21. kapitola
Alice proklouzla zpět na chodbu. Diamond ji ihned následovala. Rozhlédla se po ztichlé chodbě. Z jedné místnosti naproti nim se ozývaly hlasy, ale ven nikdo nevyšel. Diamond se zaposlouchala do křiku pana George. Chtěla slyšet o tom, co si povídají, ale z pokoje přicházely jen zvuky. Pokrčila rameny.
Alice svěsila ramena. Blonďaté lokny si zastrčila za ucho. Postupovala po chodbě. Nervozita v ní narůstala. Co se stane, když ji chytí? Musí se nepozorovaně proplížit, aby ji nechytli, jinak skončí. Už to, že utekla od Christiana, hodně riskovala. V ulicích Londýna ji málem zabili, kdyby se nedostala k domu Montroseových, kdyby jí neotevřela Grace Shepherdová.
„Alice... teda mami, takže je to pravda. Já jsem tvoje dítě. Ale proč jsi mě unesla, když teď stojíš na druhé straně?" nakrčila Diamond obočí. Hlasy v místnosti utichly. Alice sebou trhla. Nedočkavě pohlédla ke schodišti. Ráda by se zdržovala se svou dcerou, ale čas kvapil. Za chvíli je může někdo nachytat.
„Diamond, vysvětlím ti to rychle. Když mi tě sebrali, zaslepil mě vztek. Přidala jsem se k nim na truc. Nic mě v rodě Carlyleových nedrželo. Jen ty. I kdybych se vloupala do domu mé matky a vzala tě, jak bych tě ukryla před ostatními. Christian o tobě nevěděl. A ty by si se ocitla v nebezpečí."
„Dobře, tohle chápu, ale proč jsi mě unesla? To mi stále vrtá hlavou."
Alice si povzdechla. Občas jí otázky její dcery připadaly dotěrné. Ale jak jí má vysvětlit, že to prostě nešlo, aby ji nechala tady, když mateřské pudy byly silnější než ona? Dia mezitím netrpělivě čekala na vysvětlení.
Alice ji pohladila po tváři. Diamond ucítila sálající horko z její tváře. Zavřela oči. „Dio, tak jsem ti říkala jako malé. Christianovi věřili natolik, že mu umožnili, aby se staral o jednu dívku. A ta volba padla na tebe. Znala jsem naši vilu dobře. Věděla jsem, kde se nachází poplašné zařízení. Vyřadila jsem ho z provozu a tebe unesla. Toužila jsem tě mít zase u sebe."
Diamond se usmála. To, že nese příjmení Jamesová, znamená, že Isabelle není její sestra, jak si původně myslela, ale sestřenice. Nemusí ji poslouchat. Strýček jí byl sympatický, ale teta se sestřenicí rozhodně ne. Ty se sobě navzájem podobaly jako vejce vejci, jako dvojčata. Obě dvě byly tak příšerně manipulativní a upjaté.
Zabořila hlavu do Aliciných vlasů. Cítila z nich domov a vůni jasmínu. Alice jí objetí oplatila. Pohupovaly se do rytmu hudby, kterou slyšely jen ony. Tohle Alice prováděla s Diou, když se objevili v osmnáctém století.
„Co tu děláte? Kdo je to, Diamond? Ach. Panebože. Alice Jamesová."
OPRAVENO: 05.04. 2019
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top