82. Poslední vzepětí autorky

Tak. Jsem oficiálně zdevastovaná. A to ta devastace teprve začíná. Po milionech pochůzkách ze včerejšího dne kvůli škole (velice dospělý vysokoškolák si už všechno zařizuje sám a škola to za něj neudělá) jsem těžce nepohyblivá, protože moje odvyklé tělo už jaksi nezvládá dávat tři kilometry z kopce a potom zase do kopce jako ta dávná laňka, co to chodila každý den pět dní v týdnu. Tato laňka se proměnila v lenochoda a v placaté Ostravě využívá služeb tramvají a trolejbusů, protože ono se leniví hrozně snadno. A jelikož jsem měla schůzku kvůli doučování, co budu...co se dělá s doučováním? Co budu provozovat? No prostě budu doučovat. Poskytovat! Tak jsem byla oblečena (poradce aka mamka) do sice velmi hezkého ohozu, ovšem ty podpatky mi jaksi totálně dodřely nohy. A dneska jsem strávila hezky od jedenácti do půl šesté se štětcem v ruce a lakovala jsem všechny nové dveře a futra. Lak došel a ještě to nemám hotové. A ještě jsem něco dodělávala večer. Má záda trpí. Zvládám tak maximálně sepsat tohle a poté poputuji do postele, přečtu něco ze Sněhuláka a jdu zase spát, abych zítra mohla začít s líčením toho kvanta stěn, co zedníci zasrali. Ale dobrá zpráva je, že ti zedníci už jsou definitivně pryč! Jupí! Ale bordel zůstává, ach jo.

A takhle vsuvkově mě ještě napadá, jak krásný opozdilec já jsem. O knize Sněhulák jsem poprvé slyšela, světe div se, v maturitním ročníku, kdy jsme dělali cvičně didaktický test z češtiny z onoho loňského roku (myslím) a byla tam recenze na tuto knihu a k tomu samozřejmě otázky. No a mě prostě ta kniha zrovna v tom úryvku v didakťáku zaujala a já si řekla, že tohle si fakt přečtu. :D Ze střední jsem pryč už nějaký ten pátek a dostala jsem se k tomu teď. Lovely! Ale aspoň mám verzi s filmovým přebalem, protože kdo by nechtěl mít doma Fasse, že? :D

Dobře, vraťme se k Draculovi.

Proč jsem se tedy přemohla a i přes svou všeobecnou devastaci sem přilezla?

Protože máme bannery!

Byly již roztříděny ke kapitolám, tak vám je přináším sem, aby se to neztratilo.

Já myslím, že sourozence jsem trefila celkem dobře, jako fakt dost dobře. :D Přidejte k nim ještě tvář Evy a myslím, že je to skvělé trio. :D

Já toho Kita prostě nemusím, ale když ho vidím v hlavě jako Iona a ty scény s ním...já mám toho Iona prostě ráda! :D Jako upír byl úděsný, ale jako člověk mě prostě baví. :D Jestli se mi někdy podaří vykoumat ten prequel, tak Ion tam určitě bude, protože to bude spíše už v době, kdy už na Argesu byl. Hahá!

Můj drahý Assanidek ještě přidělen ke kapitole nebyl, protože jsem se rozhodla, že poputuje do té, kde bude hodně moc mluvit. A taková kapitola nastane až v jednom flashbacku za nějaký ten čas v budoucnu. Ale jelikož Assanida už všichni známe, tak ho tady přidávám, aby netrhal partu. :D A navíc je to prostě můj miláček.

Ha, teď jsem koukla a tyto bannery (minulost) jsou všechno, co vám mohu nabídnout. Jeden banner se objeví hned v další kapitole, až ji dopíšu, stihla jsem tam nějaké dva tisíce slov už předtím, než začal ten šílený shon, ale ještě to není hotové a musí se tam toho připsat ještě dost. Nu a další bannery budou až v době, kdy na ně přijde řada. :D Máme tam ještě nějaké dívky a taky nějaké muže, ale ve druhém díle ty ženy vyrovnávají síly. :D Úúú, polepšila jsem se!

Užijte si kochání, ať vám nerupne v bedně z toho začátku školního roku a přeji pevné nervy všem maturantům a soukmenovcům z vysokých zase silnou vůli při zkouškovém. :D

Báj báj posílá
Ell a Gabriel


PS: Gabriel sice ne, ale já dělám, jakože jo.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top