12. kapitola

Ruby postupovala po schodech za Diamond. Její sukně rubínových šatů se houpala ze strany na stranu. Snažila se působit tiše, ale její podpatky pořád klapaly o naleštěnou podlahu. Vzhlédla nahoru a otřela si pot z čela. V šatech jí bylo vedro. Nabíraná látka rozhodně neusnadnila její výstup nahoru. Zasténala a přehodila si vlasy zpět na záda.

Diamond za ní se na ni s podviženým obočím obrátila. Říkala si, jestli jsou takovýhle všichni ve 21. století. Vypadalo to, jak jednoduchý výstup po schodech dělal Ruby problém, i když se snažila nedávat na sobě nic znát. Moc jí to nešlo.

Diamond jí to vyčetla z tváře, aniž by musela použít čtení myšlenek. Zašklebila se na svou společnici. „To ti vždy dělají problémy takové jednoduché úkony, jako je stoupání po schodech?"

Ruby si založila ruce v bok. Diamond jí na první pohled přišla strašně lehkovážná, jako by se vrhala do akce bez nějakého promyšlení, ale teď působila spíše nafoukaně, i když Ruby věděla, že taková není doopravdy. Jen má moc zbytečně velké sebevědomí o své osobě.

„Ne, jen nejsem zvyklá chodit v nabíraných šatech. Naše oblečení je mnohem jednodušší."

Diamondina pozornost se zvýšila. Dychtivě se zahleděla na Ruby a pobídla ji, ať poví vše, jak se obléká o pár set let později. Ruby si zmučeně povzdechla.

„Většinou chodíme v kalhotách a triku. V létě nosíme šaty nebo sukně." Diamond našpulila rty. Přemýšlela o významu trika.

„Kalhoty? To u vás ženy nezavřou za to, že projevíte svůj názor? Nikdo je neuhodí? Můžete nosit, co chcete? Cestuje po celém světě?" vyzvídala dychtivě.

Při představě takové volnosti se zaradovala. Už si nebude připadat jako svázaná. Nikdo jí neublíží za to, že řekla na veřejnosti svůj názor.

„Ne," vypravila ze sebe Ruby. Docházela jí trpělivost s Diamond, ale zatím se držela. Na druhou stranu ji chápala. Ona se takhle nejistá cítila, když se poprvé dozvěděla o svém úkolu. „Já sama se s rodiči občas dost hádám, když mi nechtějí něco dovolit. Navštívila jsem několik zemí. Nejvzdálenější byla Austrálie a Amerika."

Diamond vyvalila oči. Nepatrně se podívala Ruby do hlavy, která vzpomínala na svou cestu do Austrálie. Vyvalila oči. Tohle nečekala. Ve vzpomínce viděla vysoké domy ze skla, kočáry, které netáhly žádné koně, a lidé oblečené v něčem, co mělo krátké rukávy a zakrývalo to jen horní část těla. Někteří si oblékli směšně krátké šaty sahající jen po kolena.

„Nádhera," hlesla, ale brzy se vzpamatovala.

Uvědomila si, proč sem vlastně přišly. Pobídla Ruby, aby konečně došly do jejího pokoje. Opatrně otevírala dveře. Mírně zavrzaly, ale nerozléhalo se to celým domem tak silně jako Rubyino klapání střevíců.

Na posteli ležel její vak. Ihned po něm hmátla a dál se nezdržovaly. Na stole nechala jen dopis pro rodiče. Oddechla si, brzy ale zalapala po dechu, protože se ve foyer domu rozléhaly dobře známé hlasy. Chytla se za hlavu.

„Sakra!" zaklela Ruby.

Střelila pohledem po Diamond, která jí naznačila, ať ji následuje. Obě dvě dívky proklouzly opatrně po zadním schodišti pro služebnictvo. Ocitly se v chodbě blízko foyer.

„Ona utekla. Prostě zdrhla. Celý plán je v háji!" slyšely rozčilený hlas Christiana, který poté udeřil do stolu.

Drobná Alice nadskočila, ale ni neříkala. Byla ráda, že je její holčička v bezpečí. Jeden z mužů v uniformě se naklonil ke Christianovi a něco mu zašeptal. Ten prudce vzhlédl a vycenil zuby. Podíval se do chodby, kde se dívky schovávaly. „Chytit!"

Ruby popadla zaskočenou Diamond za ruku a rozběhla se s ní chodbou. Před ní se míhaly dveře a svícny, kterým nevěnovala žádnou pozornost. Zahla vpravo a prudce za nimi zabouchla dveře. Začala k nim přesouvat různý nábytek, aby zpomalil stráže.

„Kam teď? Ty tu bydlíš, musíš nás dostat pryč," obořila se na Diamond, která si zachovávala chladný klid.

Barikáda povolovala. Ruby přecházela po místnosti, když si všimla francouzských dveří, vedoucích na zahradu. Dovnitř vtrhli tři muži v uniformě. Diamond po jednom mrštila svícen. Zkácel se v bezvědomí k zemi.

Zbylí dva se ale připravili. Tasili kordy. Ruby před sebe dala židli a s Diamond couvala ke dveřím. Ruby vzala do ruky skleněnou vázu a rozbila ji. Střepy se rozlétly po podlaze. Muži o ně zakopli. Dívky tak získaly náskok, aby proběhly dveřmi.

Tak v dnešní kapitole máme trochu akce. Co si o tom myslíte? Dostanou se Diamond s Ruby zpět do budoucnosti? Podaří se jim ubránit diamant, aby ho nezničili?😋

OPRAVENO: 24.03. 2019

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top