14. kapitola

Alice vypadla ze zářivého světla. Spadla na ulici. Po dopadu ji bolely záda. Bolestivě si je promnula. Střelila pohledem směrem ke tmě, jestli ji někdo neviděl. Schovala křišťál zpět do kapsy. Rozhlédla se po ulici. Za rohem slyšela jezdit auta. Musela najít nějaké oblečení, které se nosilo teď. Pátravě se rozhlédla po ulici.

Obklopovalo ji spousta domů s byty. Každý měl balkón. Na jednom z nich viděla viset prádlo na šňůře. Odhadovala to tak na svoji velikost. Nikdy nekradla, ale pro Diamond by obětovala cokoli. Přešla k požárnímu schodišti. Její drobná postava neustále sklouzávala po příčkách. Její síla ubývala. Spoustu jí vypotřebovala na provedení kouzla a k přenosu o tři sta let do budoucnosti.

Do třetího patra jí zbývalo jen pár metrů. Poslední síly využila k přemetu, aby se vyhoupla na balkón. Zkoumala oblečení. Vonělo po levanduli a růžích. Připomínalo jí to prázdniny na venkově u babičky. Odhadla, že by to měla být její velikost. Popadla pár svršků a slezla zpátky na ulici. Schovala se za roh, kde se převlékla.

Natáhla na sebe světle modré džíny, bílou košili a červený kabát se šedivým baretem. Obula si tmavě šedé kozačky. Místo tohohle oblečení pověsila k prádlu to své, které si přinesla z osmnáctého století.

Vyklouzla na rušnou ulici. Nohy ji nesly, kam se jim zachtělo. Londýn se tolik změnil. Sice tu nevyrůstala, ale často sem jezdila na služební cesty, když pracovala. Ale hlavní město Velké Británie znala trochu jiné. Teď bylo více modernější. V dálce viděla vysoké mrakodrapy ze skla. Už za ní se stavěly. Dříve si přála mít kancelář v jednom z nich. Dívala by se na procházející lidi pod sebou a pozorovala oblohu.

Ale ne každý sen se vyplní. Ona na své přání zapomněla. Mezitím potkala Christiana, otěhotněla a přidala se k těm, které její rodina nenávidí. Její holčičku jí vzali, ale ona si ji dokázala vydobýt zpět. Teď to dokáže znovu. Mrkla na ukazatel ulice. Od sídla rodiny Montroseů se nachází jen kousek. Brzy už ji uvidí.

•••

Emerald se probudila. V uších se jí ozývalo podivné zvonění. Zahýbala nohou. Kotník ji bolel. Sykla. Odhrnula peřinu. Celý její kotník pokrývala bílá látka. Od Ruby už to slovo slyšela, když se vrátili zpátky. „Přineste obinadlo, vyvrkla si kotník!" křičela na ostatní.

Ona se mezitím zhroutila na zem. Všechno ji bolelo. Se zasténáním se položila zpět na postel. Na nočním stolku zahlédla šustivou věc s ledem uvnitř. Přiložila si ji na kotník. Bolest se trochu zmírnila. V hlavě se jí ozývalo rytmické bodání. Snad si nic neudělala s uchem. Přišla snad o sluch?

Zkřivila obličej. Všechny její vzpomínky obehnala mlha. Pamatovala si skoro všechno, když roztříštila smaragd, ale poté už si nic nevybavila. Jako poslední vzpomínka jí zůstala, když Ruby křičela slovo obinadlo. Před očima se jí mihl výjev, když Nathaniel vystřelil, letící kulka, která se zabodává do nohy blonďatému chlapci, Lucasovi. Jako další výjev přišel roztříštění jejího smaragdu a zraněná Diamond.

Smaragd. Píchlo ji u srdce. Ten už zpět nikdy nezíská. Oni ho zničili. Emerald už nenaplní své poslání. Nepomůže Ruby a Diamond. 

OPRAVENO: 02.04. 2019

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top