Double drabble, tedy 200 slov, zadání znělo: poklad, slunce, brána, večer, led. Za slova děkuji FantasyGirl3010

Nedokázal se zbavit úsměvu. Porazil draka, přeplul Smrtící moře, prosekal se trnitou bránou a konečně toho večera spatřil světlo v nejvyšší věži. O princeznu nestál, lákal ho přislíbený královský poklad. Vylezl na první výstupek zdi. Šplhat uměl. Zvládne to.

Někde v polovině ho začaly zábst ruce, což bylo zvláštní, protože by kámen měl zůstat nahřátý od slunce, ale nepřemýšlel nad tím. Poklad byl na dosah. Vylezl nahoru. Seskočil a pátral po princezně.

„Nepřišel jsi kvůli mně," uslyšel. Prudce se otočil a hleděl do kamenné tváře půvabné plavovlásky.

„Vaše Výsosti," vydechl, ale ona mávla rukou. Fascinovaně sledoval obláček páry, který mu vyšel z úst.

„Formality mě dávno nezajímají. Můžeš jít."

„My můžeme."

Princezna sklonila hlavu. „Ne. Jen ty." Připadal si čím dál tím zmatenější.

„Ale…"

„Přišel jsi s ledem v srdci, nečekej proto oheň. Musíš jít, jinak zamrzneš." Nechápal, co mu to povídá.

„Přišel jsem pro poklad. Ale nenechám tě nechám," namítl.

Povzdechla si. „Když se mne pokusíš odvést, oba zemřeme. Musím tady čekat na pravou lásku. Tak zní má kletba." Slyšel dost. Už se na princeznu nepodíval a vyšel z komnaty. V půli schodiště se však zarazil. Copak ji tam mohl nechat čekat na něco, co odtamtud nikdy nemůže najít?