Ahoj.
Moc bych chtěla poděkovat svojí kamarádce,která mi pomohla napsat a upravit básničku štěstí.
Proto jí věnuji tuto kapitolu:Borivoj03
Užijte si čtení.😃

...

Po týdnu jsme si pomalu začali balit kufry.Zítra vyrážíme domů,ale ještě před tím jsme se chystali na večeři.
,,Můžeme jí?"zavolal Draco z předsíně.
,,Ano,"zavolala jsem a rychle se utíkala obout.
Měla jsem oblečené černé šaty a lodičky.Vlasy jsem si stáhla do drdolu.
Draco měl oblečený černý oblek a šedou košili.
Přemístili jsme se do jedné temné uličky a odtud k restauraci šli pěšky.
---
Posadili jsme se ke stolu a donesli nám jídelní lístky.
Po chvilce přišel číšník a podal mi kytici růží se vzkazem.

Štěstí

Co je to štěstí
Často sem se ptal
Temnotou šel
Sám sobe se smál

Kde ho najdu?
Kdepak je?
Je tu vůbec?
Hledá mě?

Jsem jen krutou obětí?
Ja chtěl sem s ní být
Pouze něžné objetí
Nejen o něm snít

Byla jsi to ty,
Má lásko,
Můj nádherný sne,
Jež rozveselí zbytek tak smutného dne.

Hermiono , štěstí moje
Prosím ať mi láska tvoje
Navždy zůstane...

Dočetla jsem a z očí se mi tekly potoky slz.
,,Draco,"hlesla jsem.
,,To je tak nádherné."
,,Neplač prosím."
,,To jsou slzy štěstí."

Po jídle přišla kapela a začala hrát.
,,Nechceš si zatančit?"
,,Ráda,"odpověděla jsem s úsměvem.
Vstali jsme.Obmotala jsem mu ruce kolem krku a on mě kolem pasu.
Začali jsme se pomalu kolébat do rytmu hudby.
Přitiskla jsem se k němu blíže a položila si hlavu na jeho rameno.
,,Miluji tě,"zašeptala jsem.

...

Děkuji za přečtení a votes.
Tohle je předposlední kapitola...😢
Ahoj.