O čtyři roky později

Vítr ji ostře bičoval, když stoupala do mírného kopečku, které lemovaly malé mramorové náhrobky. Vlasy jí létaly okolo tváře, nespoutané a nesvázané žádnými pravidly, ale jejímu ohni, který před čtyřmi lety navždy vyhasnul, se vůbec nepodobal. I tak si ale žila na vlastní noze, i když své rodiče občas navštívila. Z plného doušku si užívala toho, co moderní svět nabízel. Už jí nikdo v ničem nebránil a ona životem proplouvala snadno.

V rukách držela rudé růže, z nichž vítr unášel okvětní lístky po celém hřbitově. Vypadaly jako malé rudé šmouhy krve, kterou už nikdy nechtěla vidět. Jen krev a prokletí tohle všechno zavinilo. Nikdo jiný, i když ona na tom sama nesla svůj podíl, když je zradila. Nikdy jí neodpustila, i když se o to poslední z nich snažila celou dobu.

Diamond se zahalila do teplé bundy. Ruce jí mrzly. 21. března a jaro si pořád dávalo na čas. Venku stále panovaly mrazy. Předešlý rok ji všude vítaly malé bílé bledulky a sněženky, ptáci pěvci si zpívali svou vlastní symfonii, která se okolo ní radostně točila. Dnes vak všechno utichlo a společnost jí dělal jen kvílející vítr, který ráno bouchal okenicemi, když otevírala okno.

Po namáhavém výstupu konečně stanula před jejím hrobem. Černý mramor na ni působil smutně. Sama by jí vybrala něco jiného, ale ona si to tak přála. Emerald myslela dopředu a už v devatenáctém století si sama vymýšlela svůj velkolepý pohřeb. Přála si hrob z černého mramoru. Její praví rodiče ho však ozdobili, aby uctili její věčnou památku.

Z náhrobku se na Diu usmívala přívětivá tvář rusovlásky, jejíž ohnivé vlasy jí vlály okolo tváře. V zelených očích jí poskakovaly jiskřičky života. Tvářila se ale trochu plaše a stydlivě. Vedle jejího bílého vyvedení na náhrobku byl vyrytý drahokam - její smaragd. Ten po smrti své paní ihned vyhasl. Uložili ho spolu s ní do hrobu, aby ho stále měla blízko svému srdci.

„Ahoj, Em," pozdravila ji Dia neslyšně. „Rok co rok. Dnes jsem to nemohla vynechat, to bych ti neudělala." Diamond přejížděla po ozdobném zlatém písmu.

Emerald Colettová. Jejího data úmrtí a narození si nevšimla, ale zaujal ji citát. Dobro přežije, pokud mu to umožníte. Čas a prostor v tom nehrají roli. Přežila jsem sama cestu dlouhou dvě stě let.

„Ten citát je opravdu vystihující," pronesl za jejímu zády další hlas. Diamond se v mžiku otočila. Hleděla do očí své kamarádce, někdy i sokyni. Safírové oči ji beze slov zkoumaly. Okolo obličeje Sapphire spadaly tmavé vlny, které si jindy vázala do drdolu. Dnes se každá z nich rozhodla vzdát hold Emerald. Jejímu ohni se však žádná z nic nevyrovnala. „Zdravím tě, Dio."

„Dlouho jsem tě neviděla, Sapphire. Naposledy před dvěma lety v Bruselu. Co děláš teď?" oplatila jí to Dia.

„Studuji historii a anglickou literaturu. Slyšela jsem o tobě, že jsi teď půl roku žila v Indii a Thajsku. Alice říkala, že ses vrátila minulý týden. Hodně cestuješ, užíváš si života," ztichla Sapphire. Obě dvě věděly, co mezi nimi visí ve vzduchu. Každá děláme to, co Emerald nikdy nezažila.

„Myslíš si, že by si tohle přála?" hlesla Sapphire potichu.

„Co?" nakrčila Dia obočí.

„Abychom se všechny tři hádaly. Mohly bychom Ruby odpustit. Sama za to nemůže, jen to dělala všechno kvůli Lucasovi. Pamatuješ si? Sama jsem stála na jejich straně, protože jsem si myslela, že dělám správně. Ty jsi moc statečná na to, abys jim vzdorovala, ale já bych udělala to samé," povzdechla si Sapphire.

„Třeba bychom to mohly zkusit," nakousla za nimi černovlasá dívka s vlasy v dlouhém copu. Ruby žila už dlouho s Lucasem v USA. „Chtěla bych to zkusit. Prosím."

„Co ty o tom víš?" zasyčela na ni zlostně Diamond.

„Já se omlouvám, ale prosím," podívala se na ni Ruby se slzami v očích a položila na její hrob fialové karafiáty.

„Proč bychom o to měly stát?" štěkla na ni Diamond rozčileně.

„Protože jen s časem se staré rány hojí a nové přibývají," hlesla Ruby.

Sapphire vrhla po Die prosebný pohled, která nakonec stroze přikývla. „Poslední malá šance, Ruby Thatcherová. Nenech zbytečně zemřít další z nás." 

I když tohle mělo vyjít už měsíc předtím, ale něco se mi do toho připletlo, takže jsem bonus nakonec nezveřejnila. Ale teď vám ho sem přináším. Snad vám to odpovědělo aspoň na nějaké vaše otázky, protože by měl vysvětlovat, co se dělo po epilogu. :)

OPRAVENO: 13.04. 2019