UPOZORNĚNÍ: ODPOVĚDI JSOU ZASAZENY DO UDÁLOSTÍ PŘED PARKEM, TUDÍŽ ZDE JEŠTĚ NEMÁME MRTVOU LUCY APOD.

Jelikož autorka postrádá tak velkou výslechovou místnost, muselo se najít provizorní útočiště pro konání dlouho očekávaného CharacterAsku. Všichni přítomní se tedy museli nacpat do malého pokoje, kde autorka přebývá v době, kdy se snaží předstírat pilné studování. Nacpat do tak malého pokoje tolik postav nebylo dvakrát snadné, ale nakonec se to všem povedlo. K dispozici jsou tři židle, tři postele a tři stoly plus malá skříňka ala šuplíky, kam si hosté mohou sednout. Tři skříně jsou pro jistotu zapečetěné, aby do nich nenapadlo vlézt Kevina. Závěsy malého, dvoukřídlého okna s předpotopní klikou jsou zataženy, aby dovnitř neproniklo denní světlo, kdyby se slunce čirou náhodou rozhodlo vykouknout i během večera. Jen co se všichni usadí, může se začít. Autorka strategicky zaujímá místo u dveří, kde se opře o roh vedle miniaturní ledničky, která neustále teče a vrčí hlasitěji, než celá smečka psů. Hlídá, aby tentokrát nikdo nepřišel. Spolubydlící už se tam zkrátka nevejdou.

*slovo si bere autorka* No, myslím, že můžeme začít. *rozhlédne po všech naštvaných výrazech, tedy z větší části naštvaných, protože hodně lidí se tady nemá rádo nebo to ani nejsou lidi*

Jako první zde máme několik kol od Deathead:

První kolo

1. Van Helsingu, jak celkově vnímáš náklonnost Gabriela k Míně? Nemáš strach, že Mína nakonec způsobí jeho pád?

*starý profesor se zavrtí na židli, zatímco jej Gabriel se starostlivým výrazem pozoruje a Mína se červená do země*

Inu, abych pravdu řekl, obavy jsou na místě. Mína pro Gabriela mnoho znamená, ale já vím, jak moc trpěl a věřím, že se karta již brzy obrátí a on bude šťastný. Udělal mnoho chyb, to ano, ale nepochybně si zaslouží také kus svého štěstí. Ano, jednou možná šlápne vedle, láska přeci jen zaslepuje, ale já pevně věřím, že Gabrielovi všechno vyjde.

2. Míno, nechceš se už sakra rozhodnout? Buď si vyber jednoho, nebo druhého, nebo žádného, ale už se sakra rozhodni!

*dívce se nelíbí použitý tón a nasazuje vzdorný výraz*

Ono to není tak jednoduché. Nemůžu opustit jistoty, které mám a vydat se všanc muži, který je pro mě prakticky pořád cizí. S Jonathanem to možná není ideální, ale jsme spolu už dlouho a něco jsme si za tu dobu vybudovali. Nemůžu to zahodit kvůli něčemu, co může být jen chvilkovým poblouzněním. Nechci skončit bez ničeho. Neriskuji, pokud k tomu nemám důvod.

Tak jo, jen klid. *brzdí ji autorka, jinak by si Mína možná i zahrála na wrestlera*

3. Doktore Sewarde, nepřijde vám Mína v poslední době nějak roztržitá?

*doktor odloží lékařský spis a sundá si brýle, ale musí nad tím chvíli přemýšlet*

Všiml jsem si, že není ve své kůži, ale vzhledem k tomu, co se děje ve městě, se není čemu divit. Dověděli jsme se, že vrah, který řádí v ulicích, je upír, čemuž stále jen těžce věřím, ale patrně je to tak. A má dcera navíc ztrácí svou nejlepší přítelkyni. Není se co divit, že je roztržitá.

*autorka se plácá do čela nad tou otcovskou zaslepeností*

4. Lucy, co takhle naplánovat atentát na nějakou z postav? Třeba na Mínu. *prosebně upírá svůj pohled na maniakální upírku*

*Lucy se zavrtí na židli a se škodolibým výrazem se ohlédne po právě jmenované*

Ta husička se má na co těšit.

*Gabriel při těch slovech zatíná ruce v pěst, až by si i zlomil kosti*

5. Arthure, Jonathan nebo Mína? Pro koho by si vběhl do hořícího domu? Můžeš si vybrat jen jednoho z nich!

*Arthur se škrábe na zátylku a tváří se nadmíru zamyšleně*

Jsem polda. Mou prací je zachraňovat životy a hájit spravedlnost. Nemůžu si vybrat jen jednoho, protože bych šel prostě pro oba. K výběru mě nic nepřinutí. Zkusím cokoliv pro oba.

Jaká to paralela s tím ohněm. *autorka se na chvíli zasní a mumlá si pro sebe*

6. Jonathane, stejná otázka jak na Arthura až na to, že by ses rozhodoval mezi ním a Mínou.

*ani Jonathan se netváří dvakrát sebejistě*

Já jsem zase lékař, také zachraňuju životy, ale mou prací není vrhat se mezi maniaky nebo do hořících budov. Sice mám Arthura rád, ale při výběru bych šel jednoznačně pro Mínu. Miluju ji.

Že to tak nevypadá. *odkašle si ten, který by u Jonathana uhořel*

7. Dotaz na SecretEllu, proč šeptáš, když říkáš, že jsou Brown a Ion pitomci? :D Všichni to moc dobře vědí. Bojíš se jich snad? :D

*autorka pohodí svou náhražkou bujné hřívy a tváří se nadmíru drsně*

Já a bát se těch pitomců? Nikdy. Jen je nemůžu veřejně urážet. Autorská korektnost.

*sladce se usměje na syčícího Iona*

8. Gabíku, *záměrně mluví dětským hlasem, aby se naštval* nejsi nervózní, že tě Arthur furt podezírá a že by mohl něco vyzradit?

*Gabriel kývne na autorku, jakože rozumí té snaze o vyprovokování a rozhodne se to tedy nekomentovat, jelikož na něj si jen tak někdo nepřijde*

Abych byl upřímný, příjemné mi to není. Štve mě to ale pouze z toho důvodu, že ten člověk je až nemožně otravný. Jinak je ale neškodný a rozhodně jej nevnímám jako hrozbu. Na to by musel být vynalézavější.

*Arthur podrážděně mručí a propaluje Gabriela nenávistným pohledem, na který adresát reaguje jen povýšeným úsměvem. Lucy se mezitím snaží nepozvracet ze svého lidského nápadníka.*

9. Opět otázka na Gaba. Dokázal by sis představit, že proměňuješ Van Helsinga na upíra?

*adresát otázky pohlédne se značně melancholickým výrazem na svého adoptivního syna*

Nikoliv. Nemohl bych mu svým prokletím zničit život. Slíbil jsem, že se o něj postarám. Něco takového nezahrnuje věčný život v zatracení.

Ale s Mínou bys to klidně udělal. *zamručí autorka hrozně moc nenápadně*

Neudělal bych to, pokud by sama nechtěla. *zavrčí Gabriel vztekle a dívá se na autorku známým stylem: ještě slovo a tvá smrt nebude jen mou představou*

*autorka na to jen zakoulí očima* Mám už tolik pohrůžek smrtí, že ty tvoje mě vážně nezneklidňují.

10. Otázka na pitomce Iona. Ione, líbí se ti Lucy?

*upír, usazený v rohu postele v rohu (dokonalý obrat) se tváří nadmíru zle a dělá bububu na všechny kolem*

Krásná je, to ano, ale i přes neshody s mým mistrem bych mu nevěstu neodloudil. Navíc, na rozdíl od něj, já po družce netoužím. Náš druh na to není zrovna dvakrát stavěný.

Fakt by sis nevrznul? *autorka pochybovačně zvedá obočí a nevnímá šokované pohledy některých přítomných, ani Lucyino pitomé chichotání*

Mám jiné priority. *odtuší Ion nevzrušeně*

Druhé kolo

1. Gabe a vlastně kdokoliv z upírů, kdo bude ochoten odpovědět, když jste upíři, tedy nadpřirozené postavy, věříte i v jiné nadpřirozené? Třeba na anděly, dejme tomu? Nebo na jakoukoliv jinou mýtickou a nadpřirozenou postavu?

To je snad jasné, ne? *Gabriel se otáčí na autorku*

No zjevně ne. *krčí dotázaná nezúčastněně rameny*

*Gabriel ztěžka vzdychá* Mou smrt a proměnu má na svědomí tvor, přežívající staletí, se schopnostmi, které přesahují lidské chápání. Zabil jsem potomka jeho odporného plémě. Měl bych snad nevěřit?

Tabithu jsi nezabil, ale roztrhal na kusy. *opravuje jej autorka velmi vědoucně*

Smrt jako smrt. *Gabriela to příliš nedojímá a podle toho se také tváří*

Ignorant. *zamručí si autorka pro sebe*

2. Míno, ty si fakt myslíš, že je Gabriel tak nevinný a ctnostný, jak si to o něm myslíš?

Nikdo z nás není nevinný a ctnostný. I ctností rytíři zabíjeli. *drobná dívka si prohrábne rusé vlasy, což si vyslouží Gabrielovu pozornost a naštvané Ionovo syčení, doprovázené hrdelním skučením Lucy* Sám mi říkal, že udělal hodně špatných věcí. Nevěřím ale, že je zlý, jak by o něm někdo řekl. Každý špatný skutek skrývá dlouhý příběh, který lidé nevyslechnou. Nikdy se nic neděje bezdůvodně.

*autorka předstírá dávení*

3. Renfielde, máš rád Mínu?

*ke slovu se dostává Gabrielův snědý pobočník, který postává poblíž autorky*

Schvaluji ji více, než Lucy. Osobně mi přijde vhodnější, ale já tady nejsem od toho, abych někoho měl nebo neměl rád.

4. Míno, bojíš se o Kevina, když se teď ztratil? Nemáš strach, že dopadne jako další oběti řádění vraha ve městě?

Samozřejmě, že se o něj bojím. *namítne dívka možná až moc hlasitě* Svým způsobem je sám oběť. Pokud udělal něco špatného, musí se to nejdříve prokázat. Ale ani ten nejhorší člověk si nezaslouží takový konec, jako někdo jiný.

S nejhoršími tresty má zkušenosti Gabriel. *nadnese autorka zcela nenápadně, čímž si vyslouží Gabrielův káravý pohled* No co. Sám ty nejhorší tresty dáváš a zároveň jsi taky ten nejhorší schytal. *brání se naprosto nevinná autorka*

5. Gabe a Míno, co takhle konečně říct pravdu, co si myslíte o tom druhém a všechny ty pocity, nechcete je konečně dát najevo a udělat tak radost většině fanoušků? *Tváří se, že má Mínu ráda a nechce na ni poštvat Lucy.*

Ale to by pak nebyl žádný příběh. *vkládá se do toho autorka*

Už jsem říkala, že nezahodím jistoty, které mám, kvůli chvilkovému poblouznění. *namítá Mína*

Každé slovo musí být řečeno ve vhodnou chvíli, jinak by nakonec nikdo nezískal nic. *přidává se s honosnou odpovědí Gabriel*

Z toho by se jeden pozvracel. *ošije se Lucy*

Brouci! *vyhrkne Kevin, který sonduje kolem skříně*

*autorka se plácá do čela a v duchu proklíná svůj život po boku těch exotů*

A nyní sada otázek od Martis1102:

1. Pro Mínu: Komu více věříš? Van Helsingovi nebo Gabrielovi?

*Mína se tváří nadmíru zamyšleně* To je těžké. I když to zní divně, věřím oběma. Van Helsing na mě hned napoprvé zapůsobil. V jeho mluvě a chování je znát čistá upřímnost, získá si vás. Je to takový ten hodný dědeček. A Gabriel mi zase dal své slovo, že ke mně bude vždy upřímný. A já cítím, že to vždycky dodržel. Je vždy přímý a řekne, co si myslí, i kdyby to mělo být kruté. To oceňuji. Vybrat jednoho ale nemůžu.

2. Pro Jonathana: Dochází ti už konečně, že to, jak se chováš k Mine není úplně vhodné?

A co jsem zase provedl? *Jonathan v zoufalství rozkládá rukama*

On to s holkama nikdy moc neuměl. *přizvukuje Arthur*

To není pravda. Zrovna ty nemáš co říkat. *brání se Jonathan*

Možná jsem to nezvládl u Lucy, ale jinak s ženskýma problém nemám. Na rozdíl od někoho. *Arthur se rozhodně nenechává zahnat do kouta*

Hele, vy slepice! *houkne po nich autorka* Máme tu práci. Jonathane?

Vím, že mám své chyby, ale jsme přece lidi, nejsme dokonalí. S Mínou jsme spolu už dlouho a to se nedá jen tak zahodit. *z nějakého důvodu mu ruka ujíždí ke kapse saka*

Jestli tam máš krabičku s prstýnkem, dostaneš košem. Obrazně i doslova. *odtuší suše autorka*

3. Pro Renfielda: Byla horší Marissa nebo Lucy?

Myslel jsem si, že nic horšího, než Marisa už být nemůže. Zjevně jsem se spletl. *vrhne po Lucy nenávistný pohled, který mu mladá upírka s radostí opětuje*

4. Na Lucy: Dokázala bys být s Ionem, když jste oba dva takové svině ? :D

No pardon! *pohoršeně se otáčí, kam se má vrhnout, aby tazateli prokousla hrdlo* Ion by možná vyhrál, kdyby tu nebyl Gabriel. Já jdu ale čistě po něm.

*autorka si už brousí dřevěný kolík a přitom si píská, aby působila hrozně nenápadně*

5. Pro autorku: Na kolik kapitol to ještě odhaduješ ? :D

*vzhlédne od svého kolíku a několikrát rychle zamrká* Ehm...to je velmi dobrá otázka. Stovku pokoříme určitě. A možná se dostaneme na 120. Ale odhadnout to neumím. Můj věčný problém.

6. Pokud to půjde, tak je tu otázka i na Kevina: Jak je velká tvoje sbírka brouků? Na kolik jsi oddaný svému pánovi?

Brouci? *Kevin vyskočí na nohy jako na pružince* Brouci! *vykvíkne a přitiskne si ruce ke tváři, po níž mu začnou téct slzy* Zůstaly tam! *ukazuje z okna a myslí si, že druhý blok budov naproti je Carfax*

Seženeš si jiné. *uklidňuje jej autorka* Máš ještě druhou otázku.

Pán? *s výrazem plným posvátné úcty se otočí na Gabriela, až je to děsivé* Udělám všecičko!

Otázka od xXx-cady-xXx, která autorce přišla podstatná:

1. Kolik hodin si strávila nad hledáním všech věcí okolo ( jména, způsoby smrti atd...)

*autorka odhazuje kolík do rohu, čímž málem rozmlátí tu stařičkou ledničku a bere svůj supr čupr notýsek zasvěcený její celé tvorbě*

No...na hodiny to určitě nespecifikuji. Ale bylo toho dost.

Jména vlastně nebyla moc hrozná, ta jsou od Stokera, jméno pro Gabriela bylo jasné prakticky během minuty a random postavy do počtu dostaly jména zcela nahodile, jaké mě zrovna napadlo. Proto je tady Brown, Anne, Jane apod. U Iona jsem pátrala v rumunském kalendáři, ale nakonec jsem jeho jméno našla v rumunské historii. Takovou necelou hodinku jsem určitě tvořila Naimu, protože severská jména jsou specifická a i příjmení mají jistá pravidla tvorby.

Co se týče úmrtí, samotné zabití nikdo nebylo složité. Horší byly postřehy doktora Sewarda z pitev. Tam se to mísilo. Některé detaily jsem už znala a jen je do toho zakomponovala, jako například info o podříznutí hrdla. Jo, fakt takové věci znám. Několik hodin jsem strávila nad rozkladem těla ve vodě, to byl celkem oříšek. Jinak jsem ale vycházela prostě z logiky a něco jsem třeba měla nastudované už z dřívějška. Například v The Othe One jsem se už potýkala s čerstvou mrtvolou, takže jsem mohla čerpat i odtud.

Hodně času trávím nad mapou, procházím si Londýn a hledám ulice, příhodná místa k setkání apod. Zohledňuji vzdálenost od Gabrielova bydliště, třeba u ukrývání mrtvol. Studuji terén vytipovaného místa, abych věděla, co tam je a jestli se tam dá ku příkladu schovat mrtvola. Hledám si i informace o módě, o čemž jsem už psala. Procházím si hromady obrázků, které mi poskytují inspiraci, ať už to jsou hrady, krajina, prostě cokoliv, co mi může pomoct. Troufnu si říct, že za každým detailem stojí minimálně hodina práce. U Vladova meče jsem nejdřív musela sehnat meč, ten jsem si třeba vypůjčila z Draculy Untold a nakonec jsem si studovala historii mečů, jejich výrobu, z čeho se skládají atd. Je to jen meč, o kterém si někdo přečte, že jím Vlad máchá kolem sebe, ale přitom za ním stojí nějaký ten čas věnovaný studiu. I prostou hinduistickou modlitbu za mrtvé pro Renfielda jsem hledala nějaký ten čásek. Musela jsem zabrousit na spoustu webů, protože Google překladač není nejvhodnější na překlad hindštiny. :D

Tak jako tak jsem si ale vždycky zjišťovala kvanta informací, z nichž jsem nakonec použila třeba jen velmi málo. Při psaní je podle mě ale důležité umět odhazovat nápady. A vždycky je dobré zjistit si víc, i když to nakonec třeba nepoužijete. Prvotní záměr je vždycky velmi konkrétní, ale se získanými daty se v konečném důsledku naloží velmi volně a prvotní koncept kapitoly dostane zcela jiný ráz, takže toho nakonec není potřeba tolik. Aspoň je pak zásoba do jiných příběhů.

- pokračování ve druhé části-