Vláďa koukal na štěňátka a usmíval se. Najednou mi zazvonil mobil, na kterém ukazovalo neznámé číslo.

"halo?" řekla jsem a podívala se na Vláďu, ten mi pohled oplácel.

"sis našla přítele jo ?  tak to ti moc gratuluji, neměla jsi to dělat . Udělala jsi chybu, nediv se až budeš prosit o milost. Jo a nezapomeň, vím kde si " řekl klučičí hlas a zavěsil. Dívala jsem se vystrašeně na Vláďu.

Vláďa vše slyšel, jen vstal a objal mě. Málem jsem se rozbrečela, bála jsem se.

Nikdo z youtube mě nezná až na kluky, a ty by to nikomu neřekli že s Vláďou chodím. 

Zeptala jsem se Vládi jestli by jsme se šli projít. Vláďa se otočil a řekl " stejně tu není ni k jídlu, musíme nakoupit" jen jsem se usmála a šla si pro boty. Celou cestu jsem se tiskla na Vláďu, ten se jen usmíval a spokojeně šel dál. Jeli jsme na Chodov, v metru mě Vláďa furt pusinkoval a já zas jeho. Lidi na nás koukali jak na debily.

Na Chodově 

Vláďa si musel něco zařídit, daly jsme si sraz za hodinu ve Starbucks. 

Vůbec nevím co budu dělat. Šla jsem se podívat do různých obchodu, nikde se mi nic nelíbilo.

Na konec jsem šla do New Yorkeru. Vzala jsem si košík a šla vybírat.

Vzala jsem si tři trička a kraťasy. U kabinek jsem potkala kamarádku Vanesu. 

" O můj bože!!!!!!" začala řvát přes celý obchod a běžela ke mě mě obejmout. 

Vanesu jsem neviděla 2 roky od doby co jsme se odstěhovali z Olomouce. 

Silně jsme se objali a začali si povídat. Povídali jsme si dlouho, dozvěděla jsem se že se nastěhovala s přítelem sem do Prahy, byla jsem ráda. 

"Ještě ti napíšu až dorazím domu" křičela na mě Vany na celí obchoďák.

" Dobře, ahoj" křikla jsem na ní zpět a šla na předem domluvené místo s Vláďou.