100 slov opět na pětici zadaných, a to: poupě, závoj, šrám, zítra a touha.

Hleděl jsem na šaty s dlouhým závojem a myslel na to, co mě čeká zítra. Daisy byla jako růže. Navenek vypadala jako nevinné poupě, ale pokrývala jí spousta trnů, kterými mi stále řezala do srdce. Bylo plné šrámů, ale touha po nich byla silnější než bolest. Držely mě naživu.

Miloval jsem. Navíc mi Daisy všichni záviděli. Byla krásná, vášnivá a dokonalá. Jen kdybych neznal člověka, který její šrámy dokázal zahojit.

Vyhlédl jsem z okna k protějšímu domu a v záchvěvu odvahy se zvedl od stolu a zamířil ke známému vchodu.

„Nemůžu se s ní oženit, když miluju tebe," zašeptal jsem.