Alice se rozhlédla okolo sebe. Obklopilo ji pár mužů. Většina na ni mířila pistolemi. Polkla. Začala pochybovat, jestli byl opravdu dobrý nápad, aby se vrátila do 21. století. Společenství zradila a Lóže jí jde po krku, protože ji pokládá za nepřítele. Její dcera Diamond se postavila před ni.

„Pane Georgi," oslovila ho Diamond, „prosím, vyslechněte mě. Alice přišla v míru. Myslíte si, že bych žila, kdyby nadále patřila k našim nepřátelům? Pokud jí poskytnete azyl a ochranu, jistě vám poví všechno, co ví o jejich tajných plánech, že Alice?"

Alice se na ni nejdříve šokovaně podívala. Pokud jim něco prozradí, ani Christian ji nezachrání, pokud to hrabě zjistí. Ale poté pochopila. Diamond jí dala možnost, aby jim dokázala, že přišla v míru. Proto přikývla. „Samozřejmě ano. Prozradím vám jejich tajné plány, pokud o to stojíte."

Pan George si měřil uprchlici před sebou. Nevěřil jí. Ale znal pravdu. Věděl, čí je opravdu Diamond dcera. Alice Carlyleovou poznal jako mladou dívku, která studovala na Akademii umění. Šokovalo ho, když se přidala k hraběti. Společenstvo v tu dobu na svoji stranu přetáhlo velmi silnou ženu, ačkoliv si to nikdo nemyslel. Alice také studovala historii cestování časem. Nastudovala jejich slabiny, které poté prozradila nepřátelům.

„Alice sem přicestovala z 18. století. Riskovala jen proto, aby mě ochránila. Jako její dcera mám právo na to, aby byla u mě. Nebo mi snad chcete odpírat mou pravou matku, pane Georgi? Netvrdil jste snad nedávno, že pouto mezi matkou a dcerou je to nejsilnější?" pozvedla Dia obočí.

Ruby, která se nachomýtla k jejich rozhovoru, zalapala po dechu. Tohle opravdu netušila. Ale zároveň se jí to nezdálo nemožné, protože se Diamond nehodila do jejich rodiny. Takže se správně jmenuje Jamesová. Všechno v Rubyině hlavě scvaklo dohromady.

„Takže tedy dobrá, paní Jamesová. Následujte mě prosím do mé kanceláře. Promluvíme si. Slečno Diamond, je mi to líto, ale vy musíte zůstat tady. Tohle je soukromá věc Lóže. Slibuji, že se vaší matce nic nestane. Ochranka zde zůstane také," mrkl na ni pan George.

Ruby Die stiskla rameno. Tím jí zabránila, aby nevyletěla z kůže a také jí tím dala patřičně najevo, že se nemá čeho obávat. Panu Georgeovi plně důvěřovala. On své slovo vždy plní. Diamondina ramena se mírně povolila.

Alice následovala pana George do jeho kanceláře. Posadila se do měkkého křesla. „Dáte si čaj nebo kávu na nervy?" zeptal se jí mile. Alice se mu nezdála nebezpečná. Opět se z ní stala ta citlivá dívka, kterou znal před pár lety. Alice si pohrávala se svými vlasy.

„Můžete mi prozradit, kde se nachází to slavné sídlo, místo, kde jste se všichni scházeli?" zeptal se pan George.

Alice otevřela pusu. V ruce se jí ozývala nepříjemná bolest. Skousla si ret, aby tomu zabránila. Málem zavyla bolestí, když bolest prostupila celým tělem. Ale i přesto promluvila. „Společenstvo svá místa často mění. Občas se všichni sjedou do Německa, Francie, ale sám hrabě bydlí v Belgii na zámku..."

Větu nedokončila. Místo toho se sklátila na zem v bolestivých křečích. Její tělo sebou zmítalo. Oči se jí zvrátily dozadu. Pan George nad ní vyděšeně stál. Co se to s Alice stalo? 

OPRAVENO: 05.04. 2019