S pokorou v srdci oznamuji světu: Jsem dobrá máma, sestra, jsem dobrý člověk.

Tak tohle byste z mých úst ještě před měsícem nemohli slyšet! Ale život se mění… stačí potkat laskavého člověka, který se zeptá, jak se máte a čeká na odpověď. Váží si vás, naslouchá, opravdu vnímá, co říkáte. Zajímá se o vás. Skutečně.

A pak najednou, pomaličku, poznáváte sami sebe. Krok za krokem. Dobrý přítel vám ukáže cestu, jak se mít rád a ukáže vám, jak sám sebe pochválit. Vážit si sebe. Podívat se do zrcadla a usmát se na sebe. No zkuste to! Nevěříte? Ale já ano.

Jsem tedy dobrý člověk. A snažím se být ještě lepší. Je toho tolik co zlepšovat. Přeji si být dobrou mámou. S mými syny se snažím udržovat přátelský vztah plný pochopení, vzájemného respektu a úcty. Jako sestra se snažím být dobrým andělem. Empatická, pracovitá, chápavá, pokorná a ohleduplná.

Je důležité uvědomit si svou hodnotu. Pak víte, kam mířit.

Co jsem se naučila? Rozhlížet se kolem sebe, pozorně sledovat a vnímat. I sebe. Ne, není to sobecké. Mýlila jsem se. Abyste mohli mít rádi ty okolo sebe, je potřeba se naučit v prvé řadě mít rád sám sebe. Tak směle do toho!

Věnováno S.K.