DRACO

Usnula, klepala se v mém náručí jako by mrzla. Přikryl jsem nás dekou. Nepřestala se chvět a rány na jejích rukou byli ošklivé a hluboké. Odnesu ji na ošetřovnu, nechci aby byla nemocná a navíc tam s ni mohu zůstat jak dlouho chci. Do jejího pokoje měli každou chvilkou její spolubydlící,a tak jsem šel hned. Vzal jsem jí do náruče a ona se probudila, začala kopat kolem sebe a vymaňovat se z mého sevření. Pak jí ale došlo kdo jsem. Už byla na nohou a pevně mě objala.,, Půjdeme na ošetřovnu Mio nevypadáš moc dobře." řekl jsem klidným hlasem. ,, Jak bys asi vypadal ty kdyby tě chtěl někdo zabít" odsekla naštvaně. Nevěděl jsem jak jí pomoct. Ani sebemenší známka toho jak jí ochránit před Pansy. Až na ten jí opustit, pro její dobro? Ne, pro její život. Teď jsem jí ale uložil do postele a sám jsem šel do sklepení. Potkal jsem Pansy. Jedním švihem hůlky jsem jí uvěznil mezi kamením a špičkou mojí hůlky pomalu se zarývajíc do jejího hrdla. ,,Co jsi to udělala." zakřičel jsem na ní v návalu vzteku který mě pohlcoval. ,, Teď mě dobře poslouchej Pansy, jestli jí zkřivíš jen vlas, ty budeš ta co z toho neodejde živá. Jasný ?" Takhle vyděšenou jsem jí ještě neviděl. Přikývla a když jsem jí pustil běžela rovnou do svojí ložnice. Také jsem chodbu opustil a rozhodl se propadnou do neklidného spánku v měkké posteli.

HERMIONA

Ráno jsem se vzbudila a s rukou jsem nemohla skoro hnout. Rozhodla jsem se jít na ošetřovnu, aby mi rány vyčistili. Madam Pomfreyová se na mě usmála a divila se co jsem zase prováděla, ale rány mi vyčistila a já stihla i snídani než jsem se musela odebrat na hodinu kouzelných formulí. Hodina probíhala jako obvykle. Potom jsem šla s Harrym k Hagridovi protože jsme měli celé odpoledne volno. Chtěla jsem ho strávit s Dracem ale měl hodiny a nechci zanedbávat své přátele. Když jsme přišli k oblíbenému poloobrovi nabídl nám čaj a griliášové hrudky. Měla jsem ráda odpoledne ve kterém jsem mohla být se svými přáteli. Hagrid mě uměl potěšit, říct to nejupřímějším způsobem jak to jen bylo možné. Harry se k němu vracel často, a hlavně po Cedricově smrti, i když už  je to rok co Cedric odešel pro Harryho bylo těžké se o tom bavit a Hagrid ho k tomu vůbec nenutil. Ti dva si měli vždy očem povídat. Kvůli zítřejšímu testu ze čtení ze  starodávných run jsem se vrátila do hradu dřív. Na chodbě jsem se potkala s Ronem. ,,Ahoj" řekl a já se zastavila na kus řeči.,, Ahoj Rone.Jak se máš ?" Podíval se do země jako by tam měl napsanou odpověď. ,,Vlastně celkem dobře ." usmál se a ve vteřině mě držel za hlavu a jeho rty se dotýkali mých. Odtáhl se a usmál se. ,,Teď je mi ještě líp." usmál se a odešel.Pořád jsem tam stála jako přimrazená a až teď mi vlastně došlo co se stalo. Sedla jsem si a podívala se vzhůru. Ve výklenku okna seděl na parapetu Draco. Jedl světle zelené jablko a díval se na mě. Viděla jsem jak jemně pokývl hlavou na nesouhlas skočil z okeního parapetu a já dostala pohled jen na jeho světlé vlasy které za sebou nechával jako led. ,,Draco počkej!" křikla jsem za ním,ale sama jsem dobře věděla že nepočká. Jen šel ladnou chůzí jako by se jen vznášel a z ruky mu vypadla rudá růže na zem. Tohle byl konec. Spadla jsem znovu na schody a začala brečet. Nevěděla jsem jak dlouho jsem tam jen tak seděla a brečela, ale když mě našla Ginny odvedla mě do pokoje. Chtěla se mě zeptat co se stalo ale nebyla jsem schopná vydat ze sebe ani hlásku. A tak jsem dlouho do noci plakala doku jsem neupadla do přerývaného spánku.