BLESK GEPARD KRAJ 13 PŘEŽIVŠÍ OVLÁDÁ PŘÍRODU
Štíhlý gepard putoval lesem. Obloha byla potažená hustými ,temně šedými mraky a vypadalo to ,že každou chvíli začne pršet. Déšť neměl rozhodně v lásce ,ale už to chtěl skončit.  Už chtěl domů. Bylo to tady čím dál tím horší. Výstřely mu hypnotizovaly uši ,a měl pocit ,že z toho každou chvíli zešílí. Už byl v aréně jen se třemi dalšími zvířaty ,ale bylo zvláštní , že včera byl celkem klid.  Předevčírem se ozvaly dva výstřely ,zemřeli lama Ája a pes hyenovitý Hermés,ale včera nezemřel nikdo.  Blesk věděl čím to je. Hráči se navzájem po obrovské aréně museli najít. Všichni už nejspíš byly v lese ,jenže to bylo největší a nejrozšířenější místo v celé aréně. Čtyři zvířata se tam tak ztrácela těžko. Blesk opatrně přeskočil spadlý kmen stromu a pečlivě očichal malý potůček.  Voněl tak zvláštně ,ale nezdálo se ,že by to byl jed. Nechtěl ale umřít ,takovouhle hloupostí,takže si řekl , že raději zůstane o žízni. Já už chci krucinál domů!
Pomyslel si podrážděně.  Zvedl se čerstvý vítr a načechral mu hebkou světle žlutou srst pokrytou černými tečkami . Jen si tiše povzdechl , když opět nikoho neucítil.  To všichni hráči zmizeli nebo co ? Prudce se otočil ,když nedaleko uslyšel hlasité zašplouchání vody a vraní skřekot plný bolesti a zoufalství. Na tváři se mu objevil úšklebek a rozběhl se tam.  Konečně jsem narazil na nějaké hráče !

Black vrána kraj 7 přeživší ovládá zemi. 
Věděl že už se blíží konec Hladových her. Že už za chvíli se jedno šťastné zvíře vrátí domů. Nebe bylo tak temné a pokryté tak velkými mraky ,jako to ještě nikdy neviděl.  Poklidně letěl vzduchem a příjemný vítr mu čechral temná pírka.  Postavil už asi pět pastí,ale zatím se do nich nikdo nechytil. Pečlivě se rozhlížel ale viděl pouze les. Hrdlo už ho pálilo žízní , protože nepil několik dní a on by dal cokoliv za trošku lahodné vody stékající mu do zobáku. Posadil se na velkou ,rozkvetlou třešeň s podivnými plody. Otrávené. Jistě.  Jako všechno tady.  Pomyslel si kysele.  Načechral si pírka ,aby byl na to finále fešák a opět vzlétl do vzduchu. Měl tak strašnou žízeň že se mu z toho začínala motat hlava.  Tohle bylo dost zlé, protože jestli omdlí ,zabijou ho hned.  A on chtěl vyhrát. Chtěl jít domů. Letěl dál a náhle měl pocit že má halucinace.  Přímo před ním se rozprostírala obrovská řeka, schovaná mezi dvěma velkými kopci se strmými cestičkami. V řece plavaly ryby ,kachny  a různí další ptáci.  Šokovaně k ní slétl.  Konečně se napije ! Konečně nabere sílu a už se mu nebude motat hlava ! Celý žíznivý se sklonil a ponořil zobák do lahodné vody. A pak z vody náhle vyrazilo něco obrovského.
Poslední co v životě viděl ,byly  ohromné krokodýlí čelisti ,které se sevřeli okolo ubohého vraního těla.  Black se zmohl jen na zoufalý skřek , než navždy zmizel v Charlesově zubaté tlamě. 
BLESK GEPARD KRAJ 13 PŘEŽIVŠÍ
Blesk jen zíral na Charlese,který s klidným výrazem přežvykoval tělo ubohého ptáka. Vzduchem se prohnal výstřel oznamující,že už je v top trojce. Gepard měl v hlavě vymyšlený plán ,ale všechno se mohlo pokazit. Všechno...
Ovládal přírodu ,což byla nesmírně cenná schopnost.  Mohl si vytvořit nějaký most z rostlin po ,kterém by přešel. Ale nechtěl se vyčerpat a jediná zbraň ,kterou u sebe měl, byla dýka. Gepard nejistě polkl a opatrně položil přední tlapky na bahnitou cestičku. Nesmím spadnout.  Nesmím.
Začal nejistě stoupat dolů k řece.  Charles se ponořil opět pod hladinu a podle pohybů zvířené vody, lovil nejspíš nějaké  ryby. Na hladině ještě plavalo pár Blackových  černých pírek. Blesk pevně zavřel oči a soustředil se ,na velký zelený keř. Brzo uslyšel tiché zapraskání dřeva ,a z keře se staly malé,dřevěné ale nesmírně křehké schůdky. Opatrně na jeden sestoupil a uslyšel hned další zapraskání dřeva.  Jestli to nevyjde je mrtvý a svou rodinu už nikdy neuvidí. Musel se snažit a doufat.  Začal pomalými kroky stoupat dolů,a málem dostal infarkt,když se Charles vynořil z vody. Tvrdou,šupinatou, kůži kolem tlamy měl ještě od rybí krve. Krokodýlí oči Bleska nebezpečně propalovaly ,když k Charlesovi stoupal s dýkou v zubech. Postavil se na předposlední schůdek.  Oba dva na sebe jen zírali a vzájemně se propalovali očima. Blesk zaryl drápy do dřeva. Nehodlal útočit první.  Charles to očividně pochopil , protože prudkým pohybem vyrazil z vody a chňapl po něm tesáky.  Blesk rychle uskočil ze schůdků a dopadl na blátivou zem.  Musel krokodýla vylákat ven. Namířil dýkou ,ohnal se a vyhl se dalšími Charlesově útoku.  Přední část krokodýlího těla vylezla ven. Blesk hbitě uskočil a troufl si na protiútok. Ostrou dýkou píchl krokodýla do boku a ze šupinaté kůže se vyřinul malý proud krve. Blesk se opět ladně vyhnul a drápy ho sekl do špičky tlamy . Teď se krokodýl naštval. S drsným vrčením vylezl z vody úplně,na což Blesk čekal. Na souši byl Charles nemotorný.  A to byla jeho výhoda.  Vyběhl nahoru do kopce a postavil se tak aby měl  výhled,na  krokodýlova mohutná záda. Charles se chtěl otočil ,ale to už se Blesk přiřítil z kopce dolů a zabodl mu dýku zezadu do krku ,takovou silou , že se vynořila na druhé straně. Z Charlesovi tlamy se vyvalila spousta krve a stékala mu po ostrých zubech a bradě.  Výstřel....
Blesk pozvedl hlavu když uslyšel výstřel ale i úder blesku. Z nebe začaly padat dešťové kapky a on v dálce uslyšel řev.  Pozvedl hlavu ,a spatřil temnou  siuletu kočkovité šelmy ,na na velkém kopci,jak řve a vyzývá ho ,aby šel k němu.  A to Blesk udělal.  Sevřel dýku pevněji v zubech a vyšplhal nahoru do kopce.  Pak s odhodlaným pohledem kráčel k Drákulovi.  Je na čase to ukončit. 

Drákula černý panter kraj 6 zabiják ovládá krev. 
Jestli Drákula někdy v životě cítil vzrušení,nervozitu ,strach a aroganci naráz,bylo to právě teď. Z nebe stékal hustý déšť,přes ,který bylo těžké vidět i s ostrým kočičím zrakem. Fialové blesky se na obloze proháněly o sto šest a všude se ozývaly rány hromu. Celý les byl až na zuřivou bouři ,která byla největší jakou Drákula  kdy v životě zažil,tichý.  I ptáci ,jakoby  se báli zpívat. Ležérním krokem sestoupil z kopce na kterém stál. Po  černých bocích mu stékaly čůrky vody a na srsti měl ještě Hermésovu zaschlou krev.  Blesk se postavil naproti němu a odhodil svou dýku někam daleko. ,,Zdá se... Že se opět vidíme. Už jsme se viděli.  Na našem  prvním a nyní posledním souboji "zavrčel Drákula s egoistickým úšklebkem.  Přes déšť ,gepardí tvář téměř neviděl.  ,,Tohle bude tvůj poslední souboj Drákulo"zavrčel ten ubohý gepard sebevědomě. ,,Tak uvidíme. Ať vyhraje ten lepší "zavrčel Drákula chladně.

Pohled třetí osoby :

Objevilo se světlo blesko a ozářilo dvě šelmy ve skoku proti sobě. Drápy a tesáky se zakously do masa.
Řev , vřískot a. vrčení naplnily vzduch a téměř přehlušily zvuk bouřky.  Déšť a bahno se mísily s rudou krví ,která tvořila kaluž , jež se stále zvěstovala. Kamsi odletěl kus Drákulova ucha a na druhou stranu zase kus Bleskova ocasu. Přes déšť nebylo téměř poznat co se tam děje. Drákula se vztyčil na zadní a mohutně zařval. Blesk se mu zakousl do břicha a prudce ho roztrhl.  Na oplátku mu Drákula zaryl drápy do zad a vytrhl mu kus masa.  Bylo to šílenství. Hotová kočičí jatka. Obě krvelačné šelmy se vzájemně drásaly a každý chtěl něco jiného a zároveň stejného.  Jeden chtěl uznání smečky......
Druhý chtěl jen domů......
Drákula byl dříve milý.  Hodný,milý , nápomocný. Jiným slovem slabý.  Slabý na to ,aby vedl svou smečku,kterou začal vést jeho bratr. A tak se rozhodl změnit.  Krev se za ním táhla kamkoliv šel.  Byl to vrah už před Hunger Games. Opravdu si zasloužil vyhrát ? Zasloužilo si takové kruté zvíře vítězství ?  Nebyl přímo zlý. To se o nikom nedá říct.   Nikdo není přímo zlý.
Blesk byl obyčejný gepard ,který chtěl domů. Za svou rodinou.  V životě zabil jen Swifta. I on měl tedy na krku hřích.  Ale tady to nebylo o hříchu.  Nebylo to o činech.  Tady nezáleželo na síle drápů a zubů.  Tady záleželo na srdci.  Jestli měli v srdci tu vytrvalost a oheň boje.  Jestli měli v srdci chuť po vítězství. Jestli byly cílevědomí aby toho dosáhli.  Byli. Oba dva byli.  A tvůrci byli vynalézaví. No a kde jinde ,než v Hunger Games,by hořel oheň a zároveň byla průtrž mračen ? Pach popela a kouře naplnil vzduch.  Strom pod úderem blesku dopadl na zem a přestože dopadl do vody ,plameny hořely dál.  Tvůrci byli opravdu vynalézaví. Inteligentní. Byla to pro ně zábava....
Drákula i Blesk se od sebe krátce odtrhli.  Ran měli tolik ,že bylo až s podivem že byli naživu.  Plameny se plazily přes vodu k nim. 
,, Pitomý Hunger Games. Tohle se může stát jen tady "zavrčel Blesk chraplavě. ,,Pro jednou s tebou souhlasím "zavrčel Drákula. Plameny ozařovaly jejich znetvořené a potrhané kožíšky.  Oba dva věděli že tady jinak uhoří ,takže se rozběhli pokračovat v epickém souboji na kopci. Oba dva se na něj vyškrábali a znovu se na sebe vrhli. Pach krve ,potu ,popela a deště naplnil vzduch.  Průtrž mračen přestávala a zůstal jen divoký oheň a bouřka.  A kdyby je někdo pozoroval ,přísahal by ,že kolem kopce bylo v ohni vidět dvacet čtyři různých ,průhledných, zvířecích siluet jak pozorují souboj.  Jeden z nejdelších soubojů Hunger Games. Noc pomalu přestávala a začínalo ráno.  Oheň stále hořel a obě šelmy stále bojovali , přestože už padali vyčerpáním. Drákula srazil Bleska k zemi ,ale gepard se přetočil a zaryl mu drápy do rány na zádech.  Drákula zařval bolestí,a gepardí tesáky se mu zabořily do hrdla. Hluboko. Chtěl ho shodit ,ale náhle cítil že už na to nemá síly.  Ne ne ne. Tohle ne ! Musím vyhrát !
Musel si přece získat uznání smečky ! Nemůže prohrát.  Panter zlostně zařval ale to mu nemohlo pomoct. Rána na hrdle se mu pod Bleskovými tesáky čím dál víc zvětšovala.  Tlapky se mu podlomily a dopadl na zem. Nechtěl tady umřít.  Chtěl zase zpátky domů ! Chtěl velet smečce ! Vidění se mu rozmazávalo,a on před sebou viděl otcovu tvář.  Bratrovu tvář.  Jak se smějí jeho prohře.  Jak se smějí tomu , že ho zabil obyčejný gepard.  A ten poslední oheň v něm se náhle probral.  Poslední oheň začal znovu kolovat v Drákulových žilách. Sebral síly.  Bratr ani otec se nebudou smát. Smát se bude on.  Z posledních sil ,které mu zbyly vstal a prudce škubl hlavou.  Blesk přeletěl přes kopec a spadl přímo do ohně, který hořel pod ním.  Syčení....
Praskání....
Vůně spáleného masa....
Výstřel....
Jakmile se ozvala rána ,plameny jako na rozkaz ,uhasínaly a odhalily gepardovo tělo ,které  nyní bylo jen hromádkou popela. Paprsky slunce začaly znovu svítit a ozářily zakrvácenou srst pantera stojícího na kopci. Dokázal to.  Od začátku byl tím nejsilnějším. Krutým zabijákem ,který si nezasloužil žít.  Ale kdo říká že vyhraje vždycky ten nejhodnější ? V minulých hrách vyhrála hodná liška.  Nyní vyhrál krutý panter.  Panter na jehož tváři se objevil úsměv.  Upřímný úsměv....
,,Dokázal jsem to ! Vidíte to ?! Dokázal jsem to "! Zařval jak nejsilněji dokázal.  Už se neudržel na tlapkách a tak si musel sednout.  Lékařská pomoc se mu dostavila okamžitě. Bude žít celý život ve slávě. Ve slávě a bohatství. A jeho jméno nebude nikdy zapomenuto. Navždy bude znám jako Drákula ,vůdce své smečky a vítěz 71. Ročníku Hunger Games.

Já si Drákulu zamilovala už v jeho přihlášce xd.  Takže vítěz byl jasný on xd.  Gratuluju Naka-shi k vítězství její postavy xd. 
A moc děkuji všem co se zapojily !