Myslela jsem na to celý srpen. A stejně jsem na to zapomněla! :D Neřád Dobby!

  Dne 03.09.2018 slaví příběh Dracula své první narozeniny!    

Potetoooo!!!! *kdo si taky začal zpívat Banana song?* :DDDD

Ach, je to tak komické, když máte nějakých 550 let starého upíra a on teď slaví první narozeniny! :D

Ale ano, je to tak. Prvního září loňského roku do mě razancí blesku praštil nápad na tento příběh a právě třetího září jsem jej začala publikovat. Třetího září začala devítiměsíční cesta plná nečekaných zvratů, šokujících odhalení, vřelé lásky napříč staletími, stejně jako bolesti a nesčetných ztrát.

Poznali jsme vášnivou Lucy a trochu ňoumovatého, ale přitom velmi inteligentního Arthura. Kroutili jsme hlavami nad workoholickým Jonathanem a milovali či nesympatizovali s jeho přítelkyní Mínou. Smáli jsme se Renfieldově prořízlé puse a culili se nad nevinnými řečičkami prostoduchého Kevina. Ohromovaly nás znalosti doktora Sewarda a děsili jsme se pokroků Naimy. Oblíbili jsme si profesora Van Helsinga a respektovali jeho loajalitu. A především jsme trnuli strachy a hrůzou při mapování životní i posmrtné cesty Gabriela Morgensterna, jeho lidského já Vlada III. a bestie známé jako Drákula.

Na tolika stranách příběhu se toho stalo hodně a pro mě je až neuvěřitelné, že je to právě rok, kdy celá ta úžasná cesta započala. Pamatuji si to pořád zcela jasně, jak ten nápad, tak tvorbu prologu a první kapitoly. Byla to šílená jízda, na které jsem poznala skvělé lidičky, kteří si příběh zamilovali a prožívali každé slovo. Dnešní den patří zejména vám, všem čtenářům, protože bez vás by nic z toho nebylo. Dneska oslavujeme i vás, protože vy jste duší celého příběhu. Za všechnu podporu vám ze srdce děkuji. Vystřelili jste Draculu raketově vzhůru a já se zalíbením a takřka mateřskou něhou sleduji, že naše hvězda neuvadá, ale pořád stoupá. <3

Tak, Gabrieli, máme za sebou první rok na veřejnosti. A uřízneme si další i s druhým dílem! A přestože já vím, jak druhý díl skončí, pro vás a pro Gabriela zdaleka nic nekončí! Ještě toho musíme hodně stihnout a opravdu hodně nás toho čeká. Máme tady pořád velké záhady a za patami odhodlaného lovce, jemuž za zády stojí někdo mnohem silnější. A za nimi stojí ještě silnější Silas!

Je toho na vzpomínání strašně moc, že člověk ani neví, co vybrat jako takové ohlédnutí se zpátky!

Pamatuji si, jak se někteří z vás doslova topili blahem, když se na scéně poprvé objevil Gabriel. Také jste tuhli strachy, když zabil dívku a dva muže v nočních ulicích. Roztrhal na kousky Tabithu a některým z vás se z toho zvedl žaludek a zapřísahali jste se, že už u příběhu nebudete jíst. :D Pro mě je docela vtipné sledovat příběh a přesně přitom vědět, co mě tehdy ovlivňovalo. U zakotvení věštkyně jsem zrovna četla memoáry Stephena Kinga. Jeho žena se jmenuje Tabitha. Ale mistře, neberte to nijak špatně! :D Inu, co bylo dále? Hodně slintání nad Gabrielem a Mínou. A nechuť nad jeho zájmem o Lucy. Ta ve vás taky vyvolala vlnu emocí. On je Dracula vůbec hodně emotivní. :D

Ty vzpomínky se odráží v každém komentáři a už jen proto jsem ráda, že může být Dracula na zdejší stránce veřejný. Každý hlas a každý komentář v sobě skrývá nějakou vzpomínku a ty už v člověku zůstanou. Tak jako vy zůstanete v mé mysli a srdci, tak snad zase vy u sebe uchováte Gabriela. <3

Takže vám všem ještě jednou děkuji za úžasný jeden celý rok a Draculovi přeji, aby takhle ty zářezy sbíral dál a dál a byl tu s námi ještě hodně dlouho. Jsi naše krvesajka, Gabrieli. <3 Všechno nejlepší!

To úplně svádí k nějakému jak šel čas videu, ale nic takového člověk nemá. :D

Inu...tak bych vám místo toho mohla dát to úžasné fan made video, které tomuto příběhu přihrálo ústřední song pro první díl - Awake and alive. <3

PS: Alexandera Graysona si nahraďte Gabrielem Morgensternem, ale princip je v zásadě stejný. :D

https://youtu.be/D-BlnIdCoUs