3. Země a Voda

Malý dráček hladově zaskříkal.

Akles se natáhl ke keři a utrhl pár malin. Natáhl ruku a nabídl je drakovi. Ten je okamžitě sežral.

"Chutná, že?" usmál se Akles.

Dráček zaskříkal. Akles ho pohladil po hlavě.

"Co teď s tebou? Nemůžu tě tu nechat kluku."

Drak se na něj podíval jako na vraha a hlasitě zaskříkal.

"C-co je? Co jsem udělal špatně?"

Přehrál si v hlavě poslední větu co řekl před tím než se drak naštval.

"Řekl jsem ti kluku. Ty jsi samička že?"

Dračice souhlasně pokývala hlavou.

"To se omlouvám."

Jako omluvu dal dračici další hrst malin.

"Vadilo by ti, kdybych ti dal jméno?"

Dračice vzhlédla od malin a upřela na něj svůj zelený kukuč.

"Zelená. To se ti hodí. A pokud správně hádám, jsi zemní drak. Zelená, země...co takhle Gretera?"

Dračice zaskříkala, což si Akles vyložil jako souhlas.

"Dobře Gretero. Kam tě dáme? Nezdá se mi že by jsi mohla zůstat v lese sama."

Při slově sama se Gra vyděšeně přitiskla k Aklesovi.

"Ty nechceš být sama? Tak pojď, skusím tě vzít domů. Ale počkat. Táta by mi to nedovolil. Takže mi zbývá jen, schovat tě. Jak ráda máš stodoly?"

Vzal Gru do náruče a vydal se domů. U chalupy zamířil rovnou do stodoly, kde dráče uložil.

"Počkej Gro. Dojdu ti pro pár věcí." vyběhl ze stodoly a ve dveřích se srazil se svým otcem.

"Aklesi, kde jsi byl celý den? Hledal jsem tě." zeptal se. Bylo vidět že je naštvaný.

"Omlouvám se tati. Byl jsem v lese."

"Přístě mi řekni když někam půjdeš."

"Ano tati."

"Teď jdu na pole. Už neodcházej."

"Dobře."

Jakmile byl jeho otec z dohledu, popadl několik přikrývek, nabral do misky vodu z vědra a vrátil se do stodoly.

                              *****
Modrý dráček plaval v kruzích kolem Marcuse. Občas vyskočil z vody a udělal nějaké to salto.

"Ty jsi roztomilej. Máš jméno?" zeptal se ho Marcus.

Drak se zastavil na místě a podíval se na něj.

"Nemáš? Tak jak bych ti říkal? Co vlna?"

Drak výhružně zavrčel.

"Dobře, dobře tak vlna ne. Co Fluctus? Sice to znamená to samí ale zní to líp ne?"

Tentokrát se mu drak šťastně obtřel o ruku.

"Takže budeš Fluctus. Ale budu ti říkat Flu, dobře?"

Dráček šťastně zaskříkal.

Marcus ho podrbal pod bradou a drak zapředl. Marcus vzhlédl k obloze. Už se začínalo stmívat.

"Hele, Flu já už budu muset. Ale zítra se vrátím."

Flu se zatvářil sklíčeně. Nechtěl přijít o nového přítele.

"Slibuju." dodal Marcus a vyběhl z vody. Popadl oblečení a odešel domů.
~~~~~~~
Byla hluboká noc. Marcus ležel v posteli a pokoušel se zaspát. Moc mu to ale nešlo. Celou dobu musel přemýšlet nad Fluctusem.

Najednou se ozval škrábavý zvuk. Marcus stuhl. Zavřel oči a předstíral spánek.

Pokud je to co vydává ten zvuk nebezpečné, bylo nejlepší hrát spánek.

Něco prolezlo oknem a spadlo na postel. Pak Marcus ucítil vlhký jazyk na tváři a tlak na hrudi. Už to nevydržel a otevřel oči.

Na hrudi mu stál Fluctus a pokoušel se ho vzbudit.

"Flu, co tu děláš?" posadil se Marcus.

Drak zakňučel.

"Nechceš být sám?"

Flu přikývl.

"Dobře. Zůstaň tu ale ráno musíš pryč než tě kdokoliv uvidí."

Dráček ze sebe vydal zvuk štěstí a stulil se do klubíčka vedle Marcuse.

Další kapitola, tentokrát o Aklesovi a Marcusovi.

Věnuji ji Archimedesfort1 a pikolodrago kteří jsou autoři postav.

V další kapitole nás čekají Azi a Cam.

Anabeth

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top