Sapphire si prohlížela lístek papíru, na kterém bylo úhledným písmem s kudrlinkami napsáno čas a místo. Její hlava usilovně přemýšlela, kdo to mohl napsat a proč. Jméno jí žádné nenapadalo a navíc dotyčný nenechal žádný podpis. Jen cizí iniciály, které teď luštila.

Uvnitř její hlavy klíčilo podezření. Kdo by jí posílal obyčejný papírek s místem schůzky bez obálky? Služebná, která si to přečetla, ho mohla kdykoliv předat jejím rodičům. Sice jim nic důležitého netajila, ale svou soukromou poštu si chtěla nechávat pro sebe. Na to měla přece právo, ne?

Očima sklouzla ke dveřím. Klika se nepatrně pohnula. Sapphire zatajila dech. Krve by se v ní nedořezal, jaký dostala strach. Začala panikařit. Za dveřmi se ozývaly sápavé zvuky. Potichu se proplížila ke dveřím a do rukou uchopila svícnem. Dveře se opatrně otevíraly. Připravila se mrštit svícen po zloději.

Překvapeně vydechla. Když přicházející Vincencie zahlédla vyděšenou Sapphire, rozchechtala se. Její smích se rozléhal na celou chodbu. Rodiče je z chodby okřikly, ať jsou zticha.

„Ten tvůj výraz," zaškytala se Vinc, „kdyby ses viděla, jak jsi vypadala. Prostě strašné."

„To nemyslíš vážně?! Víš, jak jsi mě k smrti vyděsila? Krve by se ve mně nedořezal," vyplísnila svou mladší sestru. Vincencie se usmívala jako měsíček na hnoji. Svou starší sestru obdařila pouze zářivým úsměvem.

„Dobře, dobře, uznávám, že jsem tě vystrašila. Omlouvám se. Ale přinesla jsem ti něco, co by to mělo spravit. Tohle jsem našla ležet na stole. Nechali to tam rodiče. Podívej se do toho a uvidíš. Spousta toho nedává smysl. Cestování časem, drahokamy, proroctví a modrý měsíc."

„Ukaž mi to," vytrhla jí to Sapphire z ruky. „Víš co... Utíkej si hrát, já mám ještě práci," vystrčila ji Sapphire ze dveří.

Otevřela deník v kožených deskách na jedné ze stránek. Hledala všechno, co by jí mohlo pomoci a co jí rodiče neprozradili.

Modrý měsíc s sebou přináší novou éru obětí. Orel znovu povstane a ujme se vlády v plné síle. Kdo bude odporovat, brzy skončí.

To, co stane se, zvrátit zpět se už nedá. Orel povstane, vlády ujme se. Popel nahradí plameny, z plamenů se stane zkáza a nakonec zůstane konec.

Sapphire dočetla pár posledních slov. V její mysli se objevily pochybnosti. Říkali jí rodiče pravdu? Nepochybuje o nich zbytečně?

Do očí se jí natlačily slzy. Věděla, že text je pravdivý. Proč by ho jinak schovávali a ukrývali ho před ní? Rozčileně mrštila deníkem do kouta. Z očí jí vytekly horké slzy. Vytáhla ze skříně teplý kabát. Ještě jednou si přečetla vzkaz na papírku.

Přijď do parku u Backinghamského paláce. Přijď sama a přines s sebou i safír. Očekávám tě v devět hodin večer. E., S.

OPRAVENO: 11.04. 2019