Nuž, jak tak koukám, dlouho jsem o sobě nedala vědět jinak, než publikováním kapitol. :D To še muší napravit!

I když...já toho vlastně zrovna nemám moc co říct. Pracuji na kapitolách, Dracula a Duplikant se dělí o pozornost, zatím si spolu celkem rozumí, i když Draculu se kvůli většímu zájmu snažím předepisovat ve větším množství. I přes mou lásku ke Gabrielovi momentálně více srdíčkem tíhnu k Duplikantovi, protože se pro mě stal osobním příběhem, který bych po dopsání ráda věnovala jednomu důležitému člověku, s nímž jsem si ho spojila.

Ale dál!

I když děj Posledního vzepětí nemám po všech směrech dokonale ukotvený v hlavě, jako tomu bylo v případě prvního dílu, daří se mi kapitoly tvořit a sestavovat do celkového obrázku. Vyplňuji mezery a postupně se propracovávám k hlavním metám v podobě mých předělových scén. Flashbacky mám nalajnované celou dobu, jen pořád přemýšlím nad tím, jak mi budou vycházet, aby se dobře kryly s rozhovory Gabriela a Amélie v současnosti, aniž by cokoliv vyzradily dopředu. Hmmm, zapeklité. Už ale chybí jen jeden flashback, než se dostaneme k tomu, na který se dlouho těším! Poteče v něm lidská krev, sice v malém množství, ale poteče. Není to nic drastického, ale já se na to prostě těším, protože mi to přijde krásné a mnoho krásných věcí z toho vzejde! :D Snad nejsem jediný autor, který si tak užívá bodání do své hlavní postavy a ještě mu to přijde krásné. :D

Jo, to znělo fakt divně.

S tím postupným sestavováním příběhu se mi dost rozutekly postavy. Druhý díl jsem tvořila s vizí, že stěžejní postavou bude Declan jakožto Gabrielův spojenec. Nakonec se stalo, že byl degradován na pouhého zprostředkovatele všech setkání, protože zatím jeho jediný přínos spatřuji v tom, že se zná s lidmi, kteří by Gabrielovi mohli pomoci, pročež se účastnil událostí, které mají z minulosti dopad na současné pátrání po Silasovi. Stěžejní postavou se nakonec stala Amélie, protože právě její vztah s Gabrielem dává celému příběhu smysl. No a z původně okrajové postavy naše zlatého Bena se nakonec stala postava dosti podstatná a nakonec je u všeho, co zavání nějakým průšvihem. Ben je vlastně všude, když o tom přemýšlím. Jeho význam nějak rapidně vzrostl, to je zajímavé. Be fabulous. Be Ben. :D

K tomu jsem definitivně dotvořila dva opačné mini světy do celkového dění. To aby bylo jasný, co Amélie myslela tím zúčtováním, muhehe. Jeden z nich nám předeslal Nick s Benem (hmmm, kdo si toho všiml, kdo dedukoval?) a jeden nám brzy předešle Gabriel. Tak trochu i s Benem (vtěrka). Až někde narazíte na jméno André, vězte, že je to hustej borec a nevidíme ho naposledy. :D Jojo, bude se vám líbit. Jsem v těch nápadech prostě úžasná. <3 *nevšímejte si toho ega*

A je více než pravděpodobné, že omezený přísun kapitol, jako tomu bylo doteď, bude ještě více snížen, protože nám doma začíná v úterý rekonstrukce a je možné, že na nějakou dobu bude můj pokoj a celé mé patro okupováno psy a mamkou, takže to psaní přes den prostě padá. Já před ní vážně psát nebudu, nehodlám vyhýbavě zodpovídat otázky, co to pořád datluju do toho notebooku a proč u něj pořád sedím. :D Jako není to stoprocentní, ale nějak omezené to bude, týden minimálně, záleží, jak moc velký bordel budou zedníci dělat. Minimální délka trvání celé rekonstrukce je dva týdny. No, uvidíme, jestli se vážně hecnou. Mohli by vypadnout co nejdřív, my tady musíme makat!

To bude asi tak všechno. Už jsem se vykecala. :D Další malý vhled do procesu byl uskutečněn, nějaké to navznazení taky proběhlo, Ell ukázala, že skutečně žije, tak můžeme jít dál. :D

Helou there! Luv ya, jak říká kamarádka. :D

Pušinku! (jak zase říkají ségřini papoušci)