Nemám normální kamarády číslo dvě, tentokrát to odnesla slova: smrt, flétna, anarchokapitalismus, podzemí, tenkrát a smrt. Bavte se.

Mohl jsem být kdokoli, třeba vládce celé planety, mohl jsem nastolit totalitodemokracii nebo třeba anarchokapitalismus. Mně ale nezbylo nic jiného než hnít v podzemí v těchto stokách. Pohled mi padl na ten ďábelský nástroj, který to všechno způsobil. Flétna. Ta proklatá flétna už způsobila všechno, třeba ten nekonečný déšť, který zaplavil celá města. Anebo jako tenkrát, její smrt. Co na tom, že se se mnou rozešla a byl jsem naštvaný? Neměl jsem právo jí ublížit. Snažil jsem se mnohokrát zabít i sám sebe, ale Nositelé flétny byli bohužel jaksi nesmrtelní. Musím už navždy zůstat tady, abych neublížil i někomu dalšímu.