Kapitola 5

„1991, tvůj první rok v Bradavicích. Samozřejmě si ve škole nemohl strávit zlatý hřeb Vánoc, to by vyvolalo nesprávný dojem o tobě a o tvé rodině. Ale tvůj otec zařídil, abys tady mohl zůstat se svými spolužáky o trochu déle, než bylo běžné. Chtěl, abyste sledovali Harryho Pottera. Ten chlapec byl ale to poslední, co vás zajímalo," oznámil duch, když přistáli uprostřed slavnostně vyzdobené velké síně.

„Já vím," zamumlal Draco. A opravdu si na to pamatoval. Tohle byly první ze tří Vánoc, které, i když jen částečně, strávil v Bradavicích, a beze sporu to byla jeho nejhezčí vzpomínka na vánoční období. Pamatoval si, jak si užíval všechny ty ozdoby a vánoční atmosféru všude kolem. Po dlouhé době to byly opravdové Vánoce. I s dárky. Narcissa mu jich pár poslala, samozřejmě bez vědomí jeho otce. A několik dalších dárků „našel" různě po škole.

„Tamhle tě máme," vyjekl duch a Draco se otočil. Opravdu, jeho jedenáctileté já právě vcházelo do velké síně v obklopení Crabbea, Goyla a skutečné Pansy. Ti dva se samozřejmě cpali jídlem, nejspíš je za celou dobu v Bradavicích neviděl bez jídla v ruce.

„Copak to máš na tváři? Že by úsměv?" poškleboval se duch. Draco si nebyl jistý, jestli by se to dalo nazvat úsměvem, ale rozhodně měl na tváři uvolněný výraz. Ať už se bavil s Pansy o čemkoli, byl evidentně spokojený. Šťastný. Poprvé v životě měl přátele i pořádné Vánoce. Na něco takového kluk nezapomene. Ani po tolika letech.

Parta Zmijozelů s Dracem v čele došla ke svému stolu a posadila se vedle dalších svých přátel, Thea Notta a Blaise Zabiniho. S Blaisem se Draco stále vídal, on jediný byl dost šílený na to, aby s ním ještě ztrácel čas. Ostatní to s ním už vzdali.

„Můžeme už pryč?" zamumlal Draco ve snaze skrýt zoufalý tón. Tahle vzpomínka pro něj byla ještě mnohem bolestnější než krutost jeho otce. Protože tady v tuhle chvíli měl opravdu všechno. Jenže už to bylo nenávratně pryč.

„Hm... neuškodilo by, kdybys tu ještě pár minut zůstal, ale kvůli tvým počátečním vytáčkám máme skluz, tak se přesuneme dál," povzdechl si duch a opět ho chytil za paži.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top