13. kapitola
Rodinné oslavy mě sice nebavily, ale tahle byla vcelku fajn. Noah zamluvil luxusní restauraci a opíjeli jsme se vesele koňakem. Měl jsem dobrou náladu a o to víc, když jsem se měl zítra vidět na Renatino přání s tou nejhezčí holkou v celém okolí.
Seděl jsem vedle bratránka a bavili jsme se o filmech. Najednou ztichl a naklonil hlavu.
,,Co je?"
,,Ty vole, tak ta je."
Otočil jsem hlavu směrem, kterým se Roy díval a všiml si nějaké brunetky v minišatech, ze kterých jí čouhaly dlouhé štíhlé nohy. Hned na to jsem si všiml, že jejím doprovodem je Tayler.
,,To je ten kretén od nás ze školy." podotkl jsem.
,,Ale má to štěstí, blbeček." ušklíbl se ještě naposledy Roy a dál se věnoval našemu rozhovoru.
Sešlost byla rozpuštěna asi po hodině a půl. Vyšel jsem ještě ven s Royem, aby si mohl dát brko u vchodu do restaurace. Samozřejmě jsme byli oba nasátý jak Tampax a tak nám nechyběla odvaha.
U vchodu totiž stála ta pěkná brunetka a Roy se hned musel postavit k ní.
,,Ahoj." čekal jsem opodál a smál se mu.
Sotva se však otočila, připadal jsem si jako by mi někdo vrazil pěstí. Byla to Renata.
,,Dej si odchod." hned ho odpálkovala a věnovala se mobilu.
Měl jsem hned sucho v puse. Zatraceně, co tu dělala s Brooksem? Hodlal jsem tedy jít k Royovi, aby si mě všimla.
,,Slečna je obsazená, kámo, copak jsi neviděl toho frajírka co je s ní?" rýpnul jsem si a objal Roye okolo ramen.
Hned se otočila zpátky a podívala se na mě. V jejích očích se zablýsklo.
,,Lucasi?" zůstala na mě zírat.
,,Ty vole, ona tě zná? Vypadáš jako bys neuměl do pěti počítat a ona tě, kurva, zná?"
,,Ale já umím hodně dobře počítat. To by ti leckdo potvrdil." smáli jsme se, ale ona nehnula ani brvou.
Než jsme se zmátořili, princ Tayler byl u nás.
,,A hele? Kdopak to tu je?" culil se a hned vzal Renatu okolo pasu.
Ona však jeho ruku vzala a dala si ji pryč. Jenže on si z toho nic nedělal a začal se k ní tisknout o to víc, aby mi ukázal jaká jsem nula.
,,Jdeme ke mně?" pošeptal jí, ale tak abychom to slyšeli.
,,Odvez mě domů." uraženě ho odstrčila a ještě jednou na mě vrhla nic neříkající pohled.
Roy si zapálil ještě jedno brko a to už jsem mu ho vzal taky. Jak jsem si jen mohl myslet, že by o mě měla zájem, byl jsem to ale idiot.
,,Odkud se znáte?"
,,Ze školy."
,,Ta holka je..."
,,...Bohyně?" dořekl jsem jeho větu.
,,Jo. Zatraceně. Ty zelený oči a ten pohled. To má někdo štěstí."
Představil jsem si ji znovu, jak mě líbá. Do háje, proč to udělala?
,,Lucasi, přijď zítra k jezeru, prosím." došla mi textovka asi o dvacet minut po tom.
Abych ze sebe dělal idiota? To tak.
Docela jsem se divil, ale ráno jsem vyskočil z postele jako toast z topinkovače. Nic mi nebylo až na to, že jsem si bohužel pamatoval událost s Renatou před restaurací.
,,Jaká byla oslava?" lámala ze mě máti.
,,Dobrá."
,,Roy prý pozvracel celou koupelnu, volal Noah." dodal otec a usmíval se.
,,Taky byl sjetej jak skokanskej můstek."
Neděle byla zatraceně dlouhá a můj mobil až moc neodbytný. Oddával jsem se nějaký hře na počítači, když přišla první textovka od Renaty.
,,Čekám tu na tebe."
Tak si čekej. Řekl jsem si. Půl hodina a další SMS.
,,Prosím, přijď."
,,Nemám čas." odepsal jsem.
,,Nechtěj, abych si pro tebe přišla domů."
Tomu jsem se jen usmál. Nemohla vědět, kde bydlím. Takže jsem nahodil ignoraci.
,,Lucasi, pojď dolů." zaslechl jsem máti.
Do háje, co zase chtěla? Seběhl jsem schody.
,,Ahoj Luku." zubila se tu na mě Renata.
,,Máš návštěvu." usmívala se máti a dělala na mě nějaký trapný posunky.
Tohle snad nemyslela vážně? Přijít až ke mně domů?
,,Copak dneska neměl Tayler čas?" čapnul jsem ji za nadloktí a táhl do zahrady.
,,Luku."
,,Psal jsem, že nemám čas. Vysvětlím ti ty nerovnice zítra."
,,Já ti kašlu na nerovnice a ty to víš." pošeptala.
,,A já ti kašlu na ty kecy."
,,Já včera musela jít na tu večeři. Otec mi to nařídil."
,,Já zase musím být doma. Tak jdi."
Kdyby jen máti nestrkala nos do toho, do čeho jí nic nebylo. Hned přispěchala s koláčem a čajem.
,,Před chvílí jsem ho dopekla. Snad vám, Renato, bude chutnat. Odkud se vůbec znáte?"
,,Ze školy." odsekl jsem.
,,Že se tak blbě ptám, vy spolu randíte?" tak to bylo trapný jak kinder vajíčko bez překvapení.
,,Vlastně jo, jdeme spolu na ples." podívala se na mě Renata a máti se hned začala radovat.
,,To je skvělý, to bude mít táta radost, Luku. Taková krásná slečna."
,,Děláš si ze mě prdel?" vyvalil jsem na ní oči.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top