Ani jsem netušila, jak moc se tím všechno zkomplikovalo, ale věděla jsem, že Lucas nebyl rozhodně žádný zoufalec a primitiv. Líbilo se mi, jak jsem ho mohla dobývat já a ne jen znuděně čekat až mě někam pozve.

Stačilo mi vědět, že se mu líbím a ten polibek, co mi opětoval mluvil za vše.

Dál už se věnoval jen matematice. Ani slovo nepadlo o tom, co se stalo a já se pekelně soustředila. Mohla jsem si pogratulovat, protože jsem spočítala fakt hodně příkladů a většinu dobře.

Po skončení doučování jsem mu nic neřekla o pusách, které mi dlužil. Nechala jsem to až na další dny. Nechtěla jsem ho do ničeho tlačit.

Aby věděl, že jsem myslela vážně, co jsem říkala, tak jsem se ve školní jídelně posadila k Lucasovi, Deanovi a Thaiovi. Všichni byli totálně rozhozený a holky na mě házely pohledy, že bych jim nejradši dala facku.

,,Jak se máš Deane? Kam se vůbec hlásíš?" podívala jsem se na něho a on jen polknul.

,,Na něco se tě ptala." podotkl Luke.

,,N-na Princeton." dostala jsem z něho.

,,Hezký a ty Thai?"

,,Asi Yale nebo Stanford jako Lucas. Co ty?"

,,Ta školu nepotřebuje." vysmál se mi Dean.

,,Proč?" podívala jsem se na něho.

,,Protože ty se pověsíš prvnímu pracháčovi na krk." zasmála jsem se, ale moc vtipné mi to nepřišlo.

,,Moc hezký. To si o mně myslíš? Protože můj otec by si to tak přál."

Nejhorší na tom všem bylo, že nejspíš takhle dopadnu. Buď zkusím nejjednodušší vejšku, abych měla být na co ,,hrdá" anebo mě otec pohrne rovnou do chomoutu.

,,Škoda, Lucasi, že nejsi multimilionář, co?" začali se mu smát.

,,Lucas je atraktivní i bez peněz, Deane."

Po tomhle vybouchnul celý stůl smíchy včetně Luka.

,,Už jste dva, co mě dokážou rozesmát."

,,Vážně? Kdo je ten další?"

,,Já sám." brečel Dean smíchy.

Tady to nemělo cenu. Vypařila jsem se z jídelny jako bagety z lednice a pospíchala k jezeru. Byla sice taková zima, že by se i ledový kafe přišlo ohřát, ale já potřebovala ledovou koupel. Hodila jsem na trávu oblečení a šla si zaplavat jen v kalhotkách.Byla jsem si jistá, že k jezeru se koupat rozhodně nikdo nepřijde.

Byla mi sice fakt kosa, ale tak trochu jsem čekala, že přijde Lucas. Dal si načas, protože jsem tam trčela asi hodinu než se objevil s dekou.

,,Tak jak dlouho tu hodláš být?"

,,Než se oteplí." zubila jsem se na něho.

,,Voda je teplá, ale vzduch ledový." zamával na mě dekou a já se hrnula jen s dlaněmi na prsou k němu.

Jeho hlasité polknutí a hluboký nádech mluvil za vše.

,,Promiň za tu jídelnu."

,,Proč sis nesedla k holkám?"

,,Chtěla jsem si sednout k tobě."

,,Proč, prosím tě?" lehce se usmíval.

,,Nezapomněl jsi, co mi dlužíš?"

,,Já?" vyprskl smíchy.

,,Jo ty."

,,Pojď už dovnitř, asi ti mrzne hlava." počechral mi vlasy a vzal mi tašku.

Měl dobrou náladu. Usmíval se a já jen marně doufala, že to bylo kvůli mně. Postavila jsem se zády k němu a shodila deku. Oblékla jsem se a možná trochu cítila jeho pohled na mém těle.

,,Tak tobě už tyhle rovnice poměrně jdou, to budeme muset ztížit." podal mi papír a ukázal na nějaké rovnice se zlomky.

,,To mi děláš schválně..." zamračila jsem se.

Vlastně doučování mělo cenu. Na konci dne jsem uměla počítat i zlomky v rovnici, což bylo něco neuvěřitelného.

Luke si balil učení do tašky, když jsem se opřela o stůl a zastínila papíry a knížky. Vystrčila jsem prsa a vztáhla ruku k jeho límečku. Lehce jsem si ho k sobě přitáhla, ale on se jen smál.

,,Jaká jsem byla?"

,,Ptáš se jako bys tu předváděla taneční číslo."

,,Mám nejlepšího učitele."

Možná se mi to jen zdálo, ale už jsem v jeho očích neviděla tu ignoraci a lhostejnost. Usmíval se na mě a já s ním hodlala flirtovat. Vyzkoušet svoje schopnosti.

,,Co kdybych tě předal Deanovi?"

,,To bys neudělal."

,,Co když jo?"

,,Přišla bych stejně za tebou. Prostě to se mnou umíš."

,,Já? Podle všeho to spíš ty zkoušíš se mnou."

,,A mám šanci?"

,,Máš ještě čtrnáct dnů, aby ses to naučila, takže máš."

,,Lucasi, co to se mnou děláš?" zvážněla jsem.

,,Donutil jsem tě, se to naučit." mluvili jsme dvojsmyslně.

,,Je mi s tebou hezky."

,,Renato..."

,,Prosím, nech mě, abych ti dala pusu." zadíval se mi do očí a já na nic nečekala.