Ruby si pohupovala kabelkou do rytmu melodie, kterou si zpívala. Vedle ní šel Lucas. Usmíval se a křenil, což Ruby iritovalo. Doteď jí nechtěl prozradit, co pro ni vymyslel na svatého Valentýna. Jejich taxík zastavil v menší zaprášené uličce, odkud ji Lucas vedl směrem do kopce. Krk se jí zaléval potem, ale snažila se s ním udržet dál. Venku se už stmívalo.

Ulice okolo nich pokryla krajkovaná tma z modrého hedvábí. Na nebi zářila stříbřitá luna jako kotouč světla a naděje pro ty, kdo zabloudí v téhle tmě. Od úst jim stoupala pára a do kabátů zalézala zima. Ruby se klepala. Litovala, že se neoblékla tepleji. Doufala, že ji Lucas spíše pozve na večeři do restaurace, ale on ji nutil, aby se lopotila do kopce.

„Lucu, aspoň mi, prozraď, kam to jdeme! Před chvílí jsme minuli muzeum nějakých lodí. Ani se tak netvař, byla jsem tady s mámou o Vánocích, protože mi došla inspirace ke kreslení. Ale prosím, už mě dál nenapínej!" založila si rozčileně ruce na hrudi. Všechna slova vyslovila břitkou francoužštinou.

„Jsi nějaká chytrá," poškádlil ji, „ale máš smůlu, budu tě ještě chvíli napínat, protože mě to baví." Jeho hlasitý smích vyplnil prostor okolo. Dostala chuť mu dát pohlavek.

„Lucasi! To není vtipný!" zamračila se na něj. Neustále bloudili v kruzích, zakopávali o stejná místa v parku, lavičky i stromy, ale on si vedl dál svou a trval na tom, aby pokračovali dál. Nejdříve si myslela, že navštíví muzeum. I to by uvítala raději, přestože tady už byla skoro pokaždé.

Lucas si vyhrnul rukáv od černé bundy, aby zkontroloval čas. Zbývalo jim pár minut. Když se otočil k Ruby, dívala se na něho se rty staženými do úzké linky. Pohled na ni ho zase rozesmál. Ruby byla frustrovaná, měla toho už po krk. Natáhla ruku, aby ho praštila do zad a tím ho dostala do reality. On ale její ruku včas zachytil a přitáhl si ji k sobě do pevného objetí. Ruby vykolejeně vytřeštila oči.

Něžně ji políbil na rty. Byla to souhra rtů jako ladné taneční kroky. Ruby se zdálo, jako by se ocitli ve víru tance plného vášně. Její ruce ho objaly okolo krku. Lucasovy dlaně se usídlily na Rubyině pasu. Zvedl ji do vzduchu. Zatočil se s ní. Ruby se od něj odtrhla a nadšeně zavýskla. Se smíchem ji položil zpátky na zem. Líbla ho na tvář a odběhla mu dál po cestě. Tím naznačovala, že by měli raději přidat do kroku.

Ruby mu svou dlaň vtiskla do té jeho. Byla červená a zmrzlá, protože si sebou nevzala rukavice. Jejich vzájemná blízkost ji na chvilku zahřála, ale v dalším momentě se třásla zimou. Její oči se rozzářily. Už tušila, kam mířili. Teď stoupaly po schodech k tyčící se budově.

Hodiny na Greenwichi právě ukazovaly osm hodin. Nad Londýnem se rozlehlo zvonění tisíců zvonů, jež ohlašovaly osmou hodinu. Ruby se do rytmického zvuku ponořila. Vnímala každý svist zvonu, poslouchala pravidelné pohyby v rozestupových intervalech. Najednou jí připadalo, že všechno neživé začalo dýchat a žít.

Její pohled klouzal po čáře nakreslené na zemi. Zde se země rozdělovala na dvě polokoule. Vybavila si, jakou hru hrála Dia, když ji sem Ruby zavedla před dvěma měsíci. Proskakovala z jedné strany na druhou a nadšeně volala na Ruby: „Teď už na mě nemůžeš!"

Z myšlenek ji vytrhl dotyk Lucasovy ruky na tváři. Se zrudlými lícemi se k němu otočila. Políbil ji na dlaně a prstem namíříl její obličej směrem k nebi. Na tmavě safírové obloze zářily jako diamanty hvězdy. Blikaly na Ruby, jako by znaly všechna Rubyina tajemství. Zatajila dech.

Okolo ní jedna proletěla. Měla pocit, že za ní viděla zářící chvost, který sliboval, že všechno bude dobré. „Ruby," promluvil Lucas. „Když jsem tě poznal, netušil jsem, že to budeš zrovna ty, se kterou najdu věčné štěstí. A já jsem za tebe neskonale rád. Tohle je malá pozornost, myslel jsem, že se ti to bude hodit."

Rubyino srdce se rozběhlo závratnou rychlostí. Dech se jí zadrhl. Opatrně rozbalovala věc v šustivém papíru. Vypadl na ni skicák s deskami. Desky byly vytvořené z jejich společných fotek. Do očí se jí nahrnuly slzy. „Děkuji," políbila ho na rty.

A tak tam stáli, líbající se pár pod hvězdami, dokud se z nich nestaly rampouchy, nebo je z láskyplného momentu nevytrhlo zvonění mobilu.

Rucas moment 😍💕

OPRAVENO: 10.04. 2019