Drop nutrie kraj 4 spojenec umí dýchat pod vodou
Možná že neběžet do rohu hojnosti nebyl dobrý nápad protože si tam mohla najít spoustu věcí co by jí pomohli přežít.  Ale zároveň to bylo dost riskantní. Ladně vklouzla do vody čisté , štíhlé horské říčky mezi dvěma malými kamenitými svahy která teď byla jejím domovem.  Dýchat pod vodou bylo něco neuvěřitelného! Nemusela se vůbec vynořovat mohla tu být jen schovaná jako ryba. Protože nutrie jsou ale býložravci musela se občas vynořit pro potravu což bylo pár zelených výhonků na kamenech které její říčku obklopovaly. Bylo to dost blízko hor a na některých místech už byl sníh takže jí byla celkem zima.  Doufala že jí tu nikdo neobjeví a nějakým způsobem se jí povede přežít ale věděla že ta šance moc vysoká není.  Spíš není vůbec vysoká. Štíhlé , stříbřité rybky kolem ní ladně proplouvaly a všude se vznášeli krásné vůně trávy a sněhu.  Prostředí v Hunger Games bylo krásné nebýt té smrti všude okolo. Hbitě proplula okolo velkého šedého kamene a na chvíli vyplavala nad hladinu.  Nebyla zvyklá na to být pořád pod vodou. Voda jí stékala po hrubé hnědé srsti a ona zamrkala aby se mohla trošičku porozhlédnout.  Žádné nebezpečí nikde neviděla. Dovolila si proto vyplavat na břeh a začala se procházet po mírně zamrzlých kamenech. Do tlapek ji studil sníh. Opatrně si ukousla kousek trávy a začala jí žvýkat.
,,Myslíš si že to byl dobrý nápad jít do hor ?
,,Nic jiného nám ani nezbývá. Nebude tu tolik hráčů "

Kdo to mluví? Drop zařazeně ztuhla a došlo jí že to jsou hlasy. Ihned se rozběhla směrem k řece a vklouzla do ní , bohužel ne dostatečně tiše. ,,Slyšela jsi to "? Říkal jeden z hlasů. Byl docela hrubý asi to byl samec.  ,,Ano. Vycházelo to od řeky " odpověděla jemnějším tónem samice. Drop zavřela oči a v duchu se  modlila aby jí nenašli.  Uslyšela kroky.  Jedny byli tak tiché že to skoro neslyšela, ty druhé byli už hlasitější. V každém případě šlo o velké šelmy. ,, Podívej Golden Apple ! Čistá voda "! Uslyšela nadšený hlas samice. Došlo jí že jde nejspíš o vlčici z osmého kraje White Snake a tygra Golden Appla . Slyšela tiché mlaskání jak obě šelmy hladově pily vodu a potom jak jí nabíraly do nějaké nádobky.  Drop se přitiskla ke dnu ještě pevněji. Ucítila jak jí do tlapky kouše nějaký rak a snažila se sebou neškubnout.  Přestože na tréninku byli oba dva ( hlavně White Snake ) milí kdo ví jak je Hunger Games změnili.  Počkala až jejich kroky zmizí v dáli a potom si úlevně oddychla.  Dnes se stihla schovat.  Ale příště to štěstí mít nemusí
Tristan   varan obecný kraj 1 přeživší
Tristan se procházel po stepi.  Byl tu příjemný klid.  Pod nohami mu lehce šustila vysoká tráva a teplý vzduch ho hladil po kůži. Všude kolem bzučel hmyz. Věděl že musí dávat pozor aby na něj někdo z té vysoké trávy nevyskočil.  Včera už umřela Mew. Ne že by to Tristiana nějak zajímalo ale svým způsobem ho mrzelo že narozdíl od něj byla velmi mladá a celý život měla před sebou. Něco mu říkalo že on - starý varan s krizí středního věku - nejspíš nevyhraje.  Zvířata tu byla mladá a plná síly a pak ubohý dědeček toužící po dobrodružství se sem přihlásil na smrt. Tiché zašustění trávy za ním bylo tichoučké ale on ho přesto postřehl. Chtěl otočit hlavu ale vzápětí mu tělem projela křeč neskutečné bolesti. Už se neubránil výkřiku a sesunul se k zemi. Ty křeče byly určitě pod vlivem nějaké schopnosti.  Otočil se a uviděl že má na dlouhém ocase malý ale přesto mírně krvavý kousanec. Leskl se hadím jedem. Otočil se jen aby pohlédl do očí Crawl.  Ta lstivá kobra z dvanáctého kraje ho s úšklebkem na tváři sledovala.  Další kreč a tentokrát ještě větší.  Spadl na zem. Došlo mu že se nemůže ani pohnout jen trpět bolestí. Nemohl ani vykřiknout. Nemohl pohnout ani svalem.  Celé tělo měl jako v ohni. Strašně to bolelo ale on věděl že tohle není smrt.  Tahle schopnost ho nezabije.  Jenom mu způsobí hrozné křeče.  Crawl to udělala jen proto aby se bavila tím jak bude trpět. Konečně už to začalo přestávat.  Povedlo se mu i s otupělým výrazem zvednout hlavu. Ale pak přišla další bolest.  Tentokrát víc skutečná a krvavá.  Do hrdla mu zabodla dýku.  Věděl že prohrál.  Věděl že už nemá nejmenší šanci.  Ale i přesto se mu povedlo máchnout nohou a špičkou drápu ji udeřit do kluzného těla aby jí odhodil.  Bylo to to poslední co v životě udělal.
Tak dneska tu máme kratší kapitolu xdd. Nicméně doufám že se vám i tak líbila.  Vaše Luna 😘

Mew liška 9 kraj zabiják změna tvaru

Tristan varan obecný kraj 1 přeživší regenerace