20.Kapitola
Ahoj.
Mám tu pro vás další kapitolu.
Je to opět jedna z těch méně povedených kapitol...
Užijte si čtení.😃
...
Štědrý den přišel velmi rychle a mně bylo pořád špatně.Draco už o mě začínal mít opravdu strach.Že mi je i dnes zle jsem mu neřekla.Chtěla jsem si naše první společné vánoce užít.Kromě snídaně. jsme neměli žádné pořádné jídlo.
Chystali jsme spolu Štědrovečerní večeři.Krájeli jsme brambory,okurky, vajíčka a spoustu dalších věcí,co se do salátu dávají.Mohli jsme to všechno samozřejmě urychlit kouzly,ale nechtěli jsme.Užívali si naši společnou práci za zvuku koled.Byla to taková ta klasická vánoční atmosféra.
Začala jsem si tiše pobrukovat,ale po chvilce jsem začala mevědomky zpívat nahlas.
Písnička skončila a já ztichla.
,,Hezky zpíváš,"poznamenal Draco jen tak mimochodem.
,,Díky."Trošku jsem zrudla.
,,Kde jsi se naučila zpívat?"
,,Na mudlovské základce."
Dochystali jsme salát a šli si sednou na gauč.Přitulili jsme se k sobě a zaposlouchali se do zvuku koled.Chvíli jsme tak relaxovali a já dostala dobrý nápad.
,,Nepůjdeme ven?"
,,Jo,klidně."
Teple jsme se oblékli a šli.
Vedla jsem Draca na náměstí,kde stálo kluziště.Drakovi došlo o co mi jde a trochu zpomalil.
,,Ale notak pojď Draco.Přece se nebojíš."řekla jsem škádlivě.
Usmál se a dál šel sebejistě.
Půjčili jsme si brusle a nazuli si je.
Draco bruslil fakt dobře,což mě překvapilo.
,,Nevěděla jsem,že umíš bruslit."
,,Tak to toho o mě nevíš ještě hodně."
Po cestě domů jsme se koulovali a vrátili se celí mokří.
...
Po večeři jsem se přesunuli ke stromečku.Rozbalili jsme si každý dárky od rodiny a přátel.Já dostala svetr od paní Weasleyové,náušnice od rodičů,Ginny a Harry mi poslali nečekaně knihu o Hipogryfech,Neville a Lenka nějakou zvláštně vypadající rostlinu.
Draco měl na své hromádce originální výtisk knihy,vstupenky do divadla na operu a spoustu dalších věcí.
Vzala jsem krabičku s dárkem pro něj a podala mu ho.Strhla papír a podíval se dovnitř.
,,Díky,"řekl s pohledem pořád upřeným na hodinky.
Natáhl se a podal mi černou,úzkou krabičku.Otevřela jsem ji.Prsty jsem přejela po smaragdu zasazeném ve stříbrném náhrdelníku.
,,Děkuji, "zašeptala jsem směrem k Drakovi.
,,Nemáš za co," řekl s úsměvem na rtech.,,Líbí se ti?"
Přikývla jsem.
Draco mi ho pomohl zapnou.
,,To jsem rád."
Byla jsem šťastná a úspěšně jsem ignorovala nevolnost, která přetrvávala.
...
Děkuji za přečtení a omlouvám se za pravopis.
Ahoj😃
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top