Kicune liška křížená s vlkem kraj 10 zabiják /spojenec  telekineze
Kicune se převalovala v posteli. Věděla že by měla spát ale nešlo jí zamhouřit oči. Už zítra totiž začnou Hunger Games. Věděla že ze sebe musí vydat maximum už jen proto aby obhájila čest své rodiny.  A aby ostatním dokázala že i když je liška  křížená s vlkem může něco dokázat.  Že je díky tomu jedinečná.  Opět se převalila a zvedla se na tlapky.  Věděla že nejspíš neusne a tak se začala procházet po pokoji. Možná byla chyba se sem přihlásit.  Co když nevyhraju? Nebo umřu podobnou smrtí jako bratr ? Rychle zatřepala hlavou.  Už se sem přihlásila, tak tady bude. Zpátky už to vzít nejde a strach je teď její největší nepřítel.  Kicune se schoulila do klubíčka na posteli a rozhodla se že si užije poslední noc kdy se nemusí bát o svůj život. 
Hermés pes hyenovitý kraj 10 zabiják
Hermés stál na kovovém stupínku. Před ním se rozprostíral roh hojnosti což byla vlastně veliká louka s krátkou trávou a na ní byli batohy , zbraně nějaké bedínky ve kterých byly další zbraně a zásoby a všelijaké jiné věci.  Hermes věděl že spousta hráčů k rohu nepoběží ale on rozhodně nebyl jedním z nich.  Věděl že batohy ve kterých jsou různé věci se hodí vždycky. Trošku nevýhoda byla že první den v Hunger Games se nesmí používat schopnosti.  Jeho schopnost ovládání země mu ale moc k ničemu nebyla.  Jenom by ho to vyčerpávalo.  Sice by zvládl způsobit malé zemětřesení které by možná dokázalo při troše štěstí někoho zabít ale to by ho potom vyčerpalo tak že by mohl i omdlít a omdlít v Hunger Games je jistá smrt.  Takže na svou schopnost se spolehnout nemohl.  Musel se spolehnout na svoji lstivost, chytrost a dravost.  Na svoji sílu a na svůj dobrý rozum.  Hodlal udělat všechno proto aby na počest Lunar, své sestry Hunger Games vyhrál. Uslyšel tikání kovových hodin nad nimi.  Napjatě zvedl hlavu a zaryl drápy do stupínku na kterém stál. Za chvíli to začne.  Už za chvíli
Světluška sovice sněžná kraj 13 přeživší
Světluška si napjatě čechrala svá bílá lehce tečkovaná křídla.  Svýma bystrýma světle zlatýma očima se rozhlížela po všech hráčích. Vedle ní byl samec vrány Black a po její levé straně tygr Golden Apple. Světluška věděla že bude muset zabíjet aby tu vůbec zvládla přežít.  Její schopnost způsobit hroznou bolest jedním pohledem se jí opravdu hodila ale dnes ji nesmělá použít.  Napjatě se dívala na hodiny.  Čas Hunger Games se blížil
3
2
1
Ozval se výstřel a všichni hráči vyběhli , nebo vyletěli popřípadě se vyplazili ze svých stupínků. Světluška bleskově letěla směrem k luku se šípy na kraji louky. Popadla obojí do pařátů a bleskově se vznesla do vzduchu.  Teď by možná měla začít zabíjet ale nejdřív se rozhodla že si trošku prozkoumá arénu a najde si nějaký úkrýt.  Nechtěla zabíjet.  Nechtěla připravit o život nějaké nevinné zvíře které tu ani nechce být.  Ale věděla že jiná možnost není. Musí zabít aby tady v Hunger Games přežila.
Drákula černý panter kraj 6 zabiják ovládání krve
Drákula se hnal po louce. Jeho cílem byl největší batoh ze všech co se nacházel na kraji louky.  Mohlo by tam být spoustu věcí které by mu pomohli v zabíjení. Hnal se sice rychle ale zároveň tiše ,nenápadně  jen jako by byl  lehký černý  stín lehce letící nad loukou. Věřil si že dokáže vyhrát.  Dokáže otci i bratrovi že to on může být vůdcem jejich klanu.  Ne ten jeho ubohý bratr. Jeho schopnost ovládat krev byla vskutku výjimečná a skvěle seděla k jeho jménu.  Hned se té kádinky s tmavě rubínovou tekutinou napil protože mu připomínala krev a i tak chutnala.  Už byl téměř u svého cíle ale někdo ho předběhl.  Zamračeně zavrčel když si všiml geparda Bleska ze třináctého kraje jak rychle popadl do tlamy batoh který měl vyhlédnutý a chtěl zmizet.  Tak to teda ne. Drákula hbitě vyskočil do vzduchu a přistál gepardovi na zádech.  Zaryl mu drápy hluboko do hřbetu a prudce ho sekl. Teckovana gepardí srst se zbavila krví. Blesk prudce vřískl a batoh pustil. ,,Tohle je můj batoh geparde. Viděl jsem ho jako první " zavrčel Drákula tvrdě a výhružně cenil ostré zuby. ,,No a co ? Já u něj byl dřív " odsekl Blesk.  Drákula výhružně přivřel oči.  Jak chceš. Hned se na geparda vrhl a věděl že gepard se bude snažit využít své rychlosti a mrštnosti , takže mu prudce skočil do cesty když se chtěl vyhnout jeho útoku a sekl geparda drápy přes tvář. Blesk zaknučel bolestí ale vrhl se na Drákulu zaryl mu drápy do hrudi a zakousl se mu do ucha.  Prudce ho roztrhl a uskočil panterovi z dosahu. Drákula na sobě nedal nic znát a přestože mu ucho tepalo zaútočil na Bleska.  Ten se mu ale hbitě vyhnul a sekl ho  do boku.  Pak popadl do zubů batoh a chtěl s ním zbaběle utéct.  To ale Drákula nehodlal dopustit.  Zakousl se Bleskovi do ocasu a škubl s ním a to pořádně.  Blesk zavřískal bolestí a pustil batoh.  Drákula mu zaryl drápy do břicha a několikrát ho silně škrábl. Očima hypnotizoval lahodnou krev tekoucí mezi jeho drápy a škrábal dál.  Blesk se mu vykroutil a Drákula ho nechal ať se rozběhne pryč.  Gepard se hnal jak nejrychleji mohl a na trávě zůstávali skvrny od krve. Dnes ho ještě nechá žít.  První den zabíjet nebude jen se tu porozhlédne.   Drákula se ušklíbl když viděl jak se k němu Blesk se strachem v očích otočil a poté zmizel mezi stromy.  Drákula popadl do zubů svůj vybojovaný batoh a rozběhl se do lesa
Black vrána kraj 7 přeživší
Black letěl lesem.  V pařátech držel malou krabičku ve které byli různé jedy a pasti a kterou se mu povedlo ukořistit v jedné z bedínek.  Černá pírka se mu lehce třepala ve větru a on shlížel chytrým , vraním zrakem shlížel dolů na tmavě zelené jehličnany a sytě zelené listy , listnatých stromů. Na zemi se nacházel měkký mech, spadané větve , listy a jehličí. Občas tu byla i nějaká rostlina nebo květina.  Black letěl dost dlouho až když ho začala bolet křídla zastavil se na jednom hubeném dubu a skryl se mezi zelenými listy.  Potřeboval si trošku odpočinout a nabrat síly. Měl trošku vyschlo v hrdle a porozhlédl se po nějakém vodním zdroji.  Všiml si malého potůčku obklopeného hustým mechem. Sletěl dolů na zem a natáhl svůj černý krk.  Už , už se chtěl napít lahodné vody.  ,,To bych radši nepila " ozval se za ním hlas
Ravi had kraj 7 zabiják / spojenec čte myšlenky
Ravi s úšklebkem na tváři sledovala Blacka který se k ní prudce otočil a výhružně zamával křídly. Jakoby snad měl nějakou šanci. Pomyslela si pobaveně. ,,Ravi co tu děláš "? Zeptal se jí a na tváři měl ledově klidný a chladný výraz.  Ravi ale viděla že to jen předstírá.  V jeho očích byl strach a nejistota. ,,Tu vodu by si pít neměl.  Je to otrávené.  Myslela jsem že vy vrány jste chytřejší " ušklíbla se Ravi. Black se na ni zamračil a pořádně si jí prohlédl. ,,Neboj kdybych tě chtěla zabít udělám to už dávno. Jinak bych tě nevarovala abys to nepil " uchechtne se. ,,A co po mě tedy chceš "? Zamračil se Black.  Ravi přivřela své hadí oči. ,,Sledovala jsem tě na tréninku.  Jsi sice malý a slabý ale jsi hodně chytrý.  Vyznáš se ve stavění pastí a pomoc ze vzduchu se vždycky hodí.  Nabízím ti aby ses k nám přidal " řekla mu Ravi prostě. Uviděla jak se Black při slově nám ještě víc zamračil. Pak se trošku nad nabídkou zamyslel ale zavrtěl hlavou až mu odletělo pár tmavých pírek. ,,Promiň Ravi ale já spojence nehledám " řekl jí chladně.  Ravi se uraženě zamračila.  ,,Vyber si. Buďto se k nám přidáš nebo tě zabijeme " uslyšela z křoví hlas své spojenkyně. Black se prudce otočil a chtěl vzlétnout ale Akemi ho svou zrzavou tlapou přitiskla k zemi.  Black sebou několikrát zazmítal a Ravi si s potěšením uvědomila že už v jeho tváři konečně vidí strach.  ,,Tak co vránečko ? Přidáš se k nám nebo chceš umřít "? Zavrčela Akemi posměšně a ještě víc na Blacka zatlačila.  Ten se na ně na obě chvíli díval ale pak sklopil zrak.  ,,Přidám se k vám " řekl nakonec. Ravi se potěšeně ušklíbla 
Mew liška obecná kraj 9 umí se zmenšovat a zvětšovat zabiják
Mew klusala lesem.  Přeskakovala spadlé větve a stromy v tlamě energicky držela ostrý nůž. Nechtěla zabíjet to se jí hnusilo ale věděla že nic jiného jí nezbyde.  A tak si tu znechucená -sama sebou - hledala někoho komu by mohla zarýt nůž do hrdla a ukončit tak jeho nevinný život. Dělalo se jí zle jen na to pomyslela.  Hbitě prolezla úzkou mezerou mezi dvěma mohutnými stromy a zastavila se na louce.  Sledovala krátkou trávu poklidně šustící ve větru a drobné ,  různě barevné kvítky. Na louce bylo pár myši a hrabošů ale taky ještě jeden velký savec. A to byl hráč.  Ihned poznala čuníka z dvanáctého kraje. Jeho jméno si nemohla vybavit.  Nebylo by těžké se k němu zezadu připlížit a zabodnout mu to do hrdla.  Ale já nechci zabíjet.  Jenže mi nic jiného nezbyde. Mew se začala opatrně plížit. Byla tu krátká tráva ale když si jí nevšimne. Opatrně našlapovala a sledovala každý jeho pohyb.  Vzápětí vítr prudce změnil směr a zavlál její pach směrem k němu.  Mew ztuhla.
Klaus prase domácí kraj 12 zabiják ovládá dar jiných
Klaus se procházel lesem. Nešel do rohu hojnosti protože si byl jistý že si se svou schopností a silou  vystačí. Pod kopýtky mu křoupaly větve a suché listí ale jemu to nevadilo.  Jen ať si ho někdo zkusí zabít.  Odhodlaně se rozhlížel všude okolo ale kromě lesní krajiny nic neviděl.  Za sebou uslyšel trošku zakřupání větvičky ale byla to jen malá lasice která odběhla do své nory.  Klaus si byl jistý že má na to vyhrát , že má na to zabít co nejvíc hráčů a přežít.  Věřil si že to dokáže. Do očí ho udeřilo sluneční světlo a on vyšel na louku pokrytou krátkou trávou a drobnými barevnými kvítky.  Ještě jednou se rozhlédl a pak na louku vyšel. Postavil se přímo doprostřed, posadil se a nechal sluneční paprsky aby dopadaly na jeho hladkou , hrubou srst a hřáli ji.  Zároveň ale nepřestával dávat pozor. A koutkem oka uviděl pohyb.  Byl to jen nepatrný stín ale on to přesto viděl. Nehodlal ale dát najevo to že o hráči který se k němu snažil připlížit ví. Dá mu pocit naděje a pak se prudce otočí a hráče zabije.  Vítr mu do nosu zavlál pach.  Liščí pach.  Mohla by to být Kicune ale ta smrděla spíš jako vlk. Ne tohle byla určitě Mew. Uslyšel za sebou tiché zašustění trávy a musel se ušklíbnout jak si ta naivní liška myslí že ji necítí.  ,,Já o tobě vím Mew " řekl naprosto klidně.  A pak se otočil.  A bleskově zaútočil.  Liška se ani nestihla pohnout když jí kopyty udeřil ho hrudi a tvrdě odhodil. Rychle se vyškrábala na tlapky ale z hrudi už jí tekl proud krve.  S dýkou v zubech se na něj vrhla a malinko se jí povedlo ho seknout do ramene ale kvůli zranění jen tak malinko že odletělo jen pár kapek krve.  Klaus lišku udeřil tvrdě  do boku až spadla na zem.  A pak jí prudce udeřil do hlavy.  Tichým lesem se ozval výstřel.  Výstřel oznamující první oběť Hunger Games.
Tak další kapitola je tu ! Dnes jsme pohřbili Mew 🕊️

Mew liška 9 kraj zabiják změna tvaru