Vrabčí dívka

Double drabble, zadanými slovy jsou: vrabčák, lopatička, kyblíček, hrobeček a Smrtka. Tímto moc děkuji Snitarky.

Dívenka znovu zaryla lopatičku do země. Za chvilku už bude u konce. Na svou práci přes slzy téměř neviděla, ale musela uctít jeho památku.

Někteří lidé měli manžela nebo manželku. Jiní měli psa nebo kočku. Ona neměla nikoho, jen toho vrabčáka. S výdechem odložila lopatičku a prohlédla do kyblíčku, ve kterém leželo nehybné tělo. Když ho chtěla vytáhnout a uložit do hrobečku, koutkem oka postřehla jakýsi pohyb.

„Pomoc!" vykřikla, když se nad ní sklonil zahalená postava s kosou. Její rodiče ji však neslyšeli, jako vždy pracovali. „Kdo jste? Co ode mě chcete?" zeptala se temné osoby a snažila se couvat.

„Neboj se mě, děvče. Já jsem Smrtka, ale nejdu si pro tebe. Jdu pro duši tvého vrabce, aby se netoulala světem, kam již nepatří." Natáhla ruku k ptáčkovi a v kostěných prstech se jí zjevila bílá pulzující koule.

„Prosím," zašeptal dívenka. „Nikoho jiného nemám."

Smrtka smířlivě kývla. „Já vím, ale jeho tělo zemřelo. Nemůžu ho vrátit. Bude navždy ve tvém srdci."

„V srdci?" vykoupila dívenka oči.

„Ne samozřejmě doslova. Ačkoli…" zamýšlela se Smrtka, pak svými pařáty mávla nad dívkou. Poté zmizela. Dívka si položila dlaň na srdce. Pochopila, že teď v něm přebývají dvě duše, ta její a ta vrabcova.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top