Christian stál u okna. Nevšímal si služebných, které pobíhaly po salonku, aby připravily vše potřebné. Prohlížel si stříbrnou lunu, která se zítra dostane do úplňku. Paprsky měsíce vklouzly otevřeným oknem do místnosti. Osvítily tak různé flakony s tekutinami na stole.

Christian pečlivě prostudoval jejich obsah. Znovu si přičichl k rozdrcené směsi meduňky, heřmánku, levandule a šalvěje. V další nádobě ležely různé kameny - rubín, smaragd, safír, sluneční a měsíční kameny s křišťálem. V nádobě uzavřené špuntem se nacházela Diamondina krev smíchaná s černým pírkem. Zbývala už jen jedna přísada. Diamant jeho dcery. Ten se ale na půdě nenacházel. Někdo ho odnesl.

Zaobíral se svými myšlenkami na zítřejší rituál, že ani nepostřehl, když Alice vklouzla dveřmi dovnitř. Otočil se k ní, až když se nacházela za ním. Změřil si ji pohledem. Zdála se spokojená, jak to provedla. Konečně Diamond osvobodí.

„Máš tu přísadu?"

Zvedla k jeho očím skleněnou ampulku. „Ten její vlas nebylo tak těžké opatřit. Jen mi je jí líto. Věří nám a ji takhle zklamu," povzdechla si Alice. Přidala na stůl poslední přísadu, vlas, který Diamond vytrhla, když ji objímala.

„Děláš správnou věc," položil Christian Alice ruku na rameno a věnoval jí polibek na čelo. „Dnes z povrchu zemského zmizí jméno Diamond Carlyleová, zůstane jen Diamond Jamesová, naše milovaná dcera, kterou ochráníme." Alice mu zabořila hlavu do hrudi. Po těle se jí rozlil pocit uspokojení. Dokázala to. Zachrání ji.

•••

Hnědovlasá dívka stoupala po schodech k obrovským dveřím. Nepochybovala o tom, že by se do nich vešli i čtyři statní chlapi. Ona si v nich připadala divně. Nebála se, protože dnešním večerem skončí její pochybný život v osmnáctém století.

Diamond se rozhlédla po celém sále. Věděla, že tady někde je ona. Černovlasá dívka s oříškově hnědýma očima. Znala ji z těch příliš barevných, zvláštních obrazů, které našla na půdě jejich vily.

Dozvěděla se i o ostatních. Pamatovala si jejich jména. Emerald Colettová se zrzavými vlasy a milou tváří. Sapphire Towerová, dívka, která schovává své emoce za kamennou maskou. Se svými tmavě hnědými vlnitými vlasy a průzračně safírovýma očima působila nevinně.

Ji teď ale zajímala pouze jedna. Dívka rubínu, Ruby Thatcherová, tančila zavěšená do chlapce s blonďatými vlasy. Díval se na ni téměř zbožně, jako by ji uctíval. Na chvíli otočila hlavu k rodičům, o kterých si dosud myslela, že se narodila jim. Zjistila i své pravé jméno, jež nesla, když se narodila. Diamond Carlyleová.

Zvedla se v ní vlna vzdoru. V očích se jí zablýsklo. Ti její ,,rodiče" to ani nepostřehli. Znali ji tak málo. Otočila se na tu, jež byla její poslední záchrana. Zachytila její pohled. Zamrkala na ni svýma šedýma očima. Všimla si, že Ruby zalapala po dechu. Zazubila se. Je připravena splnit své poslání.

Diamond se nenápadně vypařila z blízkosti svých rodičů. Vydala se ke stolku s občerstvením. Nějaký sluha tam naléval do skleněných pohárů lemovaných zlatem sladký punč. Nechala si ho naplnit až po okraj a odklidila se do davu. Zaregistrovala, že se k ní blíží dívka v rubínových šatech. Pořádně si lokla punče z třešní.

„Dívko diamantu, sejdeme se za deset minut v místnosti v patře. Poznáš ji podle tapety s květinami," sykla jí do ucha Ruby.

Diamond jí věnovala sebejistý úsměv a vyslala k ní svou myšlenku. Jistě, budu tam, Ruby Thatcherová. Máš s sebou svůj rubín?

Ruby se na ni podívala šokovaně, ale nic jí neodpověděla. Zmizela v davu se svým blonďatým přítelem. Tak jo, pomyslela si Diamond, boj za svobodu začíná.

Už tady máme ples a Ruby s Lucem.
Christian s Alice se nám chystají na rituál, kde zničí její diamant. Myslíte, že se jim to povede? Co si myslíte o dnešní kapitole? Dnes začínám psát prolog k Emerald, takže mi držte palce, abych to dokázala napsat nějak srozumitelně. Jinak jsem vydala novou knihu s názvem Modrá princezna: Ostrov bouří. Budu moc ráda, když se podíváte a zanecháte svůj názor. 😘😊

OPRAVENO: 23.03. 2019