Na Ruby se otočily šokované tváře jejích kamarádek. Zradila je, zradila. I když by tomu žádná nejraději nevěřila, všechny cítily to chvění ve vzduchu, jak jim vzduch napovídal, že je to pravda.

Jedna z nich daruje duši, druhá krev a třetí zaplatí svým vlastním životem, mládím i duší. Ta poslední rituál řídí, o její zradě nikdo netuší. Na jakou stranu se přidá? Nikdo by to neočekával od Ruby, protože to ona je sama našla. Jak se však zdálo, každý se může ve všem mýlit.

„Jak si mohla?! Já věřila, že ty přineseš ve světě mír, když jsi nás všechny spojila. Byla jsem bláhová a za svou chybu tvrdě zaplatím," zavrtěla hlavou Dia. Upírala na Ruby žhnoucí oči.

„Diamond, prosím, musíš mi věřit. Oni mě k tomu přinutili. Dělala jsem to všechno, abych udržela Luca v bezpečí. Také bys udělala pro lásku všechno. Je to to jediné, co na světě vydrží dlouho. Jediné, co mi ještě zbývá," vzlykla Ruby.

Všichni ji opustili, tak jak si myslela. Diamond jí už neodpovídala, jen se znechuceně otočila. Ostatní mlčeli, stále šokovaní tím, co vylezlo z jejich Ruby.

V dálce odbilo dvanáct hodin. Zvedl se prudký vítr. Nebe se odhalilo, mraky odpluly pryč. Zůstalo jen ticho a tma, která okolo nich ladně tančila. I hvězdy mlčely. Na oblohu zavítala stříbřitá luna se safírovým odstínem. Svítil a třpytil se jako safír.

Ruby, Diamond, Sapphire a Emerald se pod jeho silou třásly. Okolo nich se zvedla stříbřitá clona, která je obklopila ze všech stran. Všechny čtyři se zvedly do vzduchu. Jejich pozorovatelé je s údivem sledovali.

Chyťte se za ruce, poručila jim Ruby náznakem úst. Sice ji nenáviděly, ale v proroctví stálo, že ona rituál řídí. Dia našpulila pusu a odmítla. Prosím. S rezignováním se jejich ruce spojily. Ze všech stran vyšel oslňující záblesk. Najednou se více setmělo a ochladilo. Všem čtyřem dívkám po těle běhala zima. Do jejich kruhu vstoupila temnota. Hrabě se dostavil.

„Mé milé krasotinky, drahokamy, vítám vás na svém místě," zakrákal nakřáplým hlasem. Když přišel o svou nesmrtelnost, stárnul mnohem rychleji než ostatní. Gwendolyn s Gideonem věnoval úsměv. Gideon zatnul ruce v pěst. „Všichni jsme se tu sešli proto, abychom oslavili nástup a zrození fénixe!"

„To se nikdy nestane," zasyčela na něj Sapphire.

„Nebuď tak naivní, má milá, výhra dobra už dávno vyšla z módy," zašklebil se na ni hrabě. „A nyní prosím dovolte. Já s naší drahou Ruby tento rituál řídíme."

„Donate sanguine!" vyšlo z úst Ruby a hraběte.

Tohle však nebyl její hlas. Mluvila starověkým hlasem, který zněl jako syčení. Diamond se zlomila v pase a klesla na zem. Z jejích bledých rtů vycházelo vřeštění, ze kterého mrazilo do morku kostí. Rukávy se jí vyhrnuly. Na odhalených pažích se jí vytvořily řezné rány, ze kterých odkapávala krev. Hrabě k ní přistoupil a krev hltavě vypil.

„Ruby, přestaň, prosím!" křikla na ni bezmocně Sapphire.

Věděla, že teď bude řada na ní. Hleděla na svou kamarádku, nepoznávala ji. Jako by jim byla Ruby vzdálená na několik kilometrů daleko. Už se nevzpamatovala. Byla to jen bezvládná loutka v rukou hraběte.

„Donate meam!" zněl další rozkaz.

Sapphire se bez dalšího odporu svezla do trávy. Prohnula se v zádech a z jejího hrdla vyplula do vzduchu hutná mlha. Její duše. Zamířila k hraběti, který ji s radostí pohltil. Se srdečným úsměvem se obrátil na poslední z nich, která stále zůstávala jako jediná. Ona k němu měla nejblíže, než by čekala.

„Drahá Emerald, ty jsi ta nejvzácnější z nich a pro mě nejdůležitější. V tobě se ukrývá jedna má polovina, která hrdě čeká, než ji pojmu do sebe. Tvůj život je cenný. Proto si ho vezmu. Věz, že jsi posloužila pro větší účel, než si zasloužíš. Měla bys být poctěna."

Emeraldin dech se zadrhl. Pozorovala, jak vlasy hraběte do sebe znovu získávají svou havraní černou barvu. Vrásky se mu vyhladily. Jeho tělo mělo znovu svaly. Šklebil se na ni pohledný třicetiletý muž, po kterém by šílela každá žena, kdyby neukrýval prohnilou duši. Emerald zavřela oči a odpočítávala minuty a sekundy do svého konce.

„Donate vitae!"

Její tělo ochablo. Emerald naposledy vytřeštila oči. Ani to nebolelo a ona zahlédla světlo na konci tunelu. Běžela, aby se k němu dostala co nejdříve. Z jejích očí se vytratily jiskřičky života a kruh se přerušil úplně. Světlo zmizelo. Její tělo spadlo dolů na trávník. Rudé vlasy se okolo rozprostřely jako nezkrotný oheň. 

Už nám zbývá jen epilog, který vyjde zítra.

OPRAVENO: 13.04. 2019