Po našem společném víkendu jsem si prostě byla jistá, že nám to s Lucasem bude klapat a že mi stálo za to o naší lásku bojovat.

Nikdo na světě by mě nikdy nenaučil na pololetku z matiky na dvojku, kterou jsme s Lukem bohatě oslavili. Víno, pivo a dobrá večeře v restauraci za městem.

Nebavilo mě se skrývat, ale kvůli otci to bylo nutné. Samozřejmě, že čím víc se blížil ples, tím menší pozornost jsem tomu skrývání dávala. Vyšli jsme do nákupního centra nakupovat.

,,Tohle by mohla být ta barva." ukázal Luke na kravatu, která měla barvu Karibského moře.

,,Počkej..." přiložila jsem k ní fotku z mobilu. ,,...jo to je ona." vrazila jsem Lukovi pusu.

Čapli jsme tašku s kravatou a dali si ještě ve Starbucksu kafe. Nikdy by mě nenapadlo, že by nás někdo mohl vidět. Pár krátkých polibků a měla jsem to zpečetěné.

Rozloučili jsme se na rohu a s úsměvem na tváři vkročila do domu. Sotva jsem zavřela vchodové dveře, postavil se mi do cesty otec. Zakousla jsem se do rtu, abych ukryla úsměv a pozorovala jeho rozčílený pohled.

Nic neřekl, rovnou mě čapnul za límec saka a vláčel mě za sebou po domě.

,,Tak já měl za to, že randíš s Taylerem a ty se mezi tím taháš s nějakým troubou, co tě doučoval matiku? Kam jsi klesla?"

,,Tati, to bolí..." sykla jsem, když mě čapnul za vlasy.

,,A bude tě to bolet ještě víc, jestli nepřestaneš."

,,Chodíme spolu." odhodlala jsem se mu přiznat.

Otec mě pustil a zíral na mě, jako bych mu snad řekla tu nejhorší urážku světa.

,,Tohle ukončíš. Tayler je pro tebe ideální partner a mimochodem jsem ti domluvil, že pro tebe přijede v pět." nemohla jsem popadnout dech.

,,Cože?"

,,Já jdu na ples s Lucasem."

,,Ještě jednou Taylera zesměšníš nebo odmítneš, tak ti přísahám, že ten tvůj Lucas něco zažije."

,,To bys neudělal."

,,Že ne? Půjdeš na ples s Taylerem, už je to jasné. Pokud s tím máš problém, může se taky stát, že se nedostane na školu nebo může dostat přes hubu tak, že se už nezvedne z kolečkovýho křesla, dceruško. Tak že si ho bereš na svědomí?"

Do očí se mi vlily slzy. Třásla jsem se a nevěděla co udělat.

Otec hned popadl mojí kabelku s mobilem a strčil do mě, abych se šla připravovat.

Nemohla jsem mu dát košem, ale nemohla jsem s ním ani jít. Sotva jsem se oblékla a vyčesala si vlasy do drdolu, už před domem zastavil Taylerův Jeep. Zatraceně.

Oči jsem měla rudé od pláče, že mi ani na řasách nedržela řasenka. Kdyby mi otec nechal alespoň ten podělaný mobil, abych mu to zavolala a omluvila se, ale tohle mu ublíží.

Nevyšla jsem z pokoje, musel pro mě dojít otec a vytáhnout mě téměř násilím. Nadloktí mi pekelně zrudlo a můj výraz spíš vypadal, jako bych šla na pohřeb než na ples. Na ten očekávaný ples, na který jsem se tolik těšila.

Pod schody čekal Tayler. Ulízaný, s těsným oblekem přes namakaný hrudník a s přiblblým a vítězným výrazem, který říkal: ,,Vidíš, stejně jdeš se mnou na ples".

,,Moc ti to sluší. Nevěděl jsem, jaké šaty si bereš, tak nemám kravatu v barvě."

,,To je mi úplně u prdele." začala jsem zostra a rovnou jsem za to od otce schytala facku.

,,Chudák Tayler je všem pro smích. Budeme se to snažit ututlat. Ve městě se to neví, tak se to nesnaž měnit nebo víš co jsem ti slíbil." výhružně zvedl ukazováček.

,,To je v pořádku. Renata se jen snažila být milá. Určitě to bylo jinak. Lidi toho napovídají. Nechce se mi věřit, že by se dáma jako je Renata snížila natolik, že by se líbala s tím šprtem. Že to tak není?" podíval se na mě Taylor a odstrčil mého otce.

,,Je to tak, Taylere. Snížila jsem se natolik, že jsem se s ním líbala." schytala jsem další příšernou facku.

,,Zavři hubu, ty couro."

Otec byl vzteky bez sebe. Nikdy jsem ho takhle neviděla. Tayler byl ovšem klidný, až mě to znepokojovalo.

,,Bylo to jen takový uklouznutí. Taky se ti přiznám, že jsem měl minulý týden jeden románek, ale my ani nejsme oficiálně pár. Takže jsme to mohli zveřejnit až dneska na plese. Co ty na to?"

Podívala jsem se na otce, který s rukama v pěst přímo pěnil. Zíral na mě a zhluboka dýchal.

,,Vzpomeň si, co jsem ti říkal. Máš to ve svých rukou. Mimochodem, venku stojí nějaké auto." rozbušilo se mi srdce.

Stál tam Luke. Polkla jsem naprázdno a Taylor mi nabídl své rámě. Udělala jsem ty podělaný dva kroky a zavěsila se do Taylera.

,,A ještě něco. Jestli někomu cekneš nebo se budeš tvářit takhle, tak si mě nepřej." pošeptal mi otec.

Vyšli jsme všichni tři před dům, kde už stál Lucas. Sotva zahlédl Taylera, přimhouřil oči a snažil se vstřebat, co se tu dělo.

Vyšla jsem ze dveří zavěšená do Taylera a ten nahodil hollywoodský úsměv.

,,A heleme se, kdopak to tu je? Přivezl jsi mi kravatu?" pustil mě a popošel k Lukovi.

,,Co se to tu děje?"

,,Nechápeš, že Renata jde na ples se mnou? Co sis myslel brejloune? Renata je ti moc vděčná, že jsi jí naučil matiku, ale tím tohle končí."

,,S tebou se nebavím." odstrčil Taylera a šel ke mně.

Tak zatraceně mu to slušelo. Byl ostříhaný a ten oblek mu tak šíleně slušel. Nebylo nic, co bych nechtěla víc než jít s ním.

Podíval se mi do očí, ale já uhnula pohledem kamsi k patníku. Držela jsem se zuby nehty, abych se nerozbrečela.

,,Promiň."

Dostala jsem ze sebe jenom pitomou omluvu. Otec mě vzal za ruku a odvedl k autu.

,,Udělala jsi dobře. Taková ostuda. Tayler se o tebe postará."

,,Tohle ti nikdy neodpustím." posadila jsem se do auta a začala brečet.

Jak tam Lucas stál a Tayler se mu vysmíval. Proč byl život tak nespravedlivý?