mě.
,,Je mi tě líto. Taky jsem si hodně prožil, ale nechci se k tomu vracet." dopil kelímek a zvedl se, aby ho mohl vyhodit.
,,Jo slyšela jsem, jak jsi, chudáčku, musel střídat holky jako ponožky."
,,Možná to mělo důvod." zamračil se.
,,Nechci se s tebou hádat. Chyba byla na obou stranách."
,,Kde jsem udělal chybu?"
Podívala jsem se na něho a hned se mi vybavil ten teplý záříjový den, kdy jsem přijela do Kalifornie, abych začala nový život po jeho boku a on brousil jinou. Sevřel se mi žaludek.
,,Thai ti nic neřekl?"
,,Co by mi měl říkat?"
,,Byla jsem za tebou v Kalifornii ve Stanfordu na koleji." podíval se na mě jako bych si snad vymýšlela.
,,Cože? Kdy?"
,,Když jsi čerstvě nastoupil. Sbalila jsem se a utekla. Chtěla jsem s tebou začít znova. Narazila jsem na Thaie a chtěla po něm vědět, kde jsi, ale on se k tomu moc neměl. Později jsem pochopila proč. Řekl mi to nějaký jiný kluk a tak jsem se vydala s Thaiem v patách za tebou. Jenže ty jsi měl zrovna společnost a rozdávali jste si to."
Lucas na to nic neřekl. Jen zhluboka dýchal a přešel k oknu, aby zíral na ulici.
,,Tak to jsi byla ty. Všichni jsme si mysleli, že nějaká holka přišla za Thaiem, ale byla jsi to ty. Proč mi to neřekl?"
,,Protože jsem to nechtěla. Vrátila jsem se poníženě zpátky a svolila ke všemu. Myslela jsem si, že už mě nemiluješ a že bylo prostě pozdě."
,,To jsem si myslel i já, když jsi zmizela beze slova."
,,Thai mi řekl, abych tě víc netrápila, že si zasloužíš víc. Já mu dala za pravdu, ale nedokázala jsem bez tebe být."
Oba jsme měli na krajíčku. Měl rudé oči a já si nestačila utírat slzy.
Měla jsem takový strach mu říct, proč jsem vlastně za ním přišla. Možná by na mě byl naštvaný, že jsem naše dítě zabila, protože jsem nebyla dost silná.
Čekala jsem, kdy mě chytne odvaha za ruku a já to prostě řeknu, ale nedokázala jsem mu ublížit. Navíc se přihrnul doktor.
,,Mám pro vás dobré zprávy. Reaguje na okolí. Když to takhle půjde dál, hned jakmile ho vyšetříme, budete ho moci navštívit." pousmál se lékař a jak rychle se objevil, tak i zmizel.
Skočila jsem Lucasovi okolo krku a musela ho obejmout. Měl radost a já jsem umírala touhou se ho zase dotknout.
Nečekaně zvedl obě ruce a přitiskl mi je na bedra. Obličej zavrtal na moje rameno a já ho pevně držela. Nechtěla jsem, aby tohle někdy skončilo.
,,Lucasi?" ozval se mi povědomý hlas za našimi zády.
Lucas mě rychlostí blesku pustil a poznala jsem jeho matku. Dívala se na mě jako by mě snad chtěla okamžitě vzít za límeček a vyrazit.
,,Mami..."
,,Tak nejen, že jsem se musela o tátovi dozvědět od tvého strýce a ještě ke všemu se tady muchluješ s touhle ženskou. Kde se tu vůbec vzala? Myslela jsem, že je vdaná za Brookse." zamračila se na mě.
Od hádky nás ušetřil doktor, který vzal Lucase k jeho otci. Bohužel já tam zůstala sama s jeho matkou. Kdysi jsme si rozuměly, ale teď na mě byla naštvaná a já ji naprosto chápala.
,,Co tady děláš, kromě toho, že zase oblbuješ Lucasovi hlavu?"
,,Jen náhodou jsem se stala akcionářkou Beta transport corporation."
,,Tak náhodou?" ušklíbla se a nevěřila mi ani slovo.
,,Ano."
,,A proč tady najednou objímáš Luka? Víš, co se natrápil? Dej mu už konečně pokoj."
,,Mrzí mě to. Paní Dixonová, ale já Lucase miluju, vždycky jsem ho milovala, jen jsem nebyla dost silná, abych se vzepřela svému otci. Ani nevíte, jak toho lituju."
,,Tyhle řečičky ti možná žere on, protože má otupenou hlavu z tvýho výstřihu, ale já ne, Renato."
,,Proč bych lhala? Lucas je pro mě všechno."
,,Proto ses vdala za Taylera Brookse?"
,,Vdala jsem se za něho protože se Lucas válel v posteli s jinou, když jsem za ním přišla, že jsem v jiném stavu." vypadlo ze mě naštvaně až jsem se pak popadla za pusu, co to ze mě v amoku vypadlo.
,,Cože?" rozklepala se jí brada.
,,Zapomeňte na to. Hlavně Lucasovi nic neříkejte." popadla jsem kabelku a hodlala odejít.
,,Tak tohle mi vysvětlíš. Jedná se o moje vnouče. Chci vědět, co se stalo?"
,,Moc mě to mrzí, ale já o tom nechci mluvit."
,,Kde je to malé?"
,,Není." rozbrečela jsem se současně s ní.
V očích už nebyla zlost a hněv. Najednou v nich byla bolest a pochopení, když mě nečekaně objala.
,,Před Lucasem jsem také potratila, ani nevíš jak moc ti rozumím jako matka matce."
Nedokázala jsem říct, že jsem byla donucena tohle všechno udělat, abych ušetřila Lucase. Můj otec byl vážně příšerný parchant.
Nevydržela jsem tohle dlouho a musela prostě odejít.
Byla jsem vděčná, že mě Thai vzal se Sally k sobě. Stačil mi bohatě jeden malý pokoj a na jídlo jsem neměla ani pomyšlení. Sally se ke mně chovala hezky, jako kamarádka a byla ráda, když jsem jí něco málo ze svého utrpení řekla. Proto, jakmile se vrátil Thai z práce, našel nás dvě, jak brečíme a objímáme jedna druhou.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top